Putin se oficiálně na dalších šest let ujal funkce, vůle milionů lidí je podle něj kolosální silou

Vladimir Putin se oficiálně ujal úřadu ruského prezidenta na nové šestileté funkční období. »Musíme být soběstační a konkurenceschopní a otevírat Rusku nové obzory,« uvedl při inauguraci.

Putinova první dvě funkční období trvala po čtyřech letech; po změnách ruské ústavy byl mandát hlavy státu prodloužen na šest let. První šestileté funkční období Putin vykonával od roku 2012, druhé od roku 2018. Po změně základního zákona v roce 2020 mohl v roce 2024 kandidovat ve volbách, které vyhrál s rekordním ziskem 87,28 % hlasů.

Putin složil přísahu a předseda Ústavního soudu Valerij Zorkin mu předal symboly prezidentské moci, včetně prezidentského znaku – zlatého kříže svatého Jiří s vyobrazením znaku Ruské federace.

V inauguračním projevu Putin uvedl, že ještě jednou děkuje za důvěru a podporu, kterou mu dali občané. »Konsolidovaná vůle milionů lidí je kolosální silou, důkazem našeho společného, pevného přesvědčení, že osud Ruska určíme sami a jenom my sami v zájmu dnešních i budoucích generací,« řekl s tím, že občané potvrdili správnost směřování země. »To má velký význam právě nyní, kdy čelíme vážným výzvám. Vidím v tom hluboké pochopení našich společných historických cílů, odhodlání neochvějně bránit naši volbu, naše hodnoty, svobodu a národní zájmy Ruska,« dodal.

Je také podle svých slov přesvědčen, že podpora staletých rodinných hodnot a tradic bude i nadále spojovat veřejná a náboženská sdružení, politické strany a všechny úrovně státní správy. Upozornil, že Rusko neodmítá dialog se západními zeměmi. »Volba je na nich: zda se hodlají i nadále snažit brzdit rozvoj Ruska, zda budou po léta provádět politiku agrese a neustálého nátlaku na naši zemi, nebo zda budou hledat cestu ke spolupráci a míru.« Rozhovor, včetně otázek bezpečnosti a strategické stability, je podle něj možný. »Nikoli však z pozice síly, bez jakékoliv arogance, povýšenosti a vlastní výjimečnosti, ale pouze na rovnoprávném základě, při respektování zájmů toho druhého.«

»Ve složitém světě, který se rychle mění, musíme být soběstační a konkurenceschopní a otevírat Rusku nové obzory, jako se to stalo již mnohokrát v naší historii. Je však důležité, abychom si připomínali její lekce a nezapomínali na tragickou cenu vnitřních zmatků a otřesů. Proto musí být náš státní a společensko-politický systém silný a naprosto odolný vůči jakýmkoli výzvám a hrozbám, zajišťující progresivitu a stabilitu rozvoje, jednotu a nezávislost země,« uvedl prezident.

Putin může již dnes navrhnout Státní dumě ke schválení kandidáta na nového premiéra, uvedl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. »Dá se to očekávat,« řekl. Peskov připomněl, že po inauguraci ruská vláda podala demisi a členové kabinetu nadále pracují v postavení úřadujících ministrů. »Ale jak včera řekl prezident, hlavní je pokračovat v práci jako obvykle, protože úkolů je mnoho a tempo má zůstat vysoké. Nesmíme si dát pauzu ani na hodinu. Práce bude pokračovat,« zdůraznil Peskov. Naznačil, že mezi hosty ceremoniálu mohli být i kandidáti na post premiéra. »Určitě,« odpověděl Peskov na dotaz médií. »Zjistíme to společně s vámi,« dodal.

Prezident jmenuje šéfa ruské vlády poté, co kandidáta schválí Státní duma.

Putin složil přísahu již čtyřikrát. Ještě v roce 2000 získal 47letý kandidát podporu 52,94 % Rusů, v roce 2004 71,31 %, v roce 2012 63,6 % a v roce 2018 76,7 %. Při volbách v březnu 2024 podpořilo nyní 71letého Putina rekordních 87,28 % voličů.

Ruské úřady navrhly zvláštní inaugurační ceremoniál do doby zvolení Borise Jelcina na druhé funkční období v roce 1996. Od té doby procedura doznala několika nepodstatných změn, ale její základní prvky zůstaly zachovány.

Vladimir Putin se narodil 7. října 1952 v Leningradě (od září 1991 Petrohrad). V roce 1975 Putin absolvoval právnickou fakultu (obor mezinárodní právo) Leningradské státní univerzity a Andropovův institut KGB SSSR (v současnosti Akademie ruské zahraniční rozvědky SVR).

Během své rané kariéry působil v orgánech státní bezpečnosti a pracoval v kanceláři petrohradského starosty. V srpnu 1996 byl přeložen na pozici v Ředitelství majetku prezidenta Ruské federace ve funkci jeho zástupce náčelníka a spolu s rodinou se přestěhoval do Moskvy. Později zastával závažné funkce v administrativě ruského prezidenta, působil jako ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) a jako tajemník Rady bezpečnosti Ruska.

Dvakrát zastával funkci předsedy vlády – v druhé polovině roku 1999 a v letech 2008-2012.

Putin mnohokrát prohlásil, že jeho hlavním cílem je zlepšit život a zvýšit příjmy Rusů. Mezi milníky jeho prezidentského období patří usmíření v Čečensku, protiteroristické úsilí, zkrácení doby povinných vojenských odvodů, zimní olympijské hry v Soči v roce 2014, mistrovství světa ve fotbale v roce 2018, prioritní národní projekty a vytvoření mateřského kapitálu, ale také slavný mnichovský projev, operace v Sýrii, vytvoření BRICS a Euroasijské hospodářské unie (EAEU), sjednocení s Krymem, Donbasem a Novorossií.

V souladu s ruskou ústavou hlava státu určuje hlavní směry zahraniční a vnitřní politiky Ruska, řeší otázky ruského občanství, uděluje státní vyznamenání a má výlučnou pravomoc udělovat milost.

Prezident má široké pravomoci v zahraniční politice, včetně zastupování Ruska v mezinárodních záležitostech, vedení jednání a ratifikace mezinárodních dohod.

(cik)