ROZUMNÉ PONDĚLÍ PETRA HANNIGA: Nevědomost je zlo

Neustále přesvědčuji lidi, že i volby do Senátu jsou důležité. A z padesáti procent dostávám odpovědi typu: »Já Senát neuznávám, proto do něj nevolím.« A nejenom já dostávám takové odpovědi. Četl jsem reportáž z komunálních voleb odkudsi, kde byly i volby do Senátu. A lidé na otázku, zdali volili i do Senátu, odpovídali: »Ani náhodou to nebudu podporovat. Senát se musí zrušit.«

A právě to slovíčko »se« je z té odpovědi nejdůležitější. Kdo to »se« provede? Copak si kapři vypustí rybník? Copak vládnoucí pětikoalice bude mít snahu Senát zrušit? Není to ani možné kvůli Ústavě. Změnu Ústavy mohou zajistit pouze tři pětiny hlasů Poslanecké sněmovny a tři pětiny hlasů v Senátu. Toto je prakticky nemožné a navíc je tu ten článek č. 9, odstavec 2 a 3 Ústavy, který i při tomto naprosto nemožném výsledku, pokud by se uskutečnil, zrušení horní komory parlamentu nedovolí.

Zní přesně takto: »(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.«

Čili, pokud by v Poslanecké sněmovně např. zvítězilo ANO a s SPD a eventuálně s PRO by dokázalo sestavit vládní koalici a navrhnout jakoukoliv změnu, třeba i tu, kterou navrhuje nová senátorka za ANO, MUDr. Věra Procházková z Karlových Varů, to jest jednokolová volba a zmenšení počtu senátorů i poslanců, tak to Senát, při současném rozpoložení sil, neschválí, a pokud jde o poslance, tak ani Poslanecká sněmovna. Tam je to však jednodušší, protože volby do PS jsou jednorázové. Ale Senát se svou vždy jednotřetinovou rotací je navěky zabetonován. A to je v podstatě pouze zcela logický a úsporný návrh při velikosti ČR. Natož aby schválil zrušení Senátu.

Určitou možností by byl opačný postup, než byl ten, který se měl praktikovat při jeho vložení do Ústavy. Pro rozpad federace bylo potřeba v roce 1992 získat poslance Federálního shromáždění pro to, aby se samo rozpustilo. Bylo jim slíbeno, že se vytvoří horní komora Parlamentu, do které v těch prvních letech budou kooptováni právě poslanci FS ČSFR. Poslanci FS pro rozpad ČSFR hlasovali, ČSFR se rozpadla, slib vlády, prezidenta a tvůrců Ústavy však naplněn nebyl. Mouřeníni posloužili, mouřeníni byli zapomenuti.

Senát vznikl až v roce 1996, už s tím třetinovým mechanismem, jaký funguje nyní.

Poslouchal jsem v debatě na Prima CNN Radima Fialu z SPD, který uváděl příklad zrušení Senátu z úsporných důvodů, které se stalo ve Švédsku. Znám tak trochu mentalitu Švédů, neboť jsem ve svém mládí chodil cca 2 roky s jednou švédskou blondýnkou z univerzitního města Uppsala. Jsou nesmírně zodpovědní se smyslem pro kolektiv a i dobro státu. Takže i švédští senátoři, z hlediska tohoto pohledu k zodpovědnosti před národem a státem, si sami odhlasovali zrušení. Myslíte si, že by toto byli schopni učinit senátoři v ČR?

Z toho plyne ponaučení: Senát je v ČR nezrušitelný. Vím, že lidé, kteří demonstrativně nechodí do Senátu volit, si myslí, že tím dosáhnou zrušení této instituce. Je to čirá nevědomost. Tato nevědomost se nyní, v době, kdy bylo nutné dokázat, že lidé nesouhlasí s tím, do čeho nás pětikoaliční vláda žene, ukázala jako zlo, na jehož základě se nyní vláda vychloubá, že lidé svými volbami do Senátu dokázali to, že vládu podporují. To ovšem vyhlašovaly opoziční strany, že volby budou referendem o vládě. Tak se bohužel událo, ale ve prospěch vlády. A nic na tom nemění skutečnost, že přišlo do druhého kola volit pouze 19 % voličů. A že se nyní uvádí, že tím byly myšleny volby komunální.

Petr Hannig, předseda Rozumných, bývalý prezidentský kandidát