Jindřich Rajchl (I. část): Kdyby zůstali u moci komunisté, byl by Pavel prezidentem také

Prezident republiky Miloš Zeman v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz prohlásil na dotaz ohledně strany PRO následující: »Demonstrace jsou vždy k něčemu, protože jsou minimálně indikátorem nespokojenosti občanů. Samozřejmě, aby tato strana PRO získala větší pozici, potřebuje vedle kritiky, tedy negativního programu, mít i pozitivní program. Je možná moje chyba, že jsem se s tímto programem dosud neseznámil, protože jsem ho nikde neviděl.« To byla první slova, jež slyšel předseda strany PRO Jindřich Rajchl v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz. Šlo o první konfrontaci s něčím, co měl vyvrátit, ne však jedinou, jak se brzy dočtete…

Pane předsedo, co odpovíte bývalému prezidentovi na jeho popíchnutí?

Že ten program lze nalézt na našem webu www.stranapro.cz, ale rozhodně nemám ambice bývalého prezidenta nějak kárat nebo ho jakkoliv poučovat. Chápu, že on vidí politiku tak trošku z vyššího nadhledu, a pokud bude chtít, tak mu samozřejmě rád ten program představím. A to, co bych k tomu chtěl dodat, je, že na setkáních s lidmi, které pořádáme po celé republice, vždycky kromě kritiky vládních kroků zaznívá, jak bychom to dělali my. To znamená, že to není jenom kritika bez vlastního řešení. Nikdy nechybí navržený postup na danou oblast, na danou problematiku, na dané téma. My opravdu nejsme stranou pouhých kritiků. Naopak. A demonstrace je v podstatě taková snaha zvednout tady vlnu, aktivizovat lidi, aby si uvědomili, že to jsou oni, kdo drží moc v téhle zemi, aby se postavili za tu zem, aby jenom pasivně nepřihlíželi tomu, když se jim něco nelíbí – zkrátka aby dali najevo svoji nespokojenost. Nicméně co se týče politického programu, ten je skutečně velmi konstruktivní. A znovu říkám, jsme stranou univerzální a jsme schopni odpovědět de facto na jakoukoliv otázku a nabídnout řešení na jakýkoliv problém, který v současné době můžou čeští občané mít.

Momentálně jste skončili kolečko po tuzemských městech v podobě setkávání se s občany v divadlech či kulturních domech. Nastávají letní prázdniny, vím. Ale přesto mi to nedá – od úspěšných demonstrací v březnu a v dubnu uplynulo již hodně času a někteří lidé mohou mít dojem, že se nyní jakoby nic neděje. Možná od vás čekali větší nátlakové akce od toho dubna, a nyní mohou klidně dojít k závěru, že vaše strana pro ně již tolik nedělá…

Tohle musím opravdu kategoricky odmítnout. Především nelze dělat demonstraci každý měsíc jenom pro tu demonstraci samotnou. Intenzita musí sílit a stoupat. Samozřejmě by bylo velmi jednoduché přijít a říct »tak za měsíc se sejdeme znovu«, ale my nechceme lidi unavovat neustálým ježděním do Prahy. My chceme připravit akci, která bude už natolik strategicky uchopená, že zase stane o krok dál, o celou jednu úroveň výš, než byla ta předchozí. Snažíme se pořád zvyšovat intenzitu a na září připravujeme akci, která bude zase na úplně novém levelu. A lidé to uvidí!

