Přečetl jsem si takový víceméně bulvární postřeh, že na jižní Moravu přilétli letos havrani dříve než obvykle a že to může znamenat dvě věci. Že bude krutá zima, nebo že bude válka.
Nechám miláčky Edgara Alana Poea být a nebudu se pídit po zámince jejich brzkého příletu na svá zimoviště. Zkusím se však zaměřit na dobu před první a druhou světovou válkou.
Všechny akty agrese mají své příčiny. Takže atentát na následníka trůnu v Sarajevu byl dílem srbského nacionalisty. Musíme si položit otázku, proč se tak událo právě v Sarajevu. Srbsko v tu dobu bylo přece svobodným státem. Proč atentátník vykonal pro něj vlastenecky svatou věc v Bosně, která byla v tu dobu součástí Rakouska Uherska? Až do roku 1908 byla totiž součástí Osmanské říše, která slovanské obyvatelstvo islamizovalo. V Bosně žije velká entita Srbů, vyznávající pravoslaví, v Hercegovině Chorvatů, vyznávající katolicismus a samozřejmě tzv. Bosňáků, vyznávajících islám.
Srbové měli pocit, že po stáhnutí se Osmanské říše z Bosny by bylo logické připojení Bosny k Srbskému království v roce 1882, a ne k vojensky silnějšímu Rakousku–Uhersku.
Srbsko se též zúčastnilo úspěšně první balkánské války proti Osmanům v letech 1912 až 1913, což vlilo do žil srbských nacionalistů, i na území spadajícím pod vládu Podunajské monarchie, notnou dávku vlastenecké hrdosti a odhodlání. A pak už byl jen krůček k Sarajevskému atentátu a řetězení příčin vzniku první světové války na území Evropy.
Před druhou světovou válkou vznikla poněkud odlišná situace. Občanská válka ve Španělsku. Vypukla v roce 1936, kdy se proti demokraticky zvolené republikánské vládě postavila armáda, vedená generalissimem Frankem. Za republikány byla levicová fronta složená ze socialistů, komunistů, trockistů, anarchistů a baskických a katalánských nacionalistů. Za frankistickými povstalci byli fašisté, křesťanští demokraté, roajalisté a španělští nacionalisté. Mimochodem tyto spory mezi zanícenými španělskými nacionalisty a nacionalisty katalánskými a baskickými jsou stále živé.
A teď zmíním to, v čem dnešní boje na Ukrajině připomínají španělskou občanskou válku z let 1936 až 1939. Na stranu frankistických povstalců se od prvopočátku přidala fašistická Itálie a nacistické Německo. Na stranu legitimně zvolených levicových republikánů se přidal Sovětský svaz a Mexiko a také i interbrigadisté z celého světa, včetně z Československa. Sám jsem jednoho z nich osobně velice dobře znal, byl to nesmírně charakterní člověk, špičkový fotograf, který byl autorem těch nejdůležitějších fotek ze začátku kariéry Beatles a dalších superstar britské populární hudby, Čechoslovák Dežo Hoffman (Dezider Hoffman). Musím se pochlubit, že mi udělal pár mých portrétů pro potřeby britských vydavatelství.
Dá se říct, že ve Španělsku se připravovala Evropa na druhou světovou válku. Ostatně i tak se fronty rozdělily. Na jedné straně Německo s Itálií, na druhé straně Sovětský svaz. USA vstoupily do války až v roce 1944. I když Británie a Francie byly s Německem ve válečném stavu už od září 1939. Je nutné v rámci objektivity napsat, že v letech 1939 až 1941 bylo Německo a Sovětský svaz v jednom paktu Ribbentrop – Molotov.
A nyní podobnost války na Ukrajině, 2014 svržen demokraticky zvolený ukrajinský prezident Janukovič, následný zábor Krymu Ruskem, boje na Donbase a jazykový zákon z roku 2017 či 2018 (nevím přesně, kdy byl schválen). To vše připravilo vyústění do 24. 2. 2022. A nyní na území Ukrajiny bojuje Rusko a Ukrajina a fakticky, i když ne formálně, NATO dodávkami nejmodernějších zbraňových systémů.
Mír je v našem názorovém světě »sprostým« slovem. A přece tolik potřebujeme nějakou světovou osobnost, která by se pustila do jednání mezi USA a Ruskou federaci. Nenávist mezi dvěma slovanskými národy totiž není dobrým prostředníkem. O míru se musí domluvit velmoci. Je třeba ty dříve přibyvší havrany nějak zaplašit. Válku nechceme.
Mimochodem, napsal jsem i nový článek Klobouk dolů, paní Vitásková, ve kterém odkazuji i na iportaL24.cz, takže čtenáři na iDnes si přečtou tuto mou úvahu o havranech a válce a já doufám, že čtenáři této mé úvahy si najdou chvíli na přečtení mých preferencí, co se prezidentské volby týká.
Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát
„Je nutné v rámci objektivity napsat, že v letech 1939 až 1941 bylo Německo a Sovětský svaz v jednom paktu Ribbentrop – Molotov.“
Abych tu objektivitu ještě trochu podpořil, připomenu pakt Pilsudského s Německem. Na jeho základě nás Poláci připravili o Těšínsko. Ten tomu Molotovovu paktu PŘEDCHÁZEL!
