Proč jsou někdy mladí, narození v devadesátých letech či později, tak citově vyprázdnění? Protože rodiče v jejich nejútlejším věku neměli čas na sebe navzájem. Nejlepším citovou výchovou dítěte je, když cítí lásku ve vztahu svých rodičů. To znamená lásku otce k matce a matky k otcovi. Tyto paprsky všeobjímající rodinné pohody nejvíce formují duši malého človíčka.
Dnes, v druhý svátek vánoční, na svátek prvního křesťanského mučedníka, svatého Štěpána, nechci psát prvoplánově o politice. Svatý Štěpán nezapřel svou víru a hrdě šel na smrt. Uvědomme si, že je maďarským národním světcem. A jakoby to bylo národní předurčení, přes všechny ústrky ze strany Evropské unie, a dokonce i za cenu toho, že nebude dostávat dotace, se současné Maďarsko odmítá řídit ideologií popírající všechna historická i přírodní pravidla. Bylo by asi nemyslitelné, kdyby tam nějaká kandidátka na prezidentku prohlásila, že si občané budou muset zvykat na to, že existuje více pohlaví než dvě.
Zdá se mi, že je v poslední době činěn obrovský tlak na rozbití tradiční rodiny. Aby byla v podstatě vytlačena z rodinné atmosféry přirozená láska mezi rodiči, která nejenomže formuje duši dítěte, ale která vede přirozeně i ke zdravému sexu, z kterého zase vzniká nový, požehnaný život. Partneři, kteří sdílejí společný život, nemají dnes kvůli problémům s narůstajícími cenami energií a všeho možného, vůbec pomyšlení na nějaký, z upřímné lásky vyvěrající sex.
Nanejvýš se i toto velice intimní sblížení plánuje jako třeba nějaký mítink ve firmě. Například. V úterý od 21.30 do 22.30, mladý muži, žádné prodlévání u počítače, máš vykonávat svou manželskou povinnost. Láska se ovšem z takového vztahu vytrácí, ale zaplaťpánbu, že to funguje alespoň takto. Někde se vytratilo i to, a partneři žijí vedle sebe naprosto bez fyzického kontaktu. Takové manželství obvykle končí a partneři si nacházejí někoho jiného, přičemž doufají, že jinde najdou ten správný vztah. A pokud v takovém nestabilním vztahu vyrůstají děti, jak mohou potom v životě najít ten správný recept na manželské soužití. Člověk se řídí vzory. A vzory současného člověka, jsou vyprázdněné vztahy různých celebrit, jejichž partnerské vztahy se střídají častěji než roční období.
A přece život v rodině, kde se rodiče mají rádi, je ten největší a nejzdravější vánoční dárek pro dítě. Vzbuzuje totiž pocit bezpečí. Někdy se ovšem péče o dítě bere jako to prvotní a jedině důležité v partnerském vztahu. A všechno se točí kolem dítěte a na vzájemný partnerský vztah rodičů nezbývá čas. Potom se ovšem ze vztahu vytrácí láska. A láska u mladých partnerů, kteří jsou zároveň rodiči, potřebuje, tak jako květinka, vláhu a sluce. Potřebuje sex. Manželský, partnerský sex. Sex vyvěrající z lásky. A když už nezbývá na sex z různých důvodů čas, nebo když nemoc jednoho z partnerů sex neumožňuje, tak jsou důležité doteky. Láskyplné pohlazení je někdy naprosto plnohodnotnou náhražkou partnerského sexu. A tím nemyslím erotické doteky, tím myslím doteky vyvěrající z hluboké a upřímné lásky, což je ten nejúčinnější lék na různé stresy a problémy každodenního života.
V současné době je však velmi těžké najít správného partnera. Mnoho starších lidí žije samo. Ale i na to existuje lék. Člověk si nesmí ze své samoty zoufat. Pokud nemá partnera, tak může najít uspokojení v četbě a ve schopnosti udělat si ze své samoty kladnou záležitost. Jednou se ptali novináři celoživotního starého mládence Josefa Kemra, jestli mu není smutno, když je sám, a on jim odpověděl: »Já nejsem sám. Já jsem sám se sebou.« Tak tolik vánoční, až na jeden odstavec nepolitické rozjímání. A hledejme všichni to, co se vytrácí. Lásku v tom pravém slova smyslu.
