Zatímco v Praze demonstrovali předminulý týden před prázdnou Strakovkou odboráři, šéf hnutí Přísaha Robert Šlachta si vyjel za premiérem Petrem Fialou (ODS) do Jeseníku, kde bylo výjezdní zasedání vlády. Předseda vlády utekl nejen z Prahy před odboráři, ale na místě i před občany. »Nemůže být premiérem jen horních deseti tisíc,« vytýká mu Šlachta, bývalý elitní policista a ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), kde mj. stál za rozpletením »kauzy Nagyová«. Nyní se sám pohybuje v politice a jasně se vymezuje vůči pětikoaličnímu kabinetu a především šéfovi resortu vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), kterého nazývá »ministrem chaosu«.
Pane předsedo, slyšel jsem už názor, že Přísaha vznikla v roce 2021 proto, aby v parlamentních volbách ubrala hlasy hnutí ANO, případně české levici, a umožnila tak vznik Fialovy vlády. Co vy na to?
Že bychom vznikali s tím, že získáme pod pět procent, abychom někomu ubrali a nechali vládnout někoho jiného? Naopak, myslím si, že se celou dobu vymezujeme přesně vůči této vládě, vymezujeme se proti jejich nápadům. Zrovna já můžu mluvit úplně konkrétně. Mám velké zkušenosti s ODS a ČSSD, s těmito tradičními stranami, s jejich vládnutím a s tím, jakým způsobem v těch vládách fungovaly. A když jsme zakládali naše hnutí, tak jsme šli s jasným programem, kde naší hlavní doménou byl boj proti korupci a vůbec ekonomické trestné činnosti. Z minulosti, když jsme pracovali na různých kauzách, vím, jak z České republiky utíkaly, a stále utíkají, stovky miliard, které by tady měly zůstat a sloužit občanům.
Čili odpovídám »ne«. My jsme nevznikli proto, abychom dovolili vládnout Petru Fialovi. Naopak, já jsem před parlamentními volbami v roce 2021 poslouchal, že jsme vznikli jako béčko Babiše, abychom umožnili vládnout jemu a aby měl vedle sebe nějakého partnera. Já bych to raději celé nechal na voličích, ať rozhodnou, kdo je jim programem a konkrétními lidmi nejblíže a komu dají šanci.
Jak moc vám tedy bylo líto těch několika tisíců hlasů, které vám předloni chyběly k překročení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny? Nebo jste bral zisk 4,68 procenta jako úspěch s ohledem na to, že jste jako hnutí za sebou v době voleb neměli ani rok existence?
Ono to mělo vývoj, který bych přirovnal k sinusoidě. My jsme hnutí zakládali v lednu 2021 a vyjeli jsme s peticí na založení. Jeli jsme mezi občany a neměli peníze. Jim patří velké poděkování, protože nás přes transparentní účet podpořili a pomohli nám realizovat náš vznik. Protože víte sám, že to není levná záležitost. Já jsem si navíc vzal půjčku a byl jsem jaksi k smíchu, že většina lidí z politiky peníze tahá, zatímco já si půjčuji, abych se do ní dostal. Znělo to naprosto šíleně, ale asi je to odpovídající mé osobě.
A až do června nám rostly preference a vlastně z ničeho jsme se dostali až na nějakých sedm osm procent. Dá se říci, že poptávka po takovém hnutí byla. A pak vystoupil premiér Babiš, protože on oslaboval a my jsme mu přetahovali voliče, a řekl, že ten Šlachta je hezký kluk a má pěknou kampaň. A že je to podobné jako u něj. Některá média – a já vím doteď, která přesně – začala hrát na to, že jsme de facto béčko Babiše a že nás vlastně Babiš vytvořil jako potenciálního koaličního partnera. Abychom vládli spolu. A to jsme my neuměli vyargumentovat. Až do října, kdy se konaly volby, jsme nedokázali přesvědčit veřejnost, že to není pravda. Navíc dobře víte, že když média o něčem psát nechtějí, tak o tom psát zkrátka nebudou.
