První kolo prezidentských voleb v Rumunsku zrušil soud. »Jak daleko zašla demokracie v EU?« táže se česká národně-konzervativní scéna

Rumunský ústavní soud zrušil přímé prezidentské volby. Druhé kolo se přitom mělo konat již za dva dny. Střetnout se v nich měli národně-konzervativní kandidát a vítěz prvního kola Calin Georgescu a předsedkyně středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová.

Georgescu, jenž je pro svůj umírněný postoj k válce na Ukrajině označován za proruského kandidáta, se stal trnem v oku vládnoucí koalici. Zvláště proto, když v prvním kole neuspěl sociálnědemokratický předseda vlády Marcel Ciolacu, kterému ze třetí pozice chyběly pouhé tři tisícovky hlasů k postupu do finálního souboje o nejvyšší ústavní funkci.

»Bylo to jediné možné a správné řešení,« uvedl Ciolacu v reakci na dnešní rozhodnutí soudu. »Je to poprvé v historii, kdy stát organizuje akci proti kandidátovi ve snaze zabránit mu v kandidatuře,« kritizoval Ciolacu v televizním rozhovoru. »Není to o mně, ale o tom, že tu je pošlapána demokracie,« připojila Lasconiová.

Kampaň měly dle soudců »ovlivňovat ruské síly«. Na paškále je zejména Georgescuova kampaň na síti TikTok. Tu Evropská komise na základě Digital Services Act vyzvala, aby jí ve lhůtě 24 hodin předala veškeré informace týkající se právě kampaně národně-konzervativního kandidáta a jejího financování.

Kritizují to podobně, tedy národnostně zaměřené strany v České republice. »Tak takhle daleko už se nám dostala demokracie v Evropské unii,« uvedl předseda PRO Jindřich Rajchl. »Dle informací, které z Rumunska mám, by měl být vyloučen z opakovaných voleb, které byly soudem nařízeny, a údajně hrozí i jeho zatčení. To, co si přejí občané, není důležité. Důležité je to, co si přeje libodemo vrchnost, která je právě u moci. Asi se máme příští rok tady u nás na co těšit,« uvedl Rajchl s odkazem na sněmovní volby, jež se v Česku uskuteční na podzim 2025.

Následně vyzval na svém Facebooku k debatě na jakékoli platformě europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN). Ta totiž uvedla následující: »Putin dostal v Rumunsku přes prsty.«

»Těžce získaný pokrok Rumunska, které se ukotvilo v transatlantickém společenství, nemůže být zvrácen zahraničními aktéry, kteří se snaží odklonit rumunskou zahraniční politiku od jeho západních aliancí. Jakákoli taková změna by měla vážné negativní dopady na americkou bezpečnostní spolupráci s Rumunskem, zatímco rozhodnutí omezit zahraniční investice by odradilo americké společnosti od dalších investic v Rumunsku,« napsal již ve středu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

»Spojené státy naprosto skandálně zasahují do prezidentských voleb v Rumunsku, vyhrožují mu a porušují jeho suverenitu. Je vidět, že USA považují své spojence za své vazaly,« reagoval na sociální síti místopředseda českého sněmovního opozičního hnutí SPD Radim Fiala. »Hnutí SPD naprosto odmítá, aby se jakékoli cizí státy pletly do voleb a porušovaly svrchovanost suverénních států. Rumuni mají právo si zvolit, koho chtějí bez zasahování zvnějšku,« dodal Fiala.

O novém termínu rumunských prezidentských voleb má rozhodnout vláda. Dá se předpokládat, že první kolo by se mohlo uskutečnit již od tohoto víkendu za týden.

Země má za sebou i parlamentní volby, které o uplynulém víkendu vyhráli vládní sociální demokraté (PSD) se ziskem 22,5 procenta hlasů. Oproti posledním volbám před čtyřmi lety nicméně strana, jejímž členem je premiér Ciolacu, ztratila sedm procentních bodů. Výrazně si naopak polepšil pronárodní pravicový Svaz pro jednotu Rumunů (AUR). Jeho zisk přesáhl 18 procent, což dělá oproti výsledku z roku 2020 nárůst devíti procentních bodů. Do voleb šel mj. s tím, že je potřeba přestat podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem a jednat o příměří resp. míru.

(pk)