Průměrná hrubá měsíční nominální mzda sice vzrostla ve druhém čtvrtletí podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně o 4,4 procenta na 40 086 korun, reálně ale klesla o 9,8 %, protože spotřebitelské ceny podle ČSÚ stouply v uvedeném období o 15,8 %. Reálná mzda se tak snížila již třetí kvartál za sebou a vzhledem k neustálému růstu inflace bude nesporně klesat, a to ještě razantněji, i v druhé polovině roku.
»Takovému údaji se žádná hodnota v tomto století ani vzdáleně nepřiblížila,« komentoval propad reálné mzdy ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Medián a mzdové rozdíly
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 2. čtvrtletí 34 111 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,3 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala podle Holého hrubou mzdu pod hranicí 17 854 Kč (u tzv. dolního decilu meziročně vzrostla o 8,5 %), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 65 383 Kč (u horního decilu se zvýšila o 2,6 %).
Doplňme, že objem mezd se zvýšil o 5,7 %, přičemž počet zaměstnanců vzrostl o 1,3 %.
Značně různorodý meziodvětvový vývoj
Vývoj průměrné měsíční mzdy byl značně různorodý podle odvětví i na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.
»Stejně jako v předchozím 1. čtvrtletí vystupovala tři velká odvětví s dominantním vlivem státu, která působila jako brzda mzdového růstu. Nejvýznamnějším (z hlediska počtu zaměstnanců) bylo vzdělávání, kde se mzdy zvýšily o 2,6 %, resp. o (Šeherezádino číslo) 1 001 Kč. Ve veřejné správě a obraně vzrostly o 3,8 %. Speciálním případem je potom zdravotní a sociální péče, kde se průměrná mzda snížila o 20,7 %, což je dané velmi vysokou základnou minulého roku, kdy byly vyplaceny mimořádné, tzv. covidové odměny,« uvedl Holý.
Růst průměrné mzdy podle něj naopak táhla dvě zcela nesourodá odvětví – jedno s nejnižší a druhé s nejvyšší úrovní: v ubytování, stravování a pohostinství se projevilo oživení zvýšením mzdové úrovně o 11,3 % na 23 586 Kč, v informačních a komunikačních činnostech (ICT) stoupla průměrná mzda o 11 % na 69 854 Kč. Výrazné propouštění zřejmě stojí za zvýšením průměru o 10,3 % v administrativních a podpůrných činnostech, kde mzdová úroveň dosáhla 28 475 Kč. Desetiprocentní hranici (9,7 %) se přiblížily ještě kulturní, zábavní a rekreační činnosti (růst na 35 342 Kč). V případě dalších odvětví se rozsah nominálního růstu mezd pohyboval od 3,4 % v ostatních činnostech po 8,8 % ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách.
»Druhou nejvyšší průměrnou mzdu po ICT najdeme v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila o 7,7 % na 69 721 Kč. Třetí příčku pak drží odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54 942 Kč, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 6,2 %,« uvedl dále Holý. Ve zpracovatelském průmyslu se pak mzdy podle něj zvýšily o osm procent na 39 488 Kč. O málo slabší růst (o 7,8 %) byl ve stavebnictví, kde mzdy stouply na 34 534 Kč. V dopravě a skladování stouply mzdy o 8,7 % na 35 727 Kč.
Nejvíc se bere v hlavním městě
Podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha stále nejbohatším regionem, průměrná měsíční mzda zde byla 49 221 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 41 825 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (34 725 Kč), s odstupem následovaný Pardubickým krajem, kde se průměrná mzda dostala na 35 385 Kč.
Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2022 v ČR a krajích
| Průměrná mzda | Meziroční nárůst v Kč | Meziroční nárůst v procentech | |
| ČR | 40 086 | 1696 | 4,4 |
| Praha | 49 221 | 2663 | 5,7 |
| Středočeský kraj | 41 825 | 2095 | 5,3 |
| Jihočeský kraj | 36 377 | 1139 | 3,2 |
| Plzeňský kraj | 37 827 | 1025 | 2,8 |
| Karlovarský kraj | 34 725 | 1119 | 3,3 |
| Ústecký kraj | 36 866 | 592 | 1,6 |
| Liberecký kraj | 36 764 | 1390 | 3,9 |
| Královéhradecký kraj | 38 712 | 1346 | 3,6 |
| Pardubický kraj | 35 385 | 1094 | 3,2 |
| Kraj Vysočina | 36 698 | 1295 | 3,7 |
| Jihomoravský kraj | 39 041 | 1655 | 4,4 |
| Olomoucký kraj | 36 012 | 1028 | 2,9 |
| Zlínský kraj | 35 864 | 1905 | 5,6 |
| Moravskoslezský kraj | 36 211 | 1211 | 3,5 |
Zdroj: ČSÚ
Výdělky podle profesí a postavení ve struktuře organizace
Holý také ve své analýze představil předběžné výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) za 1. pololetí. Nutno ale brát v úvahu, že ISPV používá odlišnou metodiku výpočtu osobního výdělku zaměstnance (především vylučuje veškeré absence), proto nejsou tyto údaje porovnatelné s výše uvedenými hodnotami mezd.
Podle IPSV pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 70 839 Kč, meziročně se zvýšil o 7,2 %. Jejich mzdy jsou nejvíce diferencované, desetina nejlépe placených brala více než 172 446 Kč a opačná desetina méně než 36 260 Kč. Druhá nejvyšší úroveň byla u specialistů s 49 804 Kč a třetí příčku obsadili techničtí a odborní pracovníci s 40 951 Kč. Úředníci měli medián 31 261 Kč. U těchto tří hlavních skupin rostly výdělky pomaleji, pětiprocentním tempem.
Podobně (o 5,5 %) meziročně vzrostl medián u skupiny pracovníků ve službách a prodeji, kteří však často patří k nízkovýdělkovým zaměstnancům: decilové rozpětí zde bylo 18 907 Kč až 43 680 Kč a medián činil 27 183 Kč. Řemeslníci a opraváři měli medián 33 628 Kč (růst o 6,9 %) a obsluha strojů a zařízení, montéři 32 081 Kč (zvýšení o 5,8 %). U pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde je nejnižší mzdová úroveň, aktuálně vzrostl medián o 4,9 % na 22 360 Kč, mají tedy nadpoloviční podíl nízkovýdělkových zaměstnanců, desetina brala méně než 16 684 Kč, desetina více než 34 922 Kč.
Ivan Cinka