Pokud vím, tak SSSR nabízel, že se přidá k boji proti Hitlerovi. Aby pro to byly reálné podmínky, požadoval pozemní koridor pro přepravu vojsk. To Polsko rozhořčeně odmítlo. Tak Stalin požadoval aspoň vzdušný koridor pro své bombardéry. Poláci odpověděli, že budou sovětská letadla sestřelovat.
Tak, tím jsem nahrál rusobijcům, kteří v tom odhalí zločinný úmysl porazit Polsko dříve než Hitler.
Pane Harfa, nevím kolik vám je let. Přesněji v kterých letech jste „rozum bral“. případně jak jste vnímavý na informace jako takové. Co vám říká informace o tom, že se uvažovalo o tom, že 2 světová válka neskončí na Labi ale spojenecké armády budou pokračovat dále na východ. Tato úvaha skončila až euforie vojáků při setkání se front a z které nebylo jasné, na kterou stranu se kteří vojáci postaví
Nárok na bezplatnou dopravu v pražské MHD mám již pár pátků, z čehož vyplývá, že „rozum jsem bral “ již dávno. Hypotetickou operaci, o které uvažoval W.CH, tedy Operace Unthinkable, je mi známá.. Přispěla ovšem i k jeho dočasnému pádu. Pokud bychom chtěli z hlediska historie přesně určit moment kdy USA jasně vstoupily do 2.sv.války pak se tak stalo již přijetím zákona zakládající neutralitu USA a „Cash and Carry Act“ z roku 1939.. Na něj navázal zákon o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act) , který umožňoval zásobování Spojenců válečným materiálem, aniž by USA přímo vstoupily do válečného konfliktu, ratifikován pak Kongresem USA 11. března 1941. PS: S pobavením sleduji nečekanou diskusi k “ (ne) Rozumnému podělí pana Petra Hanniga“, kterého si bez problému umím představit jak sympatizoval s Janou „Bobo“ (kandidátkou na vše), která přístupovou listinu České republiky do Evropské unie spálila před lety v kovovém kýblu pod sochou Eduarda Beneše v Kožlanech…
Je neuvěřitelné, jak někdo neumí pochopit psané slovo, pane Harfo. Jasně jsem napsal, že Británie a Francie vyhlásili Německu válku v září 1939. Také jsem zcela po pravdě napsal, že SSSR a Hitlerovské Německo bylo spojenci prostřednictvím Ribbentrop – Molotov paktu v letech 1939 – 1941. Tak nevím, co na tom mém článku nacházíte jako bolševickou demagogii. Píšete, že USA vyhlásily válku Japonsku 8. 12. 1941. To je samozřejmě pravda, ale nemělo to žádný vliv na válku v Evropě. Taktéž vylodění v u Casablanky v listopadu nebylo až tak důležité pro situaci na frontě přímo v Evropě. Něco více vázalo německé branné síly vylodění 9. července 1943 na Sicilii, kdy už Němci nemohli spoléhat na účinnost italské armády a vzhledem k vnitropolitické situaci v Itálii, musel Wehrmacht sám bojovat na území Italie (Monte Casino atd.), když ustupoval na východní frontě (Kursk a pod.) To samozřejmě vázalo německé branné síly, které nemohly být nasazeny na východní frontu. Nechápu, jak můžete nevnímat, že zásadní obrat na západní evropské frontě bylo vylodění v Normandii. Navíc, ve své nenávisti jste si ani nevšiml, že o tom ten článek vůbec není. Že to je o tom, co předcházelo světovým válkám. A myslím si , že příklad občanském války ve Španělsku je signifikantní a srovnání se současnou situací na Ukrajině není až tak fantasmagorické. Čekám odpověď. A mimochodem, nikdy jsem nebyl členem KSČ, ba ani SSM či ČSM a dokonce ani pionýra, protože i ten pionýr kolidoval v dětství s tím, že jsem nejdříve ministroval a potom varhaničil v kostelech v Ústí nad Labem a okolí.