A k rozjímání patří i hudba. Když mi bylo 21 let, tak jsem napsal pro Vaška Neckáře a Helenu Vondráčkovou vánoční píseň Koledníci, kterou jsem s nimi a se svým prvním profesionálním orchestrem Pastýři (pastýř kráčí vždy mimo stádo), kde hráli pozdější hvězdy, například na baskytaru Karel Vágner, natočil v rádiu v roce 1967.
A na závěr článku bych chtěl přehrát slavnou vánoční píseň v provedení Andrei Bocelliho.
Tak vám, moji přátelé, kteří čtete má rozjímání nad různými aspekty života a politiky, přeji krásné prožití zbytku vánoční doby a vše nejlepší v novém roce.
Petr Hannig, předseda politické strany Rozumní a bývalý prezidentský kandidát
Cituji z článku: „Zdá se mi, že je v poslední době činěn obrovský tlak na rozbití tradiční rodiny“. Dovolil bych si upřesnit, že v posledních letech se tlak, díky LGBT aktivistům a s nimi spřízněnými politiky, jen více zviditelnil. Ve skutečnosti destrukci našich rodin s dětmi započal ekonom V. Klaus prosazením nových daňových a sociálních zákonů do naší legislativy. K 1. 1. 1993 se snížilo daňové zohlednění nákladů na výchovu dětí v rodině z 50 % na 12,5 %, tj. o tři čtvrtiny (!) a do tří let jsme začali hromadně vymírat (úhrnná plodnost pod 1,3 dítěte/ženu). Tuto situaci jsem popsal v kapitole Holokaust včera a dnes v knize Ekonomům to myslí černobíle (knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně). Výsledek: Do deseti let půjdou do důchodu Husákovy děti (180 – 190 000 novorozenců ročně), a budou je muset teoreticky uživit ze svého odvodu sociálního pojištění (správně sociální daně), o polovinu slabší ročníky Klausových dětí (90 – 100 000 novorozenců ročně). Slovo teoreticky znamená v praxi NÁRAZ DO DEMOGRAFICKÉ ZDI.
já bych přemýšlel kde se najednou vzala Nerudová,kdo za ní stojí?ta masivní reklama nebude levná a jelikož nezvládala ani vedení fakulty,tak tu má být presidentkou?podobnost s volbou Čaputové se nabízí
Když se tak člověk zamyslí nad autorovo myšlenkou:“Partneři, kteří sdílejí společný život, nemají dnes kvůli problémům s narůstajícími cenami energií a všeho možného, vůbec pomyšlení na nějaký, z upřímné lásky vyvěrající sex “ musí nutně dospět k závěru, že tomu tak bylo asi v jiných souvislostech i v minulosti. Manželský sex dle středečního „harmonogramu“ , popsal výstižně spisovatel Vladimír Páral. Tato kniha ( vyšla 1967) a následující vynikající stejnojmenný film se jmenuje „Soukromá vichřice“. Pouze hodně prostoduchý člověk může pokles sexuální aktivity (přirozený) v manželském životě spojovat se společenským zřízením. Není třeba být sexuologem nebo psychologem, ale od nepaměti zájem o sex pro nezanedbatelné množství žen končí splněním biologické funkce, vznikem nového života. P.S.: Nerudová se pro lidi určitého ražení pane Hannigu stala noční můrou, nebude od věci se s její případnou volbou předběžně smířit. Můžete si preventivně „do šuplíku“ psát příslušné komentáře, vyvarujte se ovšem pejorativního „Nerudka“, klesli by jste na úroveň jedné novinářské „levicové“ blbky, která slovenskou prezidentku nenazvala jinak než „Čaputka“, přeji hezký Nový rok!
