ROZUMNÉ PONDĚLÍ PETRA HANNIGA: Národ, kterému vzali písně, zahyne

Tak jsem se dočetl, že vláda má v plánu zrušit hudební a výtvarnou výuku na základních školách. Jsem skladatel, muzikant, proto se soustředím na to, že naši současní absolutní vládci nám v podstatě naordinovali zpřetrhání našich národních tradic. To jest hudebnost Čechů, Moravanů a Slezanů.

Vždy se říkalo, že naše země jsou konzervatoří Evropy a já dodávám i celého západního světa. Vždyť náš geniální Antonín Dvořák byl v podstatě zakladatelem amerického národního hudebního školství.

Na naši poměrně malou zeměpisnou rozlohu jsme byli hudební velmocí. Upřesním velikány naší hudby. Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. To jsou zároveň i pilíře světové hudby. Ale tito velikáni navazovali na své předchůdce. Františka Xavera Brixiho (1732 – 1771), Jiřího Antonína Bendu (1722 – 1795) z muzikálního rodu Bendů z Benátek nad Jizerou, Josefa Myslivečka (1737 – 1781), který silně ovlivnil tvorbu W. A. Mozarta (1756 – 1791), Jana Ladislava Dusíka (1760 – 1812), Jana Křtitele Vaňhala (1739 – 1813)… A ještě předtím zakladatele německé manheimské školy Jana Václava Stamice (1717 – 1757), Norberta Segera (1716 – 1782) a barokního velikána, rodáka z Louňovic pod Blaníkem, Jana Dismase Zelenku (1679 – 1745), který byl nejvýznamnějším skladatelem na dvoře saského krále v Drážďanech a jehož dílo si nezadá s díly Georga Fridricha Händela (1685 – 1759), dále pak varhaníka Bohuslava Černohorského (1684 – 1742) a ještě o generace dříve působícího Adama Michnu z Otradovic (1600 – 1676), jehož dílo vskutku znárodnilo. Málokdo nezná nádhernou vánoční píseň Chtíc, aby spal. Na tato vskutku impozantní jména navazují i Jakub Jan Ryba (1765 – 1815) s neopakovatelnou inspirací lidového citu v České mši vánoční a mnohem později také autor české hymny František Škroup (1801 – 1862).

Tito všichni velikáni měli v krvi naši hudebnost, která tryská z národních písní. A nakonec i velikán pop music Karel Svoboda (1938 – 2007), jehož hudba dobyla německy mluvící svět, měl toto bezprostřední hudební cítění. A dovolte mi, abych k tomu přiřadil i Petra Jandu (nar. 1942), jehož písně si našly své místo u všech oslav či táborových ohňů, což platí v neztenčené míře i o písních Jiřího Šlitra (1924 – 1969) s texty Jiřího Suchého (nar. 1931), či zlidovělých písní Fanoše Mikuleckého, vlastním jménem František Hřebačka (1912 – 1970), o jehož písni Vínečko bílé a dalších si všichni myslí, že to jsou písně lidové. Taktéž Vlastovi Redlovi (nar. 1959) se podařilo něco podobného s jeho písní Galánečka. A samozřejmě i svůj zlidovělý život žijí písně Jarka Nohavici (nar. 1953). V nekomplikovanosti, v ryzí melodičnosti a v nepředstírání velikášství je síla našich hudebních velikánů, včetně těch současných

Politici se dívají na skladatele tak trochu svrchu. Neuvědomují si, že svými díly a jejich zhodnocením (tantiémy – anglicky royalties) přinášejí do našeho hospodářství mnohdy více peněz než nějaký středně veliký průmyslový podnik. Dnešní nekompetentní vláda chce svým necitlivým vyhozením hudební výchovy ze základního školství přetnout žíly jednoho z nejsilnějších atributů naší národní identity, přirozené hudebnosti. Lidové písně zmizely z vysílání rádií, naše rodinné stříbro, dechovka, jakbysmet. Posledním záchranným stéblem proti eutanázii citu byli zanícení učitelé a hlavně učitelky na základních školách. Obávám se, že snad vládě jde o to, aby náš národ neměl své písně a rozpustil se v nepřehledné globální mase všednosti a citového vyprázdnění. Národ, kterému vzali písně, zahyne.

Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát

Související články

26 KOMENTÁŘŮ

  1. Vzpomínám s láskou na všech svých sedm (odjakživa totiž považuji obecnou a měšťanku za dvě zcela odlišné) škol. Ovšem hodiny HV na ZDŠ byly nezapomenutelné utrpení – mám totiž od narození poměrně vzácnou chorobou: absolutní hudební hluch.

    A dorazil mě v tom ohledu můj táta, který to chtěl mocí mermou zlomit. Já husááárek málý…

  2. připomenu kterousi sloku z Vít. Hálkových Večerních písní

    Kdo v zlaté struny zahrát zná,
    jej ctěte víc než sebe,
    neboť vás tak bůh miloval,
    že poslal vám ho z nebe.

    Hrozné,, když bůh neúrodou
    a morem trestá přísně.
    však ze všech trestů největší,
    když národ nemá písně.

    Ten národ ještě nezhynul,
    dokud mu věštec zpívá,
    a píseň v nebi zrozená
    i ve smrt život vlívá

    • Tato hrůzná zpráva mi připomněla jednu píseň od autora, jehož náhled na svět se sice od mého značně lišil, některé jeho myšlenky však jak by teprve dnes dozrály a staly se výstižnými:
      Byl hrozný tento stát
      když musel jsi se dívat
      jak zakázali psát
      a zakázali zpívat
      a bylo jim to málo
      Poručili dětem
      modlit se jak si přálo
      veličenstvo Kat

  3. “…Přetrvávající snaha o výchovu polyhistorů, kteří mají přehled o všem, ale do hloubky neznají nic, je neudržitelná…”
    To ať se netýká ZŠ, tam raději široký přehled. Podobně gymnasium.

    • Přesně tak. Na základní škole by měl člověk dostat všeobecné vzdělání. Jinak by to byla výchova ke specializovaným robotům na jede úkon u montážní linky.

  4. No dobrý by bylo, kdyby aspoň na základních školách byly v osnovách vaše “Neposlušné tenisky” pro vylepšení hudebního vkusu! :-)))

    • Koukám, že se zde zabydlují “inteligenti”. Víte náhodou, kolik ty tenisky na daních přinesly peněz do státního rozpočtu? Myslím, že právě kvůli takovým teniskám by měla být hudební výchova zachována. A to jde jenom o peníze z domácího prostředí. Ale když jde o operní hvězdy (Kožená, Plachetka), tak se jedná o miliony v devizách.

  5. Politici se dívají na svět, včetně vzdělání v hudbě a výtvarné výchově, očima svých poradců – ekonomů (NERV, NRR). Problém je v tom, že ekonomové v nás vidí jen pracovní sílu na pracovním trhu. Pracovní sílu, které postačí společenský statut dělníka v montovně a tomu odpovídající znalost čtení a počtů. Čím méně vzdělaná masa lidí, tím lépe se ovládá.

  6. O zrušení výtvarné a hudební výchovy na všech školách jsem zde četl také a popravdě se nestačím divit,co vše této vládě vadí…..tohle nevadilo ani těm komunistům před r.89 a to už je co říct.

  7. O zrušení výtvarné a hudební výuky na školách jsem četl také a popravdě řešeno …nestačím se divit,co všechno této vládě vadí….

  8. Jenom dodávám, že vždycky, když někdo nadává na minulý režim, tak se ho zeptám, zda-li tehdy byl členem KSČ. Vždy s mnohými vytáčkami z něho nakonec vypadne, že ano.