A co se týče těch dalších věcí, tak my pořád pracujeme. Na rozdíl od všech parlamentních stran nabízíme lidem formuláře, jak se bránit některým šikanám ze strany státu. Teď nejnověji jsme dávali formuláře pro naše seniory, kterým stát po dobu delší než devadesát dní, což je zákonná lhůta, odmítá přiznat důchod. Přestože ti lidé už mají nárok na důchod a má jim být přiznán, tak jim de facto dál běží povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. A tak jsme pro ně připravili formuláře, jak se bránit té nečinnosti a jak žádat vzniklou náhradu škody za nesprávný úřední postup státu. Takže my se snažíme neustále lidem pomáhat, aktivizovat je a říkat, že to jsou oni, kdo je nositelem té hlavní síly. Jsou to oni, kdo musí pochopit, že bez nich se to nehne. My to za ně neuděláme. Takovou sílu tady nemá nikdo a je potřeba, aby si skutečně sami lidé uvědomili, že to musí být právě oni, kteří přijdou na to náměstí postavit se proti tomu, co se jim v téhle zemi nelíbí. A sto tisíc lidí, plus mínus, je samozřejmě nádherná účast. Je to úžasný pocit, nádherný pohled, ale realita je taková, že to nestačí. Protest musí být ještě daleko masivnější, musí být v podstatě celorepublikový, tak aby absolutně padl falešný a vylhaný argument Petra Fialy, že se jedná jenom o nějakou omezenou skupinku lidí, notabene s nějakými vazbami na Rusko, což vůbec není pravda. Je potřeba ukázat, že Fialovu vládu tady nechce opravdová většina občanů!

Uvedl jste, co se týče počtu demonstrantů, »plus minus« sto tisíc. Odhady policie de facto neexistují, ale například server Echo24.cz napsal, že jich na Václavském náměstí »protestovalo nanejvýš asi kolem dvaceti tisíc lidí«. Pracujete ve straně PRO s nějakým konkrétnějším číslem?

Domníváme se, že dorazilo skutečně okolo sta tisíc lidí. Policie prakticky žádné číslo nezveřejnila a mediální odhady byly zcela jednoznačně podhodnocené. Ti lidé byli v Opletalově ulici a dalších bočních ulicích. A jestli se jich tam shromáždilo 80 tisíc nebo 120 tisíc, to už není podstatné. Důležité je to, že účast byla masová a že se jednalo o opravdu největší akci, která se tady za poslední dobu konala.

A těch 20 tisíc coby odhad? Jak se na něj díváte?

Tomu se musím jen smát. Dvacet tisíc lidí tam stálo v prvních pár řadách. To Václavské náměstí je opravdu veliké. Lidé stojí v prvních řadách naprosto natěsno, a když je vidíte shora, je to naprosto neuvěřitelná porce. Dvacet tisíc je úplně mylný odhad.

Ta dvacetitisícovka je použita i ve vašem osobním profilu na internetové Wikipedii. Jak se vám vůbec čtou ty informace o »šíření řady nepravdivých informací týkající se pandemie«, o protiukrajinském zaměření vašich akcí nebo o tunelování TJ Karlín Tesla. Skoro na mě působí, že jste největší zločinec, co tu existuje…

Já to ani nečtu! Wikipedia je otevřená encyklopedie, kam píše v podstatě každý a nemá to vůbec s objektivitou co dělat. Pokud by to bylo tak, že se lidé informují pouze podle ní, bylo by to smutné.

Kdyby tam někdo sepsal, co všechno nesplnil pan Fiala a jakým způsobem obelhal lidi v téhle zemi, tak to by byl asi taky úplně jiný profil. Takže to je jen manipulace, která se snaží ovlivnit lidi, co opravdu čerpají jenom z těchto primárních zdrojů. Ale ti všichni, kteří žijí v téhle zemi, vědí, jak se jim žije.

Vědí, že se zhoršuje jejich životní úroveň poměrně zásadně. A myslím si, že už se obelhat nenechají. Takže to, co píšou média, je dneska v podstatě téměř jedno, protože de facto nepopisují tu situaci, jaká je. Snaží se jenom šířit propagandu současné vlády a manipulovat názorem veřejnosti. Ale ta veřejnost postupně otevírá oči a zjišťuje, že média lžou a že tímhle způsobem se v naší zemi už nedá pokračovat. Nelze pokračovat v současném směru, který tahle vláda nastavila, protože ten vede k naprosté ekonomické likvidaci naší země.

Proč se tomu tak podle vás ze strany mainstreamových médií děje? Proč vás ignoruje i veřejnoprávní Česká televize?

