Propad reálných mezd pokračuje, za výplatu si koupíme o desetinu méně než před rokem

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda sice ve třetím čtvrtletí vzrostla proti stejnému období předchozího roku o 6,1 procenta na 39 858 korun, po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale reálně klesla, stejně jako v předchozím kvartálu, o 9,8 %. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. Reálná mzda tak ve skutečnosti klesla dokonce ještě víc, než vyplývá z analýzy společnosti Cyrrus, podle které zažíváme největší propad reálných mezd v rámci OECD i v historii samostatné České republiky.

»Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu o takřka desetinu méně zboží či služeb než před rokem. Reálný mzdový růst se odvíjí od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten se v letošním 3. čtvrtletí silně zvýšil až na 17,6 %, což je rekordní hodnota v tomto století,« upozornil ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Obecný trend je podle něj jednoznačný – nejhlouběji se propadaly reálné mzdy v odvětvích s dominancí státu, tedy tam, kde o zvyšování platů rozhodují především vládní opatření. »Vůbec největší pokles najdeme ve zdravotní a sociální péči, kde se meziročně snížila reálná mzda v průměru o 14,5 %, ve veřejné správě a obraně klesla o 14,2 % a ve vzdělávání o 13,2 %. Více jak desetiprocentní byl pokles v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (10,7 %) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (10,1 %),« upřesnil Holý

Desetina zaměstnanců nebere ani 18 301 Kč

Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 3. čtvrtletí 34 993 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,5 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 18 301 Kč, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 62 659 Kč.

Nejvyšší mzdy jsou v informačních a komunikačních činnostech

Vývoj průměrné měsíční mzdy, na kterou stále nedosáhnou přibližně dvě třetiny zaměstnanců, byl přitom značně různorodý, a to podle odvětví, ale i na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. Nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenán v odvětvích ostatní činnosti (o 10,1 %), doprava a skladování (o 9,1 %) a administrativní a podpůrné činnosti (o devět procent). »Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 % ve zdravotní a sociální péči, 0,9 % ve veřejné správě a obraně a 2,1 % ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,« upozornil Holý.

Nejvyšší nominální průměrnou mzdu najdeme podle něj v informačních a komunikačních činnostech (70 719 Kč). Druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví (63 848 Kč). Třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (54 061 Kč). Naopak nejnižší úroveň mezd zůstává v ubytování, stravování a pohostinství (24 350 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda byla – také tradičně – v administrativních a podpůrných činnostech (28 795 Kč).

»V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) dosáhla průměrná mzda na 37 231 Kč, což je o něco nižší než v průmyslových odvětvích (38 645 Kč). V dominantním zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda dostala na 38 282 Kč, v těžbě a dobývání mzdy byla 41 612 Kč. Ve stavebnictví najdeme údaj 35 290 Kč a v dopravě a skladování 36 904 Kč. Výrazně pod úrovní celkové průměrné mzdy (39 858 Kč) jsou mzdy v zemědělství, lesnictví a rybářství (32 781 Kč) a v ostatních činnostech (30 828 Kč),« doplnil Holý.

Nejnižší výdělky jsou v Karlovarském kraji

Reálná kupní síla se podle Holého meziročně propadla ve všech krajích, a to v rozmezí od 8,9 % do 10,5 %. »Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 % díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který zde jako jediný překonal hranici sedmi procent (7,1 %). Hlavní město zaznamenalo propad reálné mzdy o 9,7 %, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký. Ve Zlínském kraji se mzdy reálně snížily o 9,8 % a ve Středočeském kraji o 9,9 %. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 %, a o hodnotu 10,5 % se jedná v krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina,« upřesnil statistik.

Podle absolutní úrovně výdělků ale zůstává Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu činila 48 712 Kč, uvedl dále Holý. Na druhém místě je Středočeský kraj s 39 711 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (34 995 Kč). S menším odstupem je následován Pardubickým (35 729 Kč) a Zlínským krajem (35 935 Kč). »V Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, což jsou vedle Prahy a Středočeského kraje regiony s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhly průměrné mzdy hodnot 39 274 Kč a 36 588 Kč,« dodal Holý.

Průměrná mzda ve 3. čtvrtletí v ČR a krajích

Zdroj: ČSÚ

Celkový objem mezd v České republice se podle statistiků zvýšil o 7,2 %, přičemž počet zaměstnanců vzrostl o jedno procento.

Ivan Cinka