Lidé kteří ctí historii a nemají ideologicky zaslepené oči vědí, že USA se do války zapojily již v roce 1939 dodávkami válečného materiálu, potravin a surovin Velké Británii a po napadení SSSR v červnu 1941 také Sovětskému svazu. Vyčíslovat klíčový objem dodávek pro SSSR za strany USA, a to přestože byly po prosinci 1941 také ve válce je pro lidi určitého ražení házením perel sviním
Pane Harfo, v tom máte pravdu. Ale já jsem nepsal, že by USA nepodporovaly SSSR dodávkami zbraní. Chtěl jsem to dokonce napsat v mé odpovědi na Váš diskuzní příspěvek. Ovšem i tak má odpověď byla dlouhá. A nevím, jak můžete naznačovat, že já mám ideologicky zaslepené oči. Řekl bych, že to je právě naopak. Tím, že hodnotím věci a události z pohledu zdravého rozumu bez ideovosti, tak se mnohdy dostávám do sporů s jednou i druhou stranou barikády. Přečtěte si ještě jednou můj článek bez jakýchkoliv tenzí a seznáte, že mám pravdu. Navíc si myslím, že přílišné emoce v této době jsou dost nebezpečné. A teď se dívám, stále jste nepochopil můj náhled na situaci (házení perel sviním). Navíc levicový prezident USA, který byl výjimečně zvolen na třetí období Franklin Delano Roosevelt (původně izolacionalista), byl po útoku na Pearl Harbour nakloněn podpoře proti nacistickému Německu. Nesmíte ovšem zapomínat, že třeba Ford byl nakloněn Adolfu Hitlerovi a vždy, to jest v obou válkách byl přístup USA k dění v Evropě nejdříve indiferentní. Původně byl Wilson nakloněn myšlence nerozbíjet Rakousko – Uhersko atd. Nevím , kolik Vám je let, ale zkuste se oprostit od předem jasného názoru na mou osobu.
Ještě pro upřesnění. Nakloněn podpoře SSSR proti Hitlerovskému Německu.
Je neuvěřitelné, že někdo může DRZE datovat vstup USA do 2.světové války rokem 1944. Spojené státy severoamerické vyhlásily válku Japonsku den po napadení Pearl Harbor den poté, tedy 8. prosince 1941 a o tři dny později, 11,. prosince opětovaly vyhlášení války Německu a Itálii. Pozemní námořní a letecké síly USA se do války po boku Velké Británie zapojily 8. listopadu 1942 (operace Pochodeň /Torch/) vyloděním u Casablanky na africkém válčišti. Druhou frontu na evropském válčišti pak Američané otevřeli JIŽ 9. července v roce 1943 vyloděním na Sicílii (operace „Husky“). K bolševické demagogii a lživosti snad chybí autorovo tvrzení, že USA a Británie vylodění v Normandii( 6.6.1944) co nejvíce oddalovali aby Rudá armáda co nejvíce vykrvácela…
Ano, přesně! Pokud věříme historikům je to přesně tak, jak říkáte, pane Harfo. Jen tak pro zajímavost: jak probíhaly vztahy mezi Japonskem a SSSR na dálném východě? SSSR byl spojencem USA, USA bylo protivníkem Japonského císařství, Stalin udržoval s Japonskem co nejlepší vztahy. Probíhal nějaký obchod mezi Japonskem a SSSR v té době? Co se mezi nimi dělo od zimy 1941 do léta 1945? Víte o tom něco? Slyšel jsem něco o Doolittlově náletu, kdy nějaký bombardér jeho skupiny nouzově přistál v SSSR. Jak dopadla posádka? Co na to Japonci? Opravdu se velitel jmenoval „Do little“?
Zdravím pane Pinkasi. Ve které zemi nyní dlíte? Odpovědi na Vaše otázky – ovšem pouze wiki: Doolittlův nálet (anglicky Doolittle Raid) bylo první bombardování státního území Japonska armádním letectvem Spojených států amerických během druhé světové války, které proběhlo dne 18. dubna 1942.
Nálet byl proveden šestnácti armádními bombardéry B-25B ze 17BG, které vzlétly z letadlové lodi USS Hornet, bombardovaly Tokio a další města a pokusily se přistát v Číně. Celá akce byla naplánována a vedena podplukovníkem Jimmy Doolittlem, v té době již známým civilním letcem a leteckým inženýrem. A dále: Jeden bombardér, který měl nejméně paliva, letěl do Sovětského svazu, protože to byla nejbližší země neobsazená nepřáteli. Tam však bylo letadlo zabaveno a posádka internována. Podařilo se jí však uprchnout do Íránu.
Děkuju, pane Hannigu. Tak to co jste napsal jsem tak nějak obrysově znal. Ovšem soudím, že pokud posádka zadržená v SSSR se do Iránu mohla dostat jen se sovětskou pomocí. Dozvěděli se to na Japonské ambasádě v Moskvě a následně v Tokiu?
Ale dotaz byl spíše k vzájemným sovětsko-japonským vztahům v době, od zimy1941 do léta 1945… O tom jsem se dosud nic nedozvěděl. Nejenom společná hranice na pevnině -Mandžurie (+Mongolsko?) a Sachalinu, ale i dlouhá hranice mořská… vzájemný obchod byl možný, ale byl provozován?Čeho se týkal? Byla respektována vzájemně třeba práva rybolovu? Oba státy mohly mít na vzájemných vztazích zájem, nebo ne? Jak se tvářily státy jako USA a Německo na příměří(?) či mír na dálném východě? Nevěřím, že neexistovaly vztahy mezi sousedy-civilisty obou zemí. (Japonky jsou tak hezounké a Rusové tak mužní he,he,he 🙂 )Jak se na to tvářily jejich vlády?
Mimochodem, proč jste se ptal na zemi mého pobytu? Není moje čeština dostatečná?
Je naprosto dostatečná. Ale naposledy, co jsme se bavili, jste žil střídavě v Lotyšsku (Dougavpils, nebo tak nějak) a střídavě v ČR.