Oni si ani neumějí zjistit, že nejsme hnutí, jak dokola uvádějí, ale politická strana. A důvod ignorace? Prostě vědí, že kdyby nás do vysílání pozvali, tak najednou všechny ty nesmysly, které se píší právě na té Wikipedii a které si vymýšlí pan Bartkovský, nemají nic společného s realitou. My bychom tam v pár větách dokázali, že jsou to bohapusté lži, protože my nemáme například s žádnou proruskou orientací nic společného. Ve skutečnosti už nás proruská scéna považuje za protiruské a my zcela jasně říkáme, a to od samého začátku, že nám jde jen a jen o občany téhle země. Oni by prostě neměli argument na to, co říkáme, na naše návrhy, které prezentujeme, a jejich lži by byly odhaleny v plné nahotě. To video by se stalo finálem, o tom jsem přesvědčen, protože já bych jim tam vše řekl naprosto na rovinu, bez jakýchkoli skrupulí. A právě proto nás tam nechtějí pustit, aby nám nedali příležitost se prezentovat a vyvracet ty jejich hry.

Je směšné, když se vysílá hodinový pořad, kde se diskutuje o demonstraci a místo mě tam sedí pan Okamura, který s ní nemá absolutně nic společného, a přitom se ho ptají, co má ta demonstrace za cíl. Oni tam reálnou opozici nechtějí. Nechtějí tam někoho, kdo jim řekne pravdu naprosto nahou, čistou a kdo jim celý ten jejich domeček lží rozboří od základu.

Zmínil jste Tomia Okamuru, tak si dovolím odbočku. Jeho hnutí SPD jde do příštích voleb spolu s Trikolorou, tedy stranou, jejímž členem jste býval. Jak se na toto spojení díváte? A je strana PRO ochotna na nějaké podobné koalici participovat?

Je potřeba říci, že tam ani nejde o spojení, jako spíše o fúzi, kdy Trikolora de facto zaniká a stává se součástí SPD. Pro mě osobně je to zklamání, protože Trikolora byla založená na trošku jiném principu a myslím si, že i ten program byl postaven jinak. Z mého pohledu jde o falešné spojení. Nemůže přinést ten výsledek, který od toho voliči očekávají. Jsem přesvědčen, že je daleko férovější nabídnout vlastní program a s tím soutěžit. A věřím, že správná cesta tkví v tom, že přinášíme úplně jiný styl politiky a nechceme ho pošpinit spoluprací s jakoukoliv stranou, která už za sebou má určitou historii, má nějaké sponzory a závazky. Jestliže lidé chtějí skutečnou změnu, tak to musí být s novými a ne se staronovými lidmi. Ti staronoví už tam seděli a nic nedokázali. A pokud tedy opravdu někdo chce změnit současný stav a je nespokojený s tím, jak to tady vypadá, musí prostě a jednoduše volit nové lidi. My se zkrátka poctivě snažíme o to, nabízet lidem naši politiku, postavit tady silnou stranu pro národní zájmy. Takovou, která bude jasně akcentovat to, že na prvním místě jsou vždycky zájmy občanů v téhle zemi.

Umí Jindřich Rajchl přiznat chybu? Na sociální síti jste se opřel do údajně ukrajinského věnce na pietě v Ležácích. Napsal jste následující: »Tento věnec je za mě urážkou všech obětí masakru v Ležácích. Řada Ukrajinců s nacistickým Německem kolaborovala a banderovská UPA dokonce páchala ta největší zvěrstva, která se za druhé světové války odehrála. Neskutečná hanba. Jak hluboko ještě v té naší lokajské servilitě klesneme? K českým obětem prostě patří české národní barvy.« Načež se ukázalo, že šlo o barvy obce Břasy. Byl jste dokonce vašimi »oblíbenými« médii obviněn z »nenávistné lži«.

