Ještěže pláč a smích k sobě mají tak blízko, protože z toho deštníku se člověku chce obojí zároveň. Na tom novém vládním webu destnikprotidrahote.cz, co naši »milí« spustili, si určitě někdo fajn přivydělal, a to asi tak bude veškerý užitek z téhle laciné rádoby lidové šou. Ti samí, co nyní činí totéž, totéž zlostně vyčítali Babišovi. Pětitisícové jednohubky s houpajícím se dotazem ve vzduchu – kdože na ně vlastně dosáhne? Tahle sestava, notně nadopovaná vším, co Pán za velkou louží poručí, kryje tímto deštníkem v prvé řadě a jen sebe sama. Aby na ni nepršelo, až se spustí opravdový liják. Jenže ono když prší fest, bývá i deštník k ničemu.
Babiš s těmi nesmyslnými žebračenkami začal, Fiala jen převzal štafetový kolík. Kolíci… Oba. No nic, pojďme si ty pitomosti lehce rozebrat. Kdyby Babiš »nesloužil«, a uzavírkami nezlikvidoval střední a drobné podnikatele a nechal otevřené školy a rodiče chodit do práce, nemusely se tisknout žebračenky. K čemu byly lockdowny? K ochraně zdraví a životů? Tomu dneska ještě někdo věří? Nadnárodní markety praskaly ve švech a řezník s prodejní plochou 10×8 metrů musel zavřít… Na vysvětlenou snad stačí, ne? A Fiala zase dostal befel neplatit v rublech a teď rozevřel deštník. Prašť jako uhoď.
Celé to je falešné jako ten pověstný pětník. Tihle hoši nemají za mák pokory. Vystihl to náramně herec Jan Kanyza: »Pokora je stav ducha a nikoli program. Buď je nebo není jedinci dána. Zveřejňovaná a proklamovaná pokora je faleš a duch pokrytectví.«
Abych nějak tohle nekultivované představení kultivovaně uzavřel – Sklapněte deštník a někde se schovejte tak důmyslně, aby na vás už nikdy nebylo vidět.
Žádná vláda – ani prvorepubliková, ani protektorátní, ani poválečná, a už vůbec ne ty socialistické nepohrdaly lidskými životy, jako tato. Skoro se mně chce končit Fučíkovým »Lidé, bděte!«. Nic výstižnějšího pro dnešní dobu mě totiž nenapadá.
Martin Kalous