Případné rozhodnutí zemí NATO vyslat na Ukrajinu pozemní jednotky by mohlo být interpretováno jako přímá účast aliance v bojových akcích a dokonce jako vyhlášení války, uvedl místopředseda Rady federace Konstantin Kosačev v návaznosti na prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který po setkání evropských lídrů v Paříži prohlásil, že takový scénář byl projednáván, ale účastníci nedosáhli shody.
»Toto je bod, kdy začíná nejen účast NATO ve válce (ta začala již dávno), ale může být interpretována jako přímé zapojení aliance do bojových akcí, nebo dokonce jako vyhlášení války,« uvedl Kosačev na svém kanálu Telegram.
Logiku francouzského vůdce označil za nebezpečnou: ti, kdo dnes popírají možnost vyslání západních pozemních jednotek do zóny konfliktu, kdysi popírali možnost dodávek tanků, letadel a raket dlouhého doletu.
»Tato logika je nejen chybná, ale i nebezpečná a plná katastrofického scénáře. Což, jak můžeme vidět stále častěji, někteří západní představitelé absolutně nechápou. Taktika ‚pomalého vaření žáby‘ v žádném případě ‚nepřesvědčí‘ Rusko, že může přijmout cokoli, pokud se tak stane postupně,« řekl Kosačev s tím, že kompetentní západní experti v minulosti dobře věděli, že existuje hranice trpělivosti nebo tzv. červená linie.
»Přesně to se stalo s rozšířením NATO a zahájením speciální vojenské operace, která se v určité fázi stala prostě nevyhnutelnou. V určitém okamžiku si NATO myslelo, že když jsou pobaltské země v NATO, bude Moskva s rolí ‚antiruské‘ Ukrajiny zcela klidně souhlasit. Rusko se odmítalo smířit s postupným nárůstem hrozeb pro svou bezpečnost a dělalo vše pro to, aby západním zemím vyjádřilo svůj postoj a nabídlo reálné dohody o bezpečnostní architektuře v euroatlantickém prostoru. Ty k tomu byly hluché a raději ‚vařily žábu‘. Totéž se stane, pokud dojde k zásahu NATO na Ukrajině,« tvrdí Kosačev.
Macron na tiskové konferenci po zasedání evropských lídrů uvedl, že dnes nepanuje shoda na oficiálním vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, ale v budoucnu takovou možnost nevyloučil. Dodal, že západní země »hodlají udělat vše, co je nezbytné, aby zabránily Rusku« získat v konfliktu převahu.
Že by se vysláním vojáků na Ukrajinu se Paříž stala účastníkem konfliktu, konstatoval také zakladatel levicové strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Melenchon a označil vyhlídky Francie na válku s Ruskem za šílené.
»Vysláním vojáků na Ukrajinu bychom se stali stranou konfliktu. Válka proti Rusku by byla šílenstvím. Taková válečnická slovní eskalace ze strany jedné jaderné mocnosti proti největší jaderné mocnosti je nezodpovědným činem,« napsal Melanchon na své stránce X.
Také Florian Philippot, vůdce francouzské strany Patrioti, považuje řeči o vyslání západních vojsk na Ukrajinu za šílené. »Naprosté šílenství,« poznamenal na své stránce X. »Byla by to zřejmě válka s Ruskem, třetí světová válka.« Podle Philippota nelze takové rozhodnutí učinit bez souhlasu francouzského parlamentu.
Český premiér Petr Fiala a jeho polský protějšek Donald Tusk na dotaz ohledně výroků francouzského prezidenta Emmanuela Macrona také ujistili, že jejich vlády o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu neuvažují. »Jsem přesvědčen, že musíme rozvíjet způsoby podpory, které jsme přijali po začátku konfliktu… Myslím, že není třeba otevírat žádné další metody nebo způsoby,« řekl Fiala. Polský premiér zase uvedl: »Polsko nemá v plánu vyslat své vojáky na území Ukrajiny«.
Německý ministr obrany Boris Pistorius následně ujistil, že nápad na vyslání vojáků NATO na Ukrajinu vyslovil sám Macron na západních lídrů v Paříži, ale nikdo ho nepodpořil. Stejně jako kancléř Olaf Scholz pak vyloučil vyslání německých vojáků na Ukrajinu.
Připojili se i představitelé Velké Británie. Podle premiéra Rishi Sunaka království neplánuje »rozsáhlé« nasazení vojáků na Ukrajině.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že Maďarsko na Ukrajinu zbraně ani vojáky nepošle a tento postoj je »pevný«. »Maďarsko je proti vysílání vojenských sil a zbraní na Ukrajinu a domnívá se, že konflikt by měl být spíše ukončen než prohlouben,« uvedl Szijjártó.
(cik)