Martine, v tomto Vašem slohovém cvičení mě nejvíc zaujala jedna věc: NIKDY nepochopím, jak někdo může napsat se snahou o spisovnou češtinu „by jste“ – viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=být#bref6 konkrétně část: „podoby *by jsme a *by jste, které se v praxi někdy objevují, jsou chybné (tzv. hyperkorektní)“ . Slovo hyperkorektnost opravdu původně patří do jazykovědy, jelikož se jím označují slova vytvořená z přehnané snahy o jazykovou správnost, spadají sem i nespisovné výrazy. Společným jmenovatelem těchto variant je snaha o stylově vyšší vyjádření, což může být i přechodovým momentem k užití pojmu hyperkorektnost v současném, širším společenském kontextu. Použitý jazyk s tím pak souvisí. POZNÁVÁTE SE ? 🙂
Nepochyboval jsem ani sekundu o tom, že budete na moji glosu reagovat. Hlouposti, ke které patří vaše „hlášky“ typu „.. to musí být silný matroš…“, „…neslavíte předčasně Nový rok…“ případně, dle vás vtipné slůvko „jakxi“ jste ovšem dnes výrazně překonal problematikou jazyka českého. K obsahu mé glosy pochopitelně ani slovo. Včera v pozdních večerních hodinách, na premiéru pohádky na ČT 1 „Krakonošovo tajemství“, na seznamu.cz reagoval jeden z diváků. Ten zkritizoval rekvizitáře, že myslivecký kostým Krakonoše byl doplněn špatnou čapkou a herec Švehlík tak vypadal jako Lenin. Reakce výše uvedeného úzce koreluje s tou vaší na moji poznámku… Mám pro vás však pane Kupský dobrou zprávu, pedagogů – češtinářů není nikdy dost. Až jednou dojdou peníze na váš web máte šanci nalézt nové zaměstnání. Z absence vysokoškolského vzdělání si nic nedělejte, na základce můžete učit i s pouhou maturitou….
Martine, je moc krásné, jak reagujete na v jisté míře v nadsázce napsané výtky k určitým nepřesnostem, kterých se dopouštíte 🙂 . A je dost vypovídající, že se v těch reakcích dopouštíte osobních útoků, povyšování se, pokusů o ponižování a často i nadávek. Je mi Vás líto, ale bude nový rok a já věřím, že Vám přinese vše, čeho se Vám nedostává 🙂 . A mimochodem: nepíši „jakxe“, ale „jaxe“ – to bych pak neušetřil jedno písmenko a použití toho slova by ztrácelo význam 🙂 .
Pokud se v budoucnu (logicky) budete Zbyšku ucházet o nějaké zaměstnání, v dotazníku pro „Oddělení lidských zdrojů“ (útvary KPP zanikly\) rozhodně neuvádějte jak šetříte písmenka v písemném projevu. Co se týče působení v redakci Haló novin a nyní na tomto webu popis ve vlastním zájmu minimalizujte. P.S.:V případě zájmu o funkci vrátného na adrese : „Ukrajinských hrdinů 36, 160 00 Praha 6“ to ovšem vadit určitě nebude…
Martine, Martine… Po přečtení Vašeho posledního komentáře dnes v 9:51 se mi vybavil název jistého filmu: Mio Dio come sono caduta in basso! Děj je o něčem úplně jiném, ale ten název přesně vystihuje to, čeho jste schopen…
Já jsem snad nikdy nikde nenapsal „Nerudka“. Vážený pane Harfo. Nedávejte mne, akademika dohromady, s někým, kdo používá takové zkratky. Abyste si doplnil můj profil mluvím 6 jazyky, přičemž německy jako česky, anglicky skoro jako česky atd. Žil jsem v GB, F, a můj syn je profesor statistiky na universitě v USA 49 nejlepší na světě. Ovšem se zcela opačným politickým přesvědčením, než mám já. Ale to je přece demokracie, kterou miluji. Tak si přece nemůžete myslet, že bych se takto vyjadřoval. To, že jsem zažil už toho dost, a že mi ta masáž s paní rektorkou připomíná něco, co znám z minula, tak to neznamená, že bych byl primitiv.