Na začátku 20. století, v éře takzvaně progresivistické vlády, se v Kalifornii zrodil proces referenda. Když se přesuneme v čase o více než 100 let dopředu, máme zde progresivistické vůdce, kteří zpochybňují právo voličů na zrušení státních zákonů. A podnikatelé se obracejí na soud, aby je zastavili, píše v komentáři nazvaném »Demokracie v Kalifornii zemřela« redakční rada ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
Skupina Save Local Restaurants (Zachraňte místní restaurace) minulý týden podala u kalifornského soudu žalobu, aby zablokovala zavedení nového destruktivního zákona k datu 1. ledna. Zákon vytváří státní radu, která má mimo jiné diktovat mzdy, pracovní podmínky a benefity zaměstnancům restaurací rychlého občerstvení, kteří nejsou odborově organizováni. Cílem zákona je donutit franšízy rychlého občerstvení, aby se podřídily odborovému svazu zaměstnanců v odvětví služeb SEIU.
Organizace Save Local Restaurants podala petici za referendum s více než milionem podpisů, což značně převyšuje 623 212 podpisů nutných k tomu, aby se petice kvalifikovala pro hlasování v listopadu 2024. Podle ústavy státu Kalifornie je nutné platnost zákona pozastavit, jakmile je podána petice za referendum s dostatečným počtem podpisů, píše WSJ.
Podle úředníků kalifornské vlády zvolených za Demokratickou stranu současného prezidenta Joea Bidena ale zákon vstupuje v platnost od 1. ledna, dokud nebudou ověřeny všechny podpisy, což může trvat i několik měsíců. Mezitím by státní rada mohla vydávat nařízení, jako je zvýšení minimální mzdy pro pracovníky fastfoodů na 22 dolarů (497 Kč) za hodinu. Přestože nařízení rady nemohou vstoupit v platnost dříve než 15. října, zaměstnavatelé by se museli připravit na jejich splnění.
Zaměstnavatelé by také mohli být zasypáni žalobami, protože zákon vytváří soukromé právo na žalobu pro pracovníky restaurací rychlého občerstvení, které jim umožňuje podat žalobu, pokud tvrdí, že byli diskriminováni kvůli stížnostem na pracovišti. Pracovníci by měli nárok na trojnásobné odškodnění za ušlou mzdu a dávky, ale také na odměny právníkům.
Předsedkyně odborů Mary Kay Henryová označila referendum za »nic jiného než chabě zastřený pokus umlčet více než půl milionu zaměstnanců restaurací rychlého občerstvení v Kalifornii a všude jinde zastrašit zaměstnance, aby se nedožadovali místa u stolu«. Kdo ale umlčuje?
Kalifornští voliči v roce 1911 změnili ústavu tak, že si vyhradili »právo lidu posuzovat návrhy zákonodárců a zabránit tomu, aby sporná opatření vstoupila v platnost«. Jakmile je referendum podáno, »žádný takový zákon, paragraf ani jeho část nevstoupí v platnost, dokud a jestliže jej neschválí většina kvalifikovaných volitelů, kteří o něm hlasovali«.
Nikdy od roku 1911, kdy se v Kalifornii konají referenda, nebylo povoleno, aby zákon »dočasně« vstoupil v platnost, jakmile byla podána petice za referendum. Jak se uvádí v žalobě, postoj státu »by byl z praktického hlediska neuskutečnitelný a stavěl by Kaliforňany do neudržitelné pozice, kdy by museli hádat, kdy a na jak dlouho může nebo nemusí zákon platit«.
»Tento gambit, k němuž se uchýlili demokraté, má dalekosáhlé dopady na další referenda, včetně referenda o zrušení nedávno přijatého zákona, který by zakázal nové ropné a plynové vrty na velké části území státu Kalifornie. Demokraté by mohli schválit zákony záměrně až v pozdní fázi legislativního kalendáře, aby omezili možnost svých oponentů zabránit jejich vstupu v platnost,« píše WSJ o politice Bidenových demokratů v Kalifornii.
Podniky by se musely dočasně podřídit, i když platnost zákonů by mohla být později pozastavena po ověření podpisů a nakonec zrušena voliči. Kalifornský soud minulý týden v pátek vydal příkaz zakazující prosazování zákona do doby, než se za dva týdny uskuteční slyšení. »Překvapí ale někoho, že tolik firem i lidí už hlasuje nohama a opouští Kalifornii?« ptá se redakční rada amerického listu.
(čtk)