Jasně, já jsem ten příspěvek potom upravil. Strašně mě ale pobavilo, jak najednou všichni vědí, jaké barvy mají Břasy. I ti lidé, kteří ještě včera naprosto netušili, že nějaké Břasy vůbec jsou. Z těch jsou najednou odborníci… Já jsem jasně řekl, že jsem hledal v historii a kontaktoval i obec Břasy. Kdybych věděl, že jejich věnce jsou neustále modro-žluté, tak bych se bez váhání omluvil. Já jsem tam ale viděl věnce z roku 2017, kdy se připomínalo výročí 100 let od narození Jiřího Potůčka, a všechny byly červeno-modro-bílé. Nebyl tam ani jeden modro-žlutý věnec! Ovšem jak jsem řekl, budu kontaktovat obec a půjdu tomu naproti. Požádám je slušně o to, jestli by mně mohli doložit to, že jejich věnce byly tradičně modro-žluté ještě před rokem 2022. Pokud to doloží, tak se samozřejmě omluvím, to je jasná věc.

Já vás dnes trápím citáty, ale ještě dovolte jeden, který se ale nebude týkat přímo vás. »Sám jsem patřil k lidem, kteří nedokázali prohlédnout zločinnou podstatu komunistického režimu. Ani jsem si nedokázal představit jinou alternativu komunistické moci. Tohoto období mé nevědomosti mohu pouze litovat, ale nebojím se to přiznat a poučil jsem se z toho.« Víte kdo to řekl a kdy?

Ano, vím. Pan prezident na tryzně při připomínce obětí zločinů komunismu, která spadá na den popravy Milady Horákové.

Je možné, aby někdo byl nevědomý?

Víte, já bych tomu věřil, kdyby šlo o řadového člena KSČ. Ten člověk tady v tu dobu neviděl příliš jinou alternativu, jakým způsobem se ve svém životě ubírat. Tam je to možné. Ale rozvědčík v bolševickém Československu, který byl předsedou ZO KSČ a který moc dobře věděl na celé škále, jakým způsobem bude pracovat a že zkrátka funguje jako agent té komunistické moci? To přece nikdo nemůže myslet ani na vteřinu vážně. Vždyť je to prostě bezbřehý kariérismus, který tady bohužel pan prezident předvádí. Jemu jde vždycky jenom o to, aby se vyšplhal co nejvýše na společenském žebříčku a je mu úplně jedno, přes jakou stranu to bude. Nejsmutnější na tom je fakt, že kdyby tady neproběhl rok 1989 a zůstal komunistický režim, tak on byl možná dneska prezidentem také, protože udělal kariéru v té straně. On z ní neodcházel proto, že prohlédl. On odcházel proto, že KSČ už nebyla u moci, a věděl, že by pro jeho kariéru nebylo dobré v ní setrvávat. To je jednoduše bezpáteřní přístup, který já v žádném případě nemohu u prezidenta hledat. Hledám prezidenta pevných názorů, které můžou být třeba i kontroverzní a vyvolávat diskuze, ale rozhodně ne člověka, který převléká kabát podle toho, kdo je zrovna u moci. A s trochou nadsázky řeknu, že kdyby tady zítra byli Číňani, tak on řekne, že jeho celoživotním hrdinou byl Mao Ce-tung. Takže tohle jsou věci, které k prezidentovi jednoduše nepatří a za mě je to bohapustá výmluva, která nemá s realitou vůbec nic společného.

A kdyby byla u moci strana PRO a Petr Pavel do ní chtěl vstoupit, přijali byste jej do svých řad?

To myslím, že by asi neudělal. A my bychom ho tam ani nechtěli. Ale pobavil jste mě…

Když už jste se dotkl Číny, tak podle nové vládou schválené bezpečnostní strategie ČR je samozřejmě největší hrozbou Rusko, zatímco Čína je pojmenována jako »systémová výzva vůči demokratickým zemím«. Kdo je hrozbou podle strany PRO?

