Průzkum: odchod do důchodu v 67 letech si neumí představit sedm z deseti Čechů!

Sedm z deseti Čechů si neumí představit, že by ve své současné profesi pracovali i v 67 letech, což je hranice, k níž poroste věk odchodu penze pro narozené v roce 1989 a později dle tzv. důchodové reformy koaličního kabinetu Petra Fialy (ODS). Odhalil to průzkum agentury STEM/MARK, který se právě na důchodové změny a jejich dopad na obyvatele zaměřil.

Věk pro odchod do penze podle vládního návrhu, schváleného oběma parlamentními komorami a podepsaného prezidentem republiky Petrem Pavlem, poroste o měsíc ročně až do věkové hranice 67 let. Ta je o dva roky výše než nyní.

Z provedeného průzkumu vyplynulo, že 70 procent Čechů si práci v 67 letech vůbec nedokáže představit. Problém vnímají především lidé, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci, v náročných podmínkách či pracující ve směnných provozech. Trochu větší obavy mají ženy, lidé s nižším vzděláním, naopak věk nehraje v této otázce žádnou roli. Kromě fyzické náročnosti práce ve vyšším věku, se lidé bojí i psychické náročnosti, vyhoření, únavy či pomalejších reakcí. »V průzkumu zaznívaly také obavy týkající se rychlého rozvoje moderních technologií a pravděpodobné neschopnosti pracujících ve vyšším věku s nimi udržet krok,« komentovala průzkum Jitka Haiderová ze STEM/MARK.

Co se týká optimálního věku pro odchod do penze, téměř polovina dotázaných (47 %) uvedla věk 61-65 let. Jen o něco méně respondentů zvolilo věk 56-60 let (37 %). Tuto věkovou kategorii volily častěji ženy, lidé z malých obcí. Věk nad 66 let jako optimální zvolilo pouze 7 % lidí.

Obavy o svou finanční situaci v penzi má 80 % lidí, kteří nejsou v současné době ve starobním důchodu. Velké obavy mají častěji lidé s nižším vzděláním, s nižšími příjmy, nepracující. Naopak o svou budoucnost nemá strach pětina. Jsou to především muži, s vyššími příjmy, z velkých měst nad 100 tis. obyvatel, častěji lidé pracující v oblasti informačních technologií.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 508 osob ve věku 18-64 let reprezentujících českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 11. do 18. listopadu 2024.

Vládní důchodová reforma je jedním z nejožehavějších témat tohoto roku. Stávající parlamentní opozice již avizovala, že pokud se po sněmovních volbách v roce 2025 dostane k moci, tak ji zruší. »Hnutí SPD všechny tyto škodlivé vládní změny v důchodovém systému zcela jednoznačně odmítá a pokud budeme součástí příští vlády, budeme prosazovat jejich co nejrychlejší zrušení,« uvedlo již dříve SPD. »Po příštích volbách podrobíme důchodové změny přísné revizi a z velké části je zrušíme,« řekla předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Důchodové změny kritizují i odbory. »Upozorňuji, že to vůbec není hra o důchodcích, ale o rozvrácených veřejných financích, které tady politici způsobili, protože deficit čtvrt bilionu každý rok je naprosto šílený. To nezpůsobil žádný z občanů, za tím stojí politici a jejich špatná rozhodnutí, která teď mají dopad, a hledá se, kdo to zaplatí. A našli teď jednu skupinu, a ta se jmenuje důchodci. Proto nejde o žádnou důchodovou reformu, protože reforma by měla vést k lepšímu. Tohle je deforma se vším všudy,« řekl v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Kritici upozorňují, že se sice zvyšuje věk dožití, ale nikoli věk dožití ve zdraví. »Vláda nás posílá do důchodu nejpozději ze všech zemí Evropy. A to přes výhrady ministerstva zdravotnictví a bez ohledu na to, že se nezvyšuje věk dožití ve zdraví, který je jenom 62 let,« uvedla pro iportaL24.cz místopředsedkyně Přísahy Karolína Kubisková.

»Už teď, kdy se odchází do důchodu, když to zjednoduším, v 63 letech (víte, že je to u každého jinak, například podle počtu dětí), tak sledujeme, že lidi takto dál nemůžou. Nedokážou tak dlouho pracovat, protože jim to nedovolí zdraví,« připojila předsedkyně Sociální demokracie Jana Maláčová.

(pk)