Dávková reforma, kterou ve středu schválila vláda, přináší novou vlnu zpřísnění dávek a snížení jejich výše pro řadu příjemců. To je podle Platformy pro sociální bydlení zcela neadekvátní v současné ekonomické situaci. Návrh označila za asociální krok vlády. Výhrady mají také některá ministerstva, kraje i opozice.
Novela zavádí takzvanou superdávku. Jde o novou dávku státní sociální pomoci, kterou by měly úřady práce vyplácet místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků. Kvůli nároku na peníze od státu by se víc posuzoval příjem i majetek žadatelů. Podle ministerstva práce je nová podpora adresnější a motivuje k řešení nepříznivé situace, ulevit má také úřadu práce díky digitalizaci a úbytku administrativy.
Podle ředitelky platformy Barbory Bírové jde o zásadní reformou oproti současnému systému, která se dotkne statisíců lidí, kteří nyní státní sociální podporu využívají. »Reforma se v řadě aspektů snaží jít dobrým směrem. Zjednodušení systému může pomoct s dostupností dávek pro lidi, kteří na jejich využití mají právo, ale kvůli složitosti systému si o ně nežádají. Ve stejnou chvíli ale systém přináší novou vlnu zpřísnění dávek a snížení jejich výše pro řadu příjemců. To je zcela neadekvátní současné ekonomické situaci,« uvedla Bírová.
Výpočty platformy potvrdily, že podle nově zavedených normativů řada současných příjemců a příjemkyň může přijít i o několik tisíc korun měsíčně.
»Viditelný dopad nám dle výpočtů vychází například na pracující domácnosti v nízkopříjmových profesích v krajských městech a Praze,« uvedl analytik Jan Klusáček. Například čtyřčlenná mladá rodina s příjmem dohromady zhruba 50 tisíc korun měsíčně, která žije v nájmu v Pardubicích a bydlení ji sebere minimálně 20 tisíc korun měsíčně, tedy skoro polovinu příjmů, přijde podle platformy o tři až čtyři tisíce korun měsíčně. Podobně vychází výsledky u rodin, kde je jeden z rodičů na mateřské dovolené a které nejsou v novém modelu vnímány jako zranitelné. »U nízkopříjmových domácností rodičů samostatně vychovávajících dítě ve školním věku může propad příjmů přesáhnout čtyři tisíce korun měsíčně,« dodal Klusáček.
Vláda jde proti vlastní politice
Podle advokačního pracovníka platformy Mikoláše Opletala vláda jde proti vlastní dosavadní politice. »Nejprve propaguje deštník proti chudobě, který se opírá o vyšší čerpání sociálních dávek, následně činí kroky pro snížení dávek a jejich vyšší represivnost. Dávky jsou u nás čerpány účelně, míra jejich využití u nás v zásadě kopíruje vývoj ekonomické situace,« uvedl. Omezovat dávky v době, kdy se řeší ekonomické dopady covidové pandemie, války na Ukrajině a energetické krize, nejde podle něj vnímat od vlády jinak než jako asociální krok.
Reformu kritizuje také Sdružení nájemníků ČR. »Řada nájemců se v posledních letech potýká s růstem cen energií i nájemného a obrací se na nás s žádostmi o podporu. Pomoci jim může funkční systém sociálních dávek, který však reforma v této podobě nepřináší. Systém dávek reformu potřebuje, ale není správné, že ministerstvo nehledí na stovky konstruktivních připomínek, které k návrhu dostalo,« řekla jeho předsedkyně Lenka Veselá.
Platforma připomněla, že materiál byl předložený s více než 300 rozpory napříč téměř všemi připomínkovými místy. »To, že pětikoalice najde na návrhu politickou shodu by nemělo být jediným měřítkem funkčního zákona. Odborné připomínky k návrhu je podstatné vnímat jako konstruktivní, ne je odmítnout s tím, že se návrh zkrátka odhlasuje,« shrnula Bírová. Doufá, že dojde ke znovuotevření diskuse o zpracování takové reformy, která »dále neztíží situaci lidí, co už teď mají problém uplatit své rostoucí náklady«.
Navržené změny nemusí být konečné ani podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Připustil, že podoba reformy se bude ještě »ladit« při projednávání ve Sněmovně.
Předpokládaná účinnost nového zákona je 1. července 2025.
(jad)