Potravinářská komora ČR již několik let varuje všechny zúčastněné strany, zemědělské ministry, celou vládu i další zástupce státní správy před možnými dopady Zelené dohody pro Evropu. Green Deal a jeho dopady změní nevratně Evropu a nebude cesty zpět nebo jen za cenu extrémních výdajů. Bude stále obtížnější produkovat základní potraviny, chovat zvířata či pěstovat suroviny, na které jsme zvyklí. Vše budeme dovážet za vysoké ceny ze třetích zemí a bezpečnost a kvalita potravin významně poklesne.
Zemědělské a potravinářské podniky se stále potýkají zejména s vysokými cenami energií, hnojiv nebo pohonných hmot. Ne všechny podniky promítly růst nákladů do cen, navíc obchodní řetězce zároveň tlačí na snížení cen minimálně o 5 %.
»Vítáme aktivitu ÚOHS na poli zjišťovaní cen a přirážek u vybraných výrobků. Nechceme ale žádné regulace, ani zastropování cen nebo obchodních marží, jak ukazují negativní zkušenosti z Maďarska. Nesmíme ale zapomínat především na příčiny dramatického růstu cen potravin, a to jsou ceny všech vstupů – energií, obalů, plateb za odpady apod. tyto náklady se v současné době rozhodně nesnižují, tudíž očekávat významný pokles cen potravin není na místě,« řekla prezidentka PK Dana Večeřová.
U vývoje cen vepřového, hovězího masa a masných výrobků se ukazuje několik zásadních příčin, které mají podstatný vliv na změny v cenách konečných výrobků. »Ceny vepřového masa v únoru 2023 dosáhly na německé burze svého historického maxima,« řekl ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Radek Slanec. V současnosti podle něj také již bourárny prodávají vepřové maso za nejvyšší nabídku a zboží tedy dostane ten, kdo nejvíce zaplatí. »Na trhu je větší poptávka po vepřovém mase, než jsou zpracovatelský průmysl a zemědělci schopni nabídnout. Panuje také velká nejistota ohledně budoucího vývoje ceny energií a vysoká inflace také tlačí na růst mezd. Na trhu již dochází k tomu, že některé podniky omezují produkci nebo jí přímo zastavují a významní výrobci zavírají vlastní prodejny,« dodal. Hlavním ukazatelem je procentuální podíl jednotlivých vstupů na finální cenu masných výrobků. Do budoucna bude vliv Zelené dohody pro Evropu (Green deal) na produkci masa a masných výrobků v EU rozhodující.
Taxonomie: ignorace principů