A když jsem viděl, že začínáme stagnovat, měl jsem velkou obavu, abychom vůbec dokázali uhradit ty dluhy, s nimiž jsem do toho šel. Z tohoto pohledu to dopadlo naprosto úžasně, protože jsme získali přes 251 tisíc hlasů, bylo to 4,7 procenta, a předstihli jsme komunistickou stranu i sociální demokracii. Byli jsme lepší než oni, ale musím říct, že v ten okamžik by se ve mně krve nedořezal, protože to pro mě bylo obrovské zklamání, že jsme tu pětiprocentní hranici nepřekročili. Mohli jsme být ve Sněmovně, prosazovat náš program a alespoň částečně ovlivnit změnu politiky. Chybělo nám sedmnáct tisíc hlasů. Na jednu stranu to byl úspěch, získat tolik voličů za tak krátkou dobu, na druhou stranu zklamání z toho, že jsme těch pět procent mohli překročit.
Přiznám se vám, že mě zaujala jedna věc ve vašem programu, s nímž jste před dvěma lety šli do voleb. V kapitole věnované zadlužování země jste uváděli, že se »finanční problémy příliš zadlužených evropských států řešily velmi často na úkor bezbranných důchodců, jejichž důchody se pak jednorázově snížily.« S ohledem na to, co se děje nyní, to vypadá, jako byste uměli věštit z křišťálové koule…
Jestli jste ten program pročítal a jsem rád, že jste se připravil, protože to málokdo dělá, tak jste tam objevil ještě jednu kolonku. Mluvili jsme už tenkrát o tom, že by se měla snížit daň z přidané hodnoty na potraviny. A říkali jsme to v roce 2021, kdy ještě nikdo neviděl to ohromné zadlužování. A nejsou to jenom důchody, jsou to energie a potraviny – ty hlavní věci, které se řeší. A my už jsme v té době říkali, aby se u základních potravin DPH snižovalo. U základních, dodávám, protože nikdo nechce ananas nebo kaviár. My se tady totiž nebavíme o středně příjmových a vyšších příjmových skupinách, ale o lidech, kteří jsou na hranici chudoby, a to už je dnes nějaký milion občanů. Těm by ten stát měl nějakým způsobem pomáhat.
Vím, že se do mě pustila Alena Schillerová, tehdy ministryně financí, že to není vůbec možné, že to Evropská unie nepřipustí. Že nedovolí, aby ke snižování došlo u jednoho státu. A za rok přišlo ANO s velkou pompou s tím, že se sníží DPH na potraviny. To bylo pro mě strašně úsměvné, když se podíváte zpětně do roku 2020 nebo 2021 a vidíte, jak to ty strany mění.
My jsme totéž říkali i u těch důchodů. A souvisí to i s tím, proč byla Přísaha založena. My jsme prožili rok 2007 a 2008 – a vy určitě taky, protože jsme podobného věku – a víme, že vláda, když nemá peníze, udělá jediné: sáhne na ty nejzranitelnější. A je jedno, jestli jsou to státní zaměstnanci nebo důchodci. Je to strašně jednoduché – udělá se vládní opatření, přijme zákon a tu se škrábne deset procent, tam zase patnáct. Jen aby se dostaly peníze do státního rozpočtu. A proto jsme i vznikali. S vědomím, že bychom přece měli na příjmové stránce státu hledat složitější peníze, které jsou tu kolem nás, a je jen potřeba mít odvahu do toho šáhnout. Ať je to zdanění bank, nebo vyvádění do daňových rájů. Protože my, když jsme dělali kauzu Nagyová, tak jsme spolupracovali s Američany a víme, že přes 900 miliard bylo z České republiky vyvedeno po daňových rájích. To si nikdo nedovede představit, jaké peníze odsud z privatizace utekly. A my jsme chtěli hledat právě ty složitější cesty, abychom zlepšili příjmy státu a neobírali přitom ty nejzranitelnější.
Důchody nebyly a zdaleka nejsou takové, že by si někdo žil nad poměry. Proto tam ta zmínka byla. My jsme se jasně postavili proti snížení valorizace v současné době. Protože to, že stát je v nějakém problému, víme. Vznikl za Babiše a rovná se 400 miliardám. Nikdo neslyší na to, že jsme chtěli nechat prověřit covidové zakázky. Osm miliard tady, 16 miliard tam, lítají tam strašné sumy. NKÚ řekne 160 miliard, které nemají žádnou souvislost s covidem. No a nám najednou schází 400 miliard a víme, že ten stát je bude muset nějakým způsobem dostat. Ale mně hrozně moc vadí to, že Fialova vláda nekomunikuje s občany, že je na to nepřipravuje. Od podzimu měli být připraveni na to, jaká je tu inflace a k čemu může dojít. Ale ne počkat po prezidentských volbách, abychom možná měli svého prezidenta. To pro mně není legislativní nouze. Jestli je stav legislativní nouze volba prezidenta, tak to si kluci z té pětikolky ne úplně dobře vyhodnotili.
Proto jsem rád, že se celá věc dostane k Ústavnímu soudu, aby ten rozhodl. Za nás platí jasné – nesahat na důchody, protože bychom mohli rozevřít sociální nůžky ještě víc a přichystat ještě větší problém. Místo toho spíš dopracovat řádnou daňovou a důchodovou reformu, protože to jsou dvě věci, které spolu naprosto souvisejí. A zklamal mě prezident Pavel, protože místo aby vrátil Fialou vládu do nějakých mantinelů, udělal něco nepochopitelného. Jak může ve svém projevu říct, že má velké pochybnosti, a když to nedá opozice k Ústavnímu soudu, tak to udělá on, ale přitom tu novelu podepíše? To je, jako kdybyste se střílel do nohy. Na jednu stranu myslím, že se tu porušuje Ústava, ale podepíšu to a sám sebe dám k Ústavnímu soudu. Kdyby to nakonec opravdu udělal a Ústavní soud řekl, že to podepsal protiústavně, tak co bude? Rezignuje? Nebo co udělá? Tohle vyjádření pro občany mi připadá naprosto nesmyslné.
Peníze mizí ve velkém i na Ukrajině. Souhlasíte s tím, že kdo chce mír, neposílá zbraně?
Já to mám trošku složitější než ti, se kterými mluvíte vy. Nemyslím si, že je možné dosáhnout míru tím, že nebudeme podporovat Ukrajinu. Spíš bych se rád bavil o konkrétní podpoře ve smyslu, jak by měla vypadat, v jaké by měla být velikosti a jaké zbývají možnosti. Mně vadí, že se naše vláda spíš zaměřuje na zahraniční politiku. Vezměte si, že jsme byli půl roku předsednickou zemí EU a místo, abychom jezdili na Ukrajinu, jsme měli řešit naše problémy. Třeba potraviny – možná se k nim ještě v rozhovoru dostaneme. Řešíme dotace, které jsou u nás úplně jiné než v Německu nebo v Polsku. To jsou témata, která měla tato vláda spíš používat, a nemusela se dostat do pozice, že je pomoc Ukrajině vnímána ve srovnání s pomocí českým občanům jako veliká.
Podívejte se třeba na energie. Jak dlouho to trvalo! Sice jsme čekali na evropské řešení, které ale nepřišlo. Byli jsme předsednická země EU, což je naprosto šílené, že čekáme na něco, co bychom sami měli startovat. My jsme zastropování přijali někdy v listopadu nebo v prosinci jako jedna z posledních zemí, a to těm občanům vadí.
Takže za mě platí, že pomáhat ano, ale musí to mít mez. Na druhou stranu, jestli máme ve skladech vojenský materiál, který je tam dlouhé roky a může někomu pomoci, tak s tím nemám žádný problém.
