Rozhodneme o tom, kdo bude příštích pět let v čele republiky

Již potřetí mohou lidé sami rozhodnout o tom, kdo na dalších pět let usedne na Pražském hradě. První kolo prezidentských voleb se uskuteční dnes a zítra, jejich případné druhé kolo o dva týdny později (27. a 28. ledna). Současnému prezidentovi Miloši Zemanovi skončí druhé funkční období 8. března 2023.

Volební místnosti budou otevřené dnes od 14 do 22 hodin a zítra od osmi do 14 hodin. K volebním urnám mohou jít všichni svéprávní občané, kterým je alespoň 18 let. Volit mohou i ti, kteří plnoletosti dosáhnou až druhý den voleb. To samé platí i pro druhé kolo. Hlasovat v něm tak mohou prvovoliči, kteří ještě v prvním kole nemohli.

Před samotným hlasováním se musí volič prokázat volební komisi platným občanským průkazem nebo pasem. Jinak mu volební komise hlasovat nedovolí. Každý volič musí hlasovat osobně, v zastoupení to není možné.

Voliči budou poté, co se kandidatury vzdal odborový předák Josef Středula, vybírat z osmi kandidátů. Ty podpořilo svými podpisy buď minimálně 50 tisíc občanů, nebo 20 poslanců, případně deset senátorů.

Ve hře je sedm mužů a jedna žena. Kdo postoupí do druhého kola, protože nelze předpokládat, že by některý z kandidátů zvítězil hned v prvním kole, rozhodneme svými hlasy my, voliči. Je to výsada, kterou můžeme využívat teprve od roku 2013, a proto bychom ji neměli propást. O vítězi voleb rozhoduje každý hlas.

S výběrem nám mohla částečně pomoci končící volební kampaň. Nedá se o ní říct, že by byla skoupá na překvapení. Do poslední chvíle se čekalo na rozhodnutí soudu, na který se obrátili někteří kandidáti, které ministerstvo vnitra k volbám nepřipustilo.

O překvapení se postaral také odborový předák Josef Středula, který se pět dní před prvním kolem vzdal kandidatury.

Zájem o Hrad projevilo 21 lidí

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyhlásil termín voleb 27. června. Ve Sbírce zákonů vyhlášení vyšlo 1. července, v ten den se stala předvolební kampaň oficiální a všechny náklady na ni se započítávají do zákonem stanoveného finančního limitu.

Ke kandidatuře na prezidenta republiky se ministerstvu vnitra přihlásilo 21 zájemců.

Ministerstvo 25. listopadu k volbám zaregistrovalo devět lidí – poslance a předsedu ANO Andreje Babiše, bývalou rektorku Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudovou, generála Petra Pavla, poslance SPD Jaroslava Baštu, senátory Pavla Fischera a Marka Hilšera, odborového předáka Josefa Středulu, bývalého rektora UK Tomáše Zimu a prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou.

13. prosince Nejvyšší správní soud rozhodl, že se prezidentských voleb zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Rohanovou z klání vyloučil. Odvolání ostatních neúspěšných kandidátů včetně podnikatele Karla Janečka soud odmítl. Janeček se 21. prosince obrátil na Ústavní soud. Týden po něm učinila stejný krok i Rohanová. Ústavní soud 4. ledna Janečkovu stížnost odmítl, 10. ledna pak i stížnost Rohanové.

Utká se osm kandidátů

Poté, co se Středula kandidatury vzdal, ve hře zůstalo osm kandidátů.

Nejstarší je čtyřiasedmdesátiletý Jaroslav Bašta, nejmladší čtyřiačtyřicetiletá Danuše Nerudová.

Mezi kandidáty je jeden bývalý premiér (Babiš), jeden bývalý ministr (Bašta) a dva senátoři (Fischer a Hilšer). Ostatní z možných uchazečů žádnou významnou celostátní politickou funkci nezastávali.

Členy politické strany či hnutí jsou pouze tři kandidáti – Babiš je předsedou hnutí ANO, Bašta je členem SPD (v minulosti byl členem ČSSD a hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita) a Hilšer je předsedou hnutí Marek Hilšer do Senátu, které založil v roce 2018.

Mezi uchazeči je jedna žena – Nerudová. V roce 2018 nekandidovala žádná žena, při první přímé volbě prezidenta v roce 2013 byly mezi devíti kandidáty o úřad tři ženy.

Dva z kandidátů se o funkci ucházeli již v roce 2018 – Fischer a Hilšer. Dva z kandidátů jsou rodáci z Prahy (Fischer a Zima), šest z ostatních českých krajů. Nerudová je z Moravy a Babiš je rodákem ze slovenské metropole Bratislavy.

Poslední průzkumy řadí mezi favority prezidentské volby Babiše, Pavla a Nerudovou. Babiš jde do prezidentského klání na základě podpisů 56 poslanců, Pavel a Nerudová sbírali podpisy občanů. Pavel odevzdal 81 100 uznaných podpisů, Nerudová 82 400. Díky podpisům občanů se voleb zúčastní také Diviš, který odevzdal těsně nad potřebný počet 50 000 uznaných podpisů. Baštu podpořila dvacítka poslanců, zbývající kandidáti jdou do voleb na základě podpisů senátorů. Mandát prezidenta trvá pět let, hlava státu může být v úřadě maximálně dvě funkční období.

Podle Ústavy jmenuje prezident třeba předsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu nebo členy Bankovní rady České národní banky.

Přímé volby prezidenta

Cesta k přímé volbě prezidenta začala po volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010. Přímou volbu měly ve volebních programech všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, v prosinci 2011 schválila vládní novelu Ústavy ČR Sněmovna, v únoru 2012 novelu přijal Senát a podepsal prezident Václav Klaus.

První přímá volba hlavy státu se uskutečnila v roce 2013. Ministerstvu vnitra se přihlásilo 20 kandidátů, z toho tři nominovali zákonodárci a osm dodalo petice s více než 50 000 podpisy. Do boje o Hrad ministerstvo pustilo osm uchazečů.

Vítězem prvního kola se stal bývalý premiér a exšéf ČSSD Miloš Zeman, pro kterého se vyslovilo 1,246 milionu voličů (24,21 %), Karel Schwarzenberg dosáhl jen o málo horšího výsledku, hlasovalo pro něj 1,201 milionu lidí (23,40 %).

Ve druhém kole přesvědčivě zvítězil Miloš Zeman, který získal hlasy 2,717 milionu voličů (54,8 %). Schwarzenberg za ním zaostal o 476 tisíc hlasů, jeho lístek hodilo do uren 2,241 milionu voličů.

Druhá přímá volba prezidenta se uskutečnila v roce 2018. Ministerstvu vnitra se přihlásilo 20 uchazečů, úřad připustil k volbám jen devět z nich.

V prvním kole volby zvítězil se ziskem 38,56 % Zeman, druhým postupujícím se stal bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který dostal 26,60 % hlasů. Druhé kolo opět ovládl Zeman se ziskem 51,36 % hlasů.

(jad)