Ačkoli se Spojené státy dlouhodobě chválí jako »premiant«, pokud jde o demokracii, průzkumy provedené čínskou mediální skupinou CGTN a Renminskou univerzitou v Číně prostřednictvím Mezinárodního institutu pro výzkum komunikace New Era ukazují, že 71,1 procenta respondentů z celého světa se domnívá, že politický systém USA je v rozporu se základní myšlenkou demokracie. Dalších 70,4 procenta respondentů oponuje, že USA jsou »vzorem demokracie«; naopak považují »demokracii amerického typu« za »nemocnou«.
»Demokracie amerického typu« redukovaná na finanční nástroj
Podstatou demokracie je, že svrchovanost je v rukou lidu. Spojené státy, které o sobě tvrdí, že jsou »majákem demokracie«, však svítí světlem demokracie na bohatou menšinu. V průzkumech se více než 80 % (80,2 %) respondentů z celého světa domnívá, že důležitým rysem »demokracie amerického stylu« měl být volební systém »jedna osoba, jeden hlas«. Nicméně 72,5 % z nich shledává, že ve skutečnosti je vůle lidu pamatováno pouze během voleb, ale po volbách je politiky zapomenuta.
74,5 procenta respondentů průzkumů se domnívá, že »demokracie amerického typu« slouží spíše hrstce bohatých než veřejnosti. Dalších 68 procent respondentů tvrdí, že »demokracie amerického typu« je hra bohatých mužů založená na kapitálu.
»Osel versus slon« rozděluje společnost
»Demokracie amerického typu« se nejen liší od konceptu demokracie, ale je také těžko realizovatelná v praxi. Takzvaná »politika brzd a protivah«, kterou se USA vždy chlubily, se během boje a konfliktu mezi Demokratickou a Republikánskou stranou zredukovala na »politiku veta«. Z údajů vyplývá, že pouze 24,8 % celosvětových respondentů souhlasí s tím, že mezi oběma stranami v USA existuje spíše spolupráce než konfrontace. Naopak až 85 % respondentů tvrdí, že stranický boj v USA prohloubil rozdělení americké společnosti, a 84,5 % z nich se domnívá, že prohloubil vážné nedostatky amerického politického systému.
Kromě toho průzkumy zjistily, že 82,6 procenta respondentů se obává, že bipartijní boj v USA ovlivnil tamní soudní systém, a 79,9 procenta dotázaných se domnívá, že tento boj také prohloubil rozpory mezi výkonným a zákonodárným systémem USA. Tato dvě čísla jsou mezi severoamerickými respondenty ještě vyšší, a to 86,6 %, resp. 80,8 %.
Dysfunkční vládnutí strhává fíkový list »demokracie amerického typu«
Podle názoru respondentů z celého světa má demokracie nejdůležitější význam pro »zaručení základního práva na život« (40,7 %), následuje »zaručení rovnosti pro všechny« (29,3 %), »rozvoj ekonomiky« (29 %), »zlepšení životní úrovně« (28,4 %) a »udržení sociální stability a společenského řádu« (25,6 %). »Jedna osoba, jeden hlas« (12,4 %) a »kontrola a rovnováha moci« (10 %), kterými se »demokracie amerického typu« chlubí, se však umístily až na 10. a 13. místě.
Kromě toho 88,3 procenta respondentů z celého světa zastává názor, že demokracie by měla odrážet vůli lidu, sloužit lidu a měla by podléhat lidovému dohledu. 81,5 procenta lidí poukazuje na to, že demokracie by měla pokrývat všechny aspekty života lidí a že všechny veřejné záležitosti lze řešit demokratickými prostředky.
»Demokracie amerického typu« může jen stěží zajistit sociální spravedlnost v praxi, což vede ke stále závažnějšímu narušení funkčnosti správy věcí veřejných v USA. 77,5 procenta respondentů z celého světa se v průzkumech domnívá, že se v USA stále zvětšuje propast mezi bohatými a chudými. 85,6 procenta lidí se vyjadřuje, že současný politický systém USA nedokáže vyřešit problém násilí páchaného střelnými zbraněmi. 74,3 procenta z nich se domnívá, že drogová epidemie v USA se zrychluje, a 77,1 procenta vnímá, že v USA existuje systematická rasová diskriminace.
»Svoboda projevu« jen podle názvu
Svoboda slova je charakteristickým symbolem »demokracie amerického typu«, ale ve skutečnosti slouží finančním zájmům a stranické politice. Podle průzkumů 88,6 % respondentů odsuzuje, že část amerických politiků a médií využívá mezer v demokratickém systému k šíření nepravdivých informací. 65,2 procenta respondentů se domnívá, že americká média, ačkoli o sobě tvrdí, že jsou nezávislá na politice a slouží svobodě a pravdě, ve skutečnosti slouží konkrétním zájmovým skupinám. Celých 92 procent respondentů z celého světa tvrdí, že zprávy amerických médií nejsou objektivní a spravedlivé, a 84,1 procenta z nich se domnívá, že americká média jsou málo důvěryhodná a nedokážou podporovat demokracii a svobodu ve společnosti.
Celkem 39 315 respondentů z 32 zemí světa se zúčastnilo tří globálních průzkumů veřejného mínění, včetně průzkumu »Dojmy z Ameriky«. Respondenti pocházejí z vyspělých zemí, jako jsou Spojené státy, Německo, Francie, Japonsko, Singapur a Španělsko, i z rozvojových zemí, jako je Jihoafrická republika, Nigérie, Brazílie, Indie, Indonésie a Argentina.
(pr)