Slyším i názory ve smyslu, ať si Rusové to území nechají a Ukrajinci se vzdají. Ale my jsme v osmatřicátém taky nic nenechali. Já bydlím v příhraničí, což byly Sudety, a taky by se mi nelíbilo, kdyby tohle území někdo zabral. Nesouhllasím ani s tím, že Ukrajinci rovná se nacisti. Já jsem tady dělal na odboru, který řešil české nacisty. Vím, co se tady dělo, a byly to také nechutné věci. Ale – zklamali všichni vrcholní politici od roku 2014. Měli se jasně vymezit a dát najevo, že se Krym měl řešit úplně jiným způsobem.
Máte osobní zkušenosti s řadou ministrů vnitra. Jak byste touto optikou hodnotil práci Víta Rakušana v čele resortu? Kritiku sklidil například za vak na mrtvoly na budově ministerstva, za snahy o cenzuru nebo naposledy za rušení stovek poboček České pošty…
Možná se trošku vrátím k té předchozí otázce. Místo toho, abych úplně řešil Ukrajinu, tak mě zajímá, jak problém řeší česká vláda vůči českým občanům. Protože my jsme zcela otevřeli náruč. Vždycky říkám, že když si někoho zvu na návštěvu, tak musí dodržovat moje pravidla. Pokud si domů někoho pozvete, tak se musí vyzout – možná ne, podle toho, jaké máte zvyky. Ale jsou to vaše zvyky a vaše pravidla!
Když sem uprchlíci začali přicházet, nedali jsme žádné podmínky. Ty nastavujeme až po roce a za to je odpovědný pan Rakušan. Ono se to neukáže teď hned, ale ukazovat se to bude. Protože organizovaný zločin a všechno, co to s sebou nese, je většinou neviditelný. A kdo ty zkušenosti nemá, neví to. V těch devadesátkách nám trvalo kolik roků, než jsme tady ty ruskojazyčné mafie a vůbec to, co se dělo, dokázali nějakým způsobem vytlačit.
Možná kdyby se pan Rakušan držel učitelství a dělal ministra školství, bylo to lepší, než když se stal ministrem vnitra, čemuž nerozumí. Já bych si tak nedovolil dělat ministra kultury, když jsem kulturu viděl z rychlíku, nebo ministra školství, protože je to profese jako každá jiná. A na činnosti ministerstva vnitra je to naprosto dokonale vidět. S lidmi z vnitra mluvím a vím o tom, že se tam zastavil čas a neděje se tam vůbec nic. Hovoříme o tom, že jsme uprchlíky zvládli tím, že jsme udělali stany a něco evidovali a něco naopak ne? Nevíme, kde tady máme děti, nevíme, kdo nám tady spí, kde nám kdo bydlí. Přece základ bezpečnostní práce je vždy v tom, že musíte mít evidenci. Když k vám ten člověk přijde, tak aby bylo jasné, kde bydlí, kolik má dětí, a jaký je vůbec pohyb těch lidí, což tady vůbec nefunguje. A Rakušan to i přiznává! On neví, jestli tady zůstalo 300 tisíc nebo 150 tisíc uprchlíků.
Chtěl bych vidět, kde vzali, že se jim dostalo do rozpočtu osm miliard na odvodech ukrajinských zaměstnanců, když ani pořádně nevíme, kolik jich tady máme a kde se nám kdo pohybuje. A to bych dával jako základní kámen Rakušanovi, že na tom vnitru ani nenastavil nejběžnější povinnosti pro ty, kteří sem přicházeli. Mně se líbí, jak teď mluví o nějakém bezpečnostním screeningu lidí, kterým budou procházet, a rád bych se ho zeptal, jestli by mě vysvětlil, co to podle něho je bezpečnostní screening. Ten by se měl dělat tak, že se dají údaje ověřit, ale já si neumím představit, jak to chce v těchto případech realizovat. Je to chaos a pan Rakušan pro mě není ministr vnitra, ale ministr chaosu. A to se bavíme jenom o Ukrajině. Všechno se svádí na Ukrajinu. My vlastně v současné době nefungujeme jako ministerstva. Říkáme, že je válka na Ukrajině, a nic jiného neřešíme.
A na druhou stranu Česká pošta? Babišovi vyčítali strašnou komunikaci s občany ohledně covidu. Ano, bylo velice vtipné, že v neděli byl v televizi v 11 hodin Hamáček, ve dvanáct pak Havlíček a v patnáct bylo »Čau lidi« – a každý řekl něco jiného, co bude od pondělka platit. Všichni jsme se tím bavili, ale vždyť tahle parta nedělá nic jiného než oni!
Pět let mluvíme o tom, že je Česká pošta ve ztrátě. Všichni víme, že si tam stát objednával služby, za které neplatil, čímž problém jen narůstal. Česká pošta je pro mě takový krmelec, kam se chodily ty laně, ty politické strany, vždycky nažrat. Člověk, který byl za nás náměstkem pro kriminální policii – Zdeněk Laube – tak měsíc po reorganizaci odešel a dostal místo na České poště. Jako bývalý policajt s výsluhami. Tam se mu to místo nějakým způsobem zřídilo. A my teď děláme ze dne na den reorganizaci České pošty? Nevykomunikujeme to se zaměstnanci, nevykomunikujeme to se starosty, nevykomunikujeme to s občany. A tato vláda nám před rokem a půl slibovala, jakým způsobem bude komunikovat a co pro nás připraví!
A jedna z věcí, která padla při předvolebních debatách, kdy jsme stáli vedle sebe s Fialou a Rakušanem, bylo, že udělají katalog činností, co by měl stát pro občany dělat a co by neměl. Nic neudělali, jen to ořezali a pustili se do České pošty tímto způsobem. Přitom Česká pošta v některých městech fakt slouží jako jeden z posledních záchytných bodů pro občana. Mně se líbí, jak srovnávají Českou republiku s Rakouskem, kde mají o polovinu pošt méně, ale musíte se podívat, jak daleko jsou tam s digitalizací. Holka od nás tam napůl pracuje a žije, a může to potvrdit. I komunikace se státem je úplně někde jinde.
My digitalizujeme tak, že máme Czech Point a teď i datové schránky, které tady udělaly strašný problém zejména OSVČ. S digitalizací jako takovou nemáme moc společného, pořád se na poštu dochází a zůstává tu jedna generace, kterou digitalizovat zkrátka nedonutíte. Starší lidé pořád ke komunikaci se státem potřebují tu Českou poštu.
A já jsem udělal to, že jsem minulý týden vyzval otevřeným dopisem pana ministra vnitra a dal mu přibližně pět konkrétních otázek, protože ty parametry, které uvedl on s ředitelem České pošty, naprosto nesedí. Ne u většiny z těch rušených pošt. Chtěl bych teda vidět, aby ta data zveřejnil. Oni už řekli, že nic nezveřejní. Nevíme, kde konkrétní data brali. Třeba počet občanů, kteří na poštu dochází? Vzdálenost? Bezbariérovost? Ano, ale data na stůl nedali. Pro mě je to další ze zářezů pana Rakušana coby ministra chaosu.
Upozorňujete rovněž na nedostatek policistů. Čí je to podle vás vina? Znovu pana Rakušana?
No samozřejmě. Koho jiného? Možná bych neřekl vina, ale odpovědnost. Já bych třeba neměl problém s tím, ať není 40 tisíc policistů, ale jen 35 tisíc. Proč ne? Ale vraťme se na začátek. Musíme se bavit o tom, že je tady tolik administrativy, že policista sedí nad papíry v průměru 40 a 45 procent pracovní doby. Papíruje a papíruje.