Největší hrozbou v současné době je naše nekompetentní vláda složená z lidí, kteří opravdu nepracují pro tuhle zem, kteří ohrožují její stabilitu, ohrožují stabilitu veřejných rozpočtů. A jsou to lidé, kteří se chovají naprosto nezodpovědně. Viděli jsme to teď, v době Prigožinovy vzpoury, kdy docházelo k naivním a dětinským výlevům namísto toho, aby si ti politici počkali na to, jak se celá situace vyvine. Stabilitu naší země a potažmo i bezpečnost ohrožuje destabilizace veřejných financí, to, že naše země ekonomicky strádá a není tam žádný výhled na zlepšení, protože konsolidační balíček je jeden velký blábol, kde není nic pravdivého. Skutečně se nedá říci nic jiného, než že největším bezpečnostním ohrožením v České republice je v tuto chvíli vláda Petra Fialy.

A z hlediska zahraniční politiky?

To je samozřejmě těžká otázka, ale já bych se inspiroval projevem Roberta Fitzgeralda Kennedyho, prezidentského kandidáta ve Spojených státech amerických, který ohlásil svoji kandidaturu za Demokratickou stranu. Říkal, že právě tuhle mentalitu »my proti někomu« a »my proti nim« musíme opustit. Že není dobré hledat neustále nějakého nepřítele a proti němu se vymezovat, protože to způsobuje konfrontaci a v konečném důsledku vede ke zvyšování napětí a k válkám. To znamená – já nechci mít žádného nepřítele, já si přeji mít korektní partnerské vztahy ideálně se všemi zeměmi, které na světě jsou, a chovat se jako opravdu zodpovědný partner, a dodávám ještě slovo rovnocenný, nikoli vazal. Jsem toho názoru, že politika všech azimutů, čili snaha udržovat si velmi dobré vztahy se všemi zeměmi, je správnou politikou. A koneckonců, když vidíme, jak se k Číně staví pan Macron nebo pan Blinken, tak zjišťujeme, že touto strategií postupují ostatní státy, jenom my ne. Takže pojďme, prosím, opustit snahu hledat neustále nějaké nepřátele. To podle mého názoru není vůbec správný přístup. Já bych naopak chtěl mít ze všech zemí přátele a korektní obchodní partnery.

Dovolím si ještě jednu citaci. Protože kromě Trikolory a SPD, o nichž jsme mluvili, se uchází o hlasy nespokojených voličů také hnutí Přísaha Roberta Šlachty. A právě ten v rozhovoru pro iportaL24.cz řekl něco, co je v rozporu s vaším vyjádřením, že »kdo chce mír, neposílá zbraně«. Cituji: »Nemyslím si, že je možné dosáhnout míru tím, že nebudeme podporovat Ukrajinu. Spíš bych se bavil o konkrétní podpoře ve smyslu, jak by měla vypadat a v jaké by měla být velikosti. Ale jestli máme ve skladech vojenský materiál, který je tam dlouhé roky a může někomu pomoci, tak s tím nemám žádný problém.« Máte s tím problém?

Hmm, chytrá horákyně… Ano, mám s tím problém. Naše pozice je jasná, my nechceme dodávat zbraně do žádného vojenského konfliktu. Těch vojenských konfliktů byla a je celá řada. Proč tedy nepomáháme v současné době Jemenu, který je okupován Saúdskou Arábií? A mohl bych pokračovat. Těch historických paralel je tady celá řada. Naopak některých útočných agresí jsme se dokonce sami účastnili. A to je velká kaňka na historii České republiky. Tou největší je podle mého názoru souhlas s humanitárním bombardováním Srbska v roce 1999. A já za sebe říkám, že Česká republika, pokud není napadena, by se neměla účastnit válečných konfliktů aktivně tím, že tam bude dodávat zbraně nebo dokonce posílat své vojáky. Naprosto kategoricky a jasně.

(Chcete vědět, jak by Jindřich Rajchl změnil tzv. konsolidační balíček? Proč mu vadí schválení manželství pro homosexuální páry? A jestli má být politika bezplatnou službou? Čtěte zítra druhou část rozhovoru na iportaL24.cz!)

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková a archiv Jindřicha Rajchla