    • Myslel jsem, já naiva, že tu rozvine nějaká smysluplná diskuze. Místo věcných argumentů diskuze ale opět sklouzla do osobní roviny. Ale abych Vám odpověděl. V totalitní KSČ jsem nikdy nebyl a jeden z důvodů, proč jsem opustil školství ještě před rokem 1989, byla právě potenciální hrozba tohoto členství.

  9. Podle vyjádření členů pracovní skupiny na NPI (Národní pedagogický institut ) z 22.března, se žádné rušení hudební a výtvarné výchovy na školách nechystá. Takže, pane Hannigu, nestrašte lidi.
    Na druhou stranu to, že probíhá diskuze o formě a obsahu výuky na školách, je v dnešní době nastupujících převratných technologií včetně umělé inteligence naprosto legitimní. Přetrvávající snaha o výchovu polyhistorů, kteří mají přehled o všem, ale do hloubky neznají nic, je neudržitelná. Stále tu kritizujete, že jsme pouze montovnou západních států. Mám takový neblahý dojem, že důkladná znalost našich hudebních velikánů nás z této pozice nevymaní. Školství se musí změnit. Musí skončit 300 let starý neefektivní frontální způsob výuky, humanitní předměty a nejen ony se musí uskrovnit na úkor těch, které prohlubují znalosti a především dovednosti v nových technologiích.
    Pouze zkostnatělý člověk bude tvrdit, že ve školství není potřeba nic měnit a to nejlepší tu bylo za bolševika. Nebylo. Sám to vím ze své praxe, kdy jsem jako učitel v 80. letech působil.

      • Milý soudruhu, historie nás poučila v jediném. Že si z ní každý vybírá pouze to, co se mu hodí do jeho vidění světa. A k tomu vašemu tvrzení, že lépe už bylo. Pro bývalé komunistické funkcionáře určitě.

        • Komunismus už zase, co se týká demokratické roviny a chování zastáncú jediné pravdy, cenzury, označování za desinformaci vše, co se někomu nehodí do propagandy – zase je, akorát později narození nebo tupci nechápou o co se jedná a neumí to nazvat. Rozvědčík alá ZO SSM na hradě, poražený finalista – další eso Krajní levici – horší obdoba KSČ ve vládě, zelený fanatismus… Co by asi napsal za písničku Karel Kryl po revoluci
          – no jednu tenkrát stihl, ta se dnes nevysílá – bylo tam v textu něco, že ruka ruku myje, vstali nový zrádci a tak..Tu sem dejte pane Hannigu.Komunismus už dnes pane není sprosté slovo, bohužel, tihle novodobí, nyní chtějí vzdát hold samizdatu, ti co hrozí, cenzurují, zakazují, to je vrchol. Je cca 80 let po válce a bohužel se opakují stejné chyby. Tenkrát šla Anglie a Francie na ruku Hitlerovi a co z toho bylo. Pro mě je to jistá paralela s dneškem.. ať si každý domyslí

    • Nikterak nestraším. Četl jsem to na serveru Seznam ,nebo Novinky, což je i pro Vás akceptovatelné médium. Nevím už, jestli tam bylo Ministerstvo školství… či vláda uvažuje o zrušení hudební a výtvarné výchovy na základních školách.

    • Podle zuřivého současného antikomunismu, kterým se projevujete, jste tak byl, jako mnozí byl, zřejmě tehdejší člen KSČ, není- liž pravda.

      • Tím myslím pana Brázdu, ono to totiž vždy není jasné, kam reakce na jiný diskuzní příspěvek přistane.

    • Milý pane 270 let školství vychovávalo lidi k tvůrčí práci. Dnešní školství v posledních 30 letech se zaměřilo na vytváření bezcenných bakalářů kteří nic neumí, jen vše demontují a nikomu nejsou ku prospěchu. Školství opravdu potřebuje změnu, ale ne od současné politické garnitury.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy