Vysoké teploty, které zasahují Českou republiku také v průběhu letošních prázdnin, mohou mít výrazně negativní dopad na zdravotní stav obyvatel. Kvůli extrémním teplotám musí každoročně několik stovek lidí vyhledat lékaře. Loni kvůli zdravotním problémům způsobených horkem vyhledalo lékařskou pomoc 1457 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), hospitalizováno muselo být 65 z nich.
Počet pacientů ošetřených s úpalem, úžehem a dalšími zdravotními problémy způsobenými horkým počasím mezi klienty VZP ČR byl loni nejvyšší za posledních pět let.
Skupina diagnóz, která je nazvaná jednoduše »Účinky horka a světla«, zahrnuje zdravotní stavy způsobené vystavením vysokým teplotám a slunečnímu záření. Mezi hlavní diagnózy v této skupině patří úpal, úžeh, tepelná vyčerpanost, tepelné křeče a mdloby. Tyto diagnózy vyžadují různá terapeutická opatření, od rehydratace a ochlazování až po hospitalizaci v závažných případech. Prevence je klíčová a zahrnuje opatření jako dostatečný příjem tekutin, ochrana před přímým sluncem a vyhýbání se fyzické aktivitě v nejteplejší části dne.
Většina postižených řeší nevolnost, malátnost, bolesti hlavy a další příznaky z přehřátí či dehydratace vlastními silami. První pomocí je podle doporučení Státního zdravotního ústavu (SZÚ) umístění do stínu a ochlazování, například namočeným ručníkem nebo i vlažnou sprchou. Tekutiny se při úžehu mají podávat jen po doušcích.
Opatrní by měli být lidé s chronickým onemocněním
Odborníci jako prevenci doporučují světlé oblečení z přírodních materiálů, dostatek tekutin a lehkou stravu. »Samozřejmostí je se nevystavovat přímému slunečnímu záření především pak kolem poledne, konkrétně mezi jedenáctou a patnáctou hodinou, kdy jsou sluneční paprsky nejintenzivnější,« uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Lidé by měli také používat kvalitní opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem, mít sluneční brýle a pokrývku hlavy. V horkých dnech by se také měla omezit tělesná zátěž a sportovní aktivity.
Horké počasí může působit zdravotní komplikace také chronicky nemocným pacientům, například s nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem nebo astmatem. »Horké počasí může způsobit obtíže komukoliv, jak ale uvádí Státní zdravotní ústav, výrazněji jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, nejmenší děti do čtyř let, těhotné nebo kojící ženy a chronicky nemocní, například kardiaci, astmatici a lidé s vysokým tlakem,« uvedla Plívová.
Už v červnu, kdy Česko letos poprvé zažilo horké dny, informovala pražská zdravotnická záchranná služba o tom, že zaznamenala více výjezdů, které mohou souviset s horkým počasím. Často šlo o pacienty, kterým se zhoršil stav jejich chronického onemocnění.
K létu patří bohužel i salmonela
K nemocem, které k létu bohužel také patří, se řadí mj. také salmonelóza. »Zvýšené riziko infekce onemocnění je v tomto období nejvyšší kvůli zvýšené kazivosti potravin, grilování či cestování,« informovala Plívová. Loni muselo kvůli obtížím způsobeným bakterií salmonely vyhledat lékařskou pomoc 4116 pojištěnců VZP, z nichž 782 bylo dokonce akutně hospitalizováno.
(jad)