Když jsem začínal v devadesátých letech, tak když jsem potřeboval psa na čichání drog, zavolal jsem psovodovi, ten za mnou přijel a neměl jsem jediný problém. Když jsem končil, tak musel ředitel zavolat řediteli, ten ředitel následně musel zavolat vedoucímu a teprve ten toho psovoda poslal. Potřebujete na to tři papíry! Když se tohle odbourá, pak těch policistů nebudeme potřebovat tolik a budeme je moci z těch policejních prezidií a dalších míst dostat do ulic. Já bych třeba z policie nikdy neodešel, kdyby do toho politika nesáhla, a nebylo to jen o penězích, ale o náladě v tom sboru. A to je nyní věc Rakušana!
Na ministerstvu vnitra visí pytel na Putina? Ať si to věší v Kolíně na balkon. Tam může být Vít Rakušan – občan Kolína. Ale tady je to představitel státu, ministerstva vnitra, a on si ani neuvědomuje, jak těmito zbytečnými gesty ohrožuje naše občany, kteří jsou i venku, mimo Českou republiku. Samozřejmě se o tom psalo všude a ten postoj je tímto krokem dávaný a nemusí to být žádná sranda, jak se k těm lidem budou v zahraničí stavět. Taková gesta se na ministerstvo vnitra absolutně nehodí. To ministerstvo by mělo být nezávislé, a v tom duchu i pracovat.
V souvislosti s vládou mě zaujala vaše nedávná návštěva Jeseníku, kam se vláda odebrala na výjezdní zasedání v momentě, kdy před Strakovou akademií svolal OS KOVO odborářskou demonstraci…
My jsme odboráře na demonstraci v konkrétních tématech podpořili. Ale úplně se mi nechtělo jít na demonstraci, kde bych vyřvával před prázdným barákem a ještě ta vláda dávala najevo, že vás má úplně v paži a ujede vám na druhou stranu republiky. Takže jsme udělali to, že jsme se sbalili a jeli jsme za panem Fialou do Jeseníku. Myslím, že to bylo nesmírně zajímavé. Nevím, jestli jste tam někdy byl, ale to je opravdu oblast, která potřebuje pomoc jako blázen, jelikož ti lidé jsou závislí pouze na cestovním ruchu. Problémů k řešení, v čele s tunelem přes Červenohorské sedlo, je tam spousta.
A pan Fiala se šel projít po Jeseníku a já se s ním rozhodl konfrontovat. Chtěl jsem se ho zeptat na to, co mě teď nejvíc zajímalo, což byly potraviny. Pan Nekula říká, že je znervózněn. On je pořád nervózní, svolává kulaté stoly, ale zatím nám tu neúnosně rostou ceny všeho možného. Místo toho, aby člověk znervózněl, by měl začít něco dělat. Tak jsem se chtěl zeptat pana Fialy, kdy už ta nervozita skončí a začne se pro ty občany něco dělat. Jenomže pan Fiala přidal do kroku, kolem něj byla klasická dvě vajíčka policistů a nedalo se k němu dostat.
Chodili za mnou obyčejní obyvatelé Jeseníka, že se chtěli zeptat pana premiéra na důchody, jak to bude s valorizací – zkrátka je zajímala tahle témata – a pak šli za mnou, protože policisté je k Fialovi vůbec nepustili. Takže on se sice prošel po Jeseníku, ale tím to skončilo. A je strašně vtipné, když potom některá média psala, že pár křiklounů kritizovalo Petra Fialu. Ale to nebyli křiklouni, to byli normální občané, které on k sobě nepustil. Od ujede stovky kilometrů před odboráři do Jeseníku a tam se vyhne občanům a absolutně je neposlouchá? To je přesně politika Petra Fialy, utíkajícího před lidmi. Měl by vědět, že není premiér jen těch deseti tisíc nahoře. Měl by být premiérem naprosto všech, přičemž ti lidé si s ním chtěli normálně popovídat o tom, o čem si se mnou povídají celou dobu.
Když už je řeč o potravinách, co byste odpověděl premiéru Fialovi na jeho slova z loňské výstavy Země živitelka, že potravinová soběstačnost je v Česku nereálná?
Ať se podívá do Polska, co dělají pro své zemědělce. Snížili DPH na nulu hned poté, co začala krize. To udělali pro své občany! Sice tím vzniká díra v rozpočtu, na druhou stranu ale dávají podporu svým zemědělcům a postupně vytlačují z velkých řetězců dodavatele z ostatních zemi, což je strašně důležité. U nás je to naprostý opak! My máme nižší dotace než v Polsku nebo Německu. Velké řetězce vytlačují naše zemědělce a ti už nejsou schopni za ty ceny ani dodávat. A dodávají paradoxně mléko do Německa a odtud se dováží sem, protože je levnější z dotací a z podpory od vlády, což u té naší nehrozí. Když jsme byli předsednická země, tak jsme měli jednoznačně jako prioritu pomoc našim zemědělcům. A druhá věc, že držíte základní potraviny, které ti naši zemědělci dodávají – a poptávka po českých potravinách je, to mi věřte!
Každý nemá na ta bia a každý nemá na potraviny, u nichž je cena neúměrně vysoká. Bavme se o normálních lidech, kteří chodí dennodenně nakupovat a bohužel potom kupují ty levné šunty, co jim řetězce nabízejí.
My jsme k tomu přistoupili sami od sebe, že jsme podali podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na šest řetězců tady v České republice ohledně margarínu, cukru a piva, konkrétních třech komodit, že tu existuje kartel a dohoda mezi obchodními řetězci. Jediný, kdo to může kontrolovat, je vláda a konkrétní ministerstva. Žádný občan to dělat nemůže. Nedokáže zjistit, jestli se řetězce dohodly a drží cenu másla schválně vysoko, místo toho, aby tam žádné propady nebyly. Ale tato vláda pro to nedělá vůbec nic! Podali jeden podnět na cukr – pan Nekula – a tím to končí. A jestli jste viděli ty výsledky za loňský rok, tak Lidl s Kauflandem, což je díky osobě majitele de facto jeden řetězec, má obrat 135 miliard korun. To je přece naprosto šílené! To se pakují na našich občanech a vláda mlčí!
Proto bych doporučil panu premiérovi, dělejte cokoli, ale aspoň něco dělejte. Nebuďte jenom nervózní, to opravdu nestačí. Já jsem o tom přemýšlel dlouho, protože tím, že nic nedělají, vyloženě spoléhají na to, že se jednotlivé problémy promlčí. Protože když si vezmete třeba benzín a naftu, kde na podzim cena sahala až k padesáti korunám, tak si je třeba uvědomit, že stát si bere z této trhové ceny 48 procent na DPH a spotřební dani. A každý den navíc je pro tu vládu dobrý, protože peníze jim přitékají. A v loňském roce se vybralo na daních o šest a půl miliardy více než v tom předešlém. Co říkáte, není to taktika? Jestli bojují s inflací tím, že vytáhnou lidem peníze z bank, tak tu taktiku drží skvěle. Ale pro občany jako takové nedělají vůbec nic, to je evidentní.
Petr Kojzar
FOTO – www.prisaha.cz/robert-slachta
Rakušan nerozumi ničemu. Stydím se, že jsem z Kolína.
No, da se souhlasit, ale kdyby byl Rakusan ministr školství, je mi lito našich dětí.
Skvely rozhovor, vyborne názory pana Slachty. Škoda, že mladí lidé dnes nečtou a vystačí si s nekolikavterinovymi nesmysly na ŤikToku.
Šlachta bohužel zaspal dobu, protestní hlasy mu žere Rajchl.
Šlachtu jsem volil, ale jeho nazor na válku na Ukrajině mi blizky není.
tak si je třeba uvědomit, že stát si bere z této trhové ceny 48 procent na DPH a spotřební dani. A každý den navíc je pro tu vládu dobrý, protože peníze jim přitékají. A v loňském roce se vybralo na daních o šest a půl miliardy více než v tom předešlém. Co říkáte, není to taktika? Jestli bojují s inflací tím, že vytáhnou lidem peníze z bank, tak tu taktiku drží skvěle. Ale pro občany jako takové nedělají vůbec nic, to je evidentní.