Protivládní demonstraci v peruánském hlavním městě Limě, kam včera dorazily tisíce lidí z různých částí země, potlačuje skoro 12 000 policistů. Akce pod názvem Toma de Lima (Převzetí Limy) je součástí více než měsíc trvajících protestů, jejichž účastníci požadují demisi prezidentky Diny Boluarteové, rozpuštění parlamentu a nové volby. Protesty se vyžádaly už téměř pět desítek obětí.
»Policie je ve stavu nejvyšší pohotovosti. V ulicích máme 11 800 policistů, přes 120 dodávek a 49 vojenských vozidel, připravena je i armáda,« citovala agentura AFP regionálního policejního šéfa Victora Zanabriu. V Limě i v dalších částech země platí od minulé neděle výjimečný stav, který vláda vyhlásila kvůli dlouhotrvajícím blokádám silnic.
Největší protesty se konají od prosince na jihu země, v převážně venkovských oblastech, kde si lidé dlouhodobě stěžují na nedostatečný zájem ze strany vlády v Limě. Mezi oběťmi protestů jsou mrtví se střelnými zraněními, zjevně od bezpečnostních složek. Proto se také peruánská generální prokuratura 10. ledna rozhodla zahájit předběžné vyšetřování prezidentky Diny Boluarteové, premiéra Alberta Otároly a ministrů obrany a vnitra pro podezření z genocidy, zabití a vážných zranění.
Demonstranti požadují předčasné volby už letos a také vznik shromáždění, jež by sepsalo novou ústavu. Boluarteová se pokusila už v prosinci nepokoje uklidnit návrhem zákona o předčasných volbách, podle kterého by se měly konat v roce 2024, tedy o dva roky dříve, to ale protestujícím nestačí. Organizátoři včerejší demonstrace v Limě, jimiž jsou regionální odbory, prohlásili, že budou manifestovat, dokud prezidentka »nebude naslouchat a bude se chovat arogantně«. Připomeňme, že podle listopadového průzkumu veřejného mínění není podle agentury AFP se současným parlamentem spokojeno 86 procent Peruánců.
Nepokoje v Peru vypukly 7. prosince po sesazení levicového prezidenta Pedra Castilla parlamentem. Castillo stál v čele Peru pouhých 17 měsíců. Předloni vyhrál volby jako kandidát za marxistickou stranu Peru Libre. Jeho rychlé sesazení podpořily Spojené státy. Naopak levicové vlády Mexika, Argentiny, Bolívie a Kolumbie ve společném prohlášení vyzvaly peruánské úřady, aby respektovaly »vůli lidu«, který si ho loni zvolil za prezidenta. Uvedly rovněž, že Castillo byl od nástupu do úřadu »obětí antidemokratického obtěžování podle článku 23 americké konvence lidských práv o účasti na politickém a veřejném životě«. Castillova vláda se od počátku potýkala s obstrukcemi v parlamentu, které často iniciovala Castillova výrazně pravicově orientovaná rivalka z prezidentských voleb Keiko Fujimoriová.
(ici)
Peru si yenkee NO!