Rakušan odpoutává pozornost od kauz STAN – chce lustrovat

Podle návrhu ministerstva vnitra mají ministři a jejich náměstci znovu dostat povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením.

Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě, novelu už rozeslal do připomínkového řízení. Povinnost zanikla po přijetí zákona o státní službě. Sjednocení předpokladů pro výkon funkcí na všech úrovních podle vnitra povede k posílení právní jistoty demokratického státu.

»Je nepřípustné, aby lidé s politickou i odbornou rozhodovací pravomocí nemuseli na rozdíl od svých podřízených prokazovat, že se nezapletli s totalitním režimem. Zrušení povinnosti čistého lustračního osvědčení u členů vlády byla chyba. Jejím napravením znovu naplňujeme původní záměr zákona,« uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

V současnosti může žadatel o vydání lustračního osvědčení žádat jen v listinné podobě a správní poplatek uhradit pouze kolkovou známkou. Vnitro v novele navrhuje umožnit žádat o osvědčení také elektronicky a poplatek zaplatit bezhotovostně.

Lustrace budily pozornost při jmenování někdejší vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Předseda hnutí ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš totiž nepředložil lustrační osvědčení. Pravicová opozice tehdy poukazovala na to, že kabinet porušuje platná pravidla už při svém vzniku.

Lustrační zákon byl přijat před 30 lety

Je tomu 30 let, co Federální shromáždění přijalo lustrační zákon. Norma zakazovala bývalým příslušníkům a agentům Státní bezpečnosti, členům Lidových milicí nebo vysoce postaveným komunistům účast v důležitých státních funkcích, u některých soudů nebo ve veřejnoprávních médiích.

Dodržování lustračního zákona s sebou přinášelo řadu soudních sporů. Mnoho lidí se například cítilo poškozeno tím, že je Státní bezpečnost evidovala jako konfidenty údajně bez jejich vědomí. Některé soudní spory trvají dodnes.

Nejznámějším je zřejmě přes deset let trvající spor šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který byl podle soudu vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti pod krycím jménem Bureš. To ale Babiš odmítá a soudní pře stále není u konce.

Ovšem i agent Státní bezpečnosti může být premiérem nebo ministrem, neboť se zákon nevztahuje na volené funkce. Výklad zákona byl vždy složitý a dokazování na základě dokumentů z archivů samotné Státní bezpečnosti napadaly dotčené osoby jako nedůvěryhodné. Ani politici se dodnes neshodnou, jestli má lustrační zákon ještě smysl. A i když jsou ve sporu, není to pro ně zásadní téma.

Lustrační zákon platí i na Slovensku a v několika dalších bývalých socialistických zemích, kde přináší podobně vyhrocené spory a právní problémy jako v České republice. Politickou scénu rozděluje zejména v Polsku a Maďarsku.

(zmk)