Až do důchodu hodlají vydržet v současné profesi čtyři z deseti lidí. Další dva očekávají, že je dnešní práce bude živit víc než deset let. Vyplývá to z dat, která pro personální společnost Předvýběr.CZ v září sesbírala agentura Data Collect mezi 500 respondenty.
»Jde o velký problém současného trhu práce. Zaměstnanci nereagují pružně na změnu poptávky,« uvedl ředitel Předvýběru.CZ František Boudný. Nejmladší generace se podle něj odlišuje, jen 14 procent lidí ve věku od 18 do 24 let očekává, že je bude živit stále stejný obor.
Polovina populace necítí potřebu rekvalifikace. Na 24 procent nepočítá se získáním nové nebo rozšířením té stávající, dalších 27 procent pouze tehdy, když to bude nezbytně nutné.
Téměř 35 procent respondentů jako hlavní důvod nezájmu lidí o rekvalifikace uvedlo, že »lidé jsou líní a nedělají nic, co nemusí«. Druhým nejčastějším důvodem, který odrazuje od získávání nových znalostí a dovedností, jsou peníze, které je třeba zaplatit (26 procent). Tím třetím je nejistota využití nových znalostí na trhu práce (18 procent). »Zaměstnavatelé přitom oceňují, když si lidé rozšiřují svoji kvalifikaci. Projeví se to i na výplatní pásce,« upozornil Boudný.
Šance na lepší výdělek je přitom jednoznačným důvodem, který lidi vede k dalšímu vzdělávání, potvrzuje to 78 procent dotázaných. Hned za ním následuje jistota mít nebo najít lepší práci (44 procent) a možnost dělat práci, která baví (40 procent). Dalšími motivy je snaha být odborníkem v oboru (27 procent), zájem o novinky a trendy (19 procent) a snaha nezaostávat za ostatními (18 procent).
Nejvíce lidí (32 procent) dává do svého dalšího vzdělávání 5000 korun ročně. Dvojnásobek investuje 14 procent, do 25 000 korun téměř sedm procent a do 50 000 korun ani ne tři procenta dotázaných. »Na 44 procent lidí do svého dalšího vzdělávání nedá ani korunu,« podotkl Boudný.
Jen čtyři procenta lidí si myslí, že by za rekvalifikaci měl platit zaměstnanec sám. Podle čtvrtiny dotázaných by za změnu kvalifikace měl platit zaměstnavatel, 17 procent míní, že by další vzdělávání měl platit stát. Kombinaci těchto možností uvedlo 54 procent respondentů.
(čtk)