Drahota, která tuzemskou vládu nijak nevzrušuje, dál snižuje reálnou hodnotu výdělků a tedy kupní sílu českých zaměstnanců. Ačkoliv průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním třetím čtvrtletí vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o 7,1 procenta na 42 658 korun, po zohlednění růstu spotřebitelských cen (o osm procent) reálně klesla o 0,8 %. A jednalo se již o osmý pokles v řadě, to znamená, že reálná mzda jde dolů již celé dva roky!
Připomeňme, že ve 2. čtvrtletí průměrná mzda stoupla meziročně o 7,7 % na 43 193 Kč, avšak její reálná hodnota klesla o 3,1 %. A dodejme, že na průměrnou mzdu u nás stále nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců.
Desetina zaměstnanců nebere ani 19 835 Kč hrubého měsíčně
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 3. kvartálu 37 492 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,1 %. »Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 19 835 Kč, opačná desetina měla mzdy nad hranicí 66 998 Kč,« uvedl ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Nejvíc si polepšili zaměstnanci v energetice
Mzdová dynamika byla ve 3. čtvrtletí podle Holého velmi různorodá podle odvětví. Sice byl všude nominálně kladný nárůst průměrných mezd, avšak jen u pěti sekcí CZ-NACE překonal nárůst spotřebitelských cen, takže tam došlo ke zvýšení mezd zaměstnanců i v reálném vyjádření. Nejvíce si stejně jako v prvním pololetí polepšili zaměstnanci v energetice, kde nominální nárůst o 13,7 % znamenal reálný přírůstek o 5,3 %. Kupní síla mezd vzrostla, i když o poznání méně, také zaměstnancům v informačních a komunikačních činnostech (o 0,9 %), v ubytování, stravování a pohostinství (o 0,7 %), v činnostech v oblasti nemovitostí (o 0,6 %) a ve zpracovatelském průmyslu (o 0,2 %). »V ostatních sekcích byl nominální růst pod osmiprocentní hranicí inflace,« dodává Holý.
Nejslabší nominální nárůst pak podle něj najdeme v ostatních činnostech (o 0,9 %), kde mzdy stouply v průměru jen o 299 Kč a reálně se propadly o 6,6 %. Na druhém nejhorším místě bylo vzdělávání, kde se průměrná mzda nominálně zvýšila jen o 3,3 % a reálně propadla o 4,4 %. Zbylé sekce se pohybují v intervalu od 5,1 po 7,6 % nominálních nárůstů, což představuje reálné poklesy od 2,7 do 0,4 %.
Nejvyšší výdělky jsou v informačních a komunikačních činnostech
Nejvyšší průměrnou mzdu najdeme podle Holého v informačních a komunikačních činnostech (77 275 Kč). Následuje peněžnictví a pojišťovnictví (67 240 Kč). Třetí příčku pak drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (61 584 Kč).
Naopak v ubytování, stravování a pohostinství zůstává průměrná mzda stále na nejnižší úrovni (26 216 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech (30 379 Kč) a na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 32 217 Kč.
V obchodě (včetně oprav a údržby motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o 6,7 % na 39 961 Kč. Ve zpracovatelském průmyslu činila 41 339 Kč, přičemž v oddíle výroba motorových vozidel se zvýšila o 11,1 % na 48 121 Kč. Ve stavebnictví vzrostla mzda o 5,8 % na 37 458 Kč. V profesních, vědeckých a technických činnostech mzdy stouply o 7,2 % na 51 571 Kč. Ve zdravotní a sociální péči, kde pracuje zhruba každý dvanáctý zaměstnanec, se průměrná mzda zvýšila o 7,3 % na 47 309 Kč.
Nejmíň se bere v Karlovarském kraji
Reálná kupní síla mzdy se podle Holého meziročně nezvýšila v žádném kraji. Hlavní město opět zaznamenalo nejnižší nominální nárůst (o 5,9 %), následováno bylo Karlovarským krajem (zvýšení o 6,6 %). Aktuálně nejvyšší nominální nárůst měl Ústecký kraj (o osm procent), na druhém místě byl Středočeský kraj (o 7,9 %) a na třetím společně kraje Olomoucký a Plzeňský (o 7,7 %).
»Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 51 925 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 42 990 Kč, na třetím byl Jihomoravský (41 812 Kč) a čtyřicetitisícovou hranici překonal ještě Plzeňský kraj (41 220 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (37 164 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (413,6 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 38 957 Kč,« zrekapituloval »mzdový žebříček krajů« Holý.
Ivan Cinka