Poprvé v historii průzkumů veřejného mínění prováděných agenturou CBOS je zastánců teze, že polská suverenita je ohrožena přítomností země v Evropské unii, více než těch, kteří si myslí opak. Změna oproti průzkumu provedenému před rokem je navíc razantní. Podle odborníků oslovených agenturou Interia to má několik důvodů, napsal polský server Interia Wydarzenia.
»Členství v EU suverenitu a nezávislost Polska příliš neomezuje« – tuto odpověď uvedlo 44 procent respondentů v průzkumu CBOS. Je to pouze o jeden procentní bod méně než těch, kteří věří, že suverenita a nezávislost Polska je ohrožena jeho přítomností v EU. Každý devátý respondent (11 %) pak nemá na tuto věc žádný názor.
Samotný výsledek je zajímavý minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, ačkoli se CBOS Poláků na toto téma ptá již od roku 2014, nikdy nebylo více lidí, kteří se obávají ztráty suverenity a nezávislosti ve prospěch EU, než těch, kteří takové obavy nemají. Druhým problémem je prudký nárůst obav o polskou suverenitu ve srovnání s průzkumem provedeným v červnu 2022.
Před rokem totiž obavy vyjádřil každý třetí respondent, přičemž celých 55 % Poláků se nebálo ztráty své suverenity a nezávislosti ve prospěch EU. Za zmínku také stojí, že počet Poláků obávající se polské podřízenosti a závislosti na EU byli v i v ostatních průzkumech víceméně na stejné úrovni, vždy se pohybovala v rozmezí 32 až 38 procent.
Ekologie a Rusko
Proč tedy tak drastická změna za méně než 12 měsíců mezi studiemi? Prof. Rafał Chwedoruk v rozhovoru pro Interia poukázal na dva klíčové důvody. První je živá diskuse v Polsku o stále přísnější klimatické politice Evropské unie. V Polsku lidé podle něj naprosto schvalují myšlenku ochrany životního prostředí, ale když dojde na skutečnou diskusi a rozhodnutí změnit konzumní způsob života, nejsou schopni zaplatit tak vysokou cenu za uvedení této myšlenky do praxe. »Jde o citlivá témata pro mnoho Poláků, jako je zákaz výroby a prodeje spalovacích aut,« vysvětluje politolog z Varšavské univerzity.
Druhým důvodem je podle Chwedoruka existující zášť Poláků vůči západoevropským zemím, zejména Francii a Německu, které po více než 14 měsíců války na Ukrajině projevovaly shovívavost a nedůslednost vůči Rusku. »Na místo EU se v tématu Ukrajina ukázaly jako silný a zodpovědný vůdce západního světa Spojené státy,« vysvětlil profesor.
Chwedoruk také upozorňuje na vývoj pohledu na Evropskou unii, ke kterému přirozeně dochází v jednotlivých zemích. Jak sám říká, polská diskuse o EU, která trvá již více než dvě desetiletí, byla vždy určována faktory, jako je touha být součástí tohoto kulturního a sociálního Západu či patřit do zóny ekonomické prosperity. »To vše proto, že náš obraz západního světa byl utvářen zkušenostmi Poláků, kteří odešli nebo žili na Západě v 70. a 80. letech 20. století,« uvedl. »V posledních letech jsme od těchto představ odstoupili. EU se pro nás stala každodenní událostí, a když něco začne být každodenní událostí, přestane to být obklopeno nimbem posvátnosti,« analyzuje politolog z Varšavské univerzity. »Tato změna je znamením, že dříve či později se i v Polsku objeví skutečný euroskepticismus, který nebude reprodukovat klišé národněsocialistické propagandy z meziválečného období, ale bude odrážet nálady, které jsou již nyní jasně patrné v mnoha zemích EU,« dodal politolog.
Poláci jsou stále euro-nadšenci
Výsledky průzkumu CBOS podle serveru stojí za zvážení v širším kontextu, tj. deklarované postoje Poláků k Evropské unii, jejím institucím a vztahu mezi EU a Polskem. Stejná agentura CBOS provedla v dubnu letošního roku cyklický průzkum postojů Poláků k integraci do EU. Vyplývá z něj, že 85 % veřejnosti je pro přítomnost Polska v EU. Každý desátý Polák je proti členství a každý dvacátý nemá na věc žádný názor.
Ještě »jistější« závěry přinesl nejnovější průzkum Evropské unie Eurobarometr. Evropské unii podle něj důvěřuje 58 procent Poláků a 33 procent jí nedůvěřuje. Teoreticky jde o nevýrazné výsledky, ale pokud je porovnáme s 69 procenty Poláků, kteří nedůvěřují polské vládě, je pohled už zcela jiný.
Tím však hodnotné údaje z výše zmíněného Eurobarometru nekončí. Ukazuje také na to, že Poláci mají lepší názor na stav demokracie v EU (72 %) než v Polsku (58 %). Poláci by si také podle Eurobarometru přáli, aby se více rozhodnutí přijímalo na úrovni EU než na národní úrovni, což je názor, který vyjádřily téměř dvě třetiny (64 %) našich krajanů.
Poláci navíc vidí budoucnost unie podle průzkumu EU v růžových barvách. Pozitivně ji vnímají více než tři čtvrtiny obyvatel a negativně pouze každý pátý (21 %) dotázaný. V tomto ohledu vycházíme téměř nejlépe z celé EU. Optimističtěji vidí budoucnost EU pouze Irové (84 %) a Dánové (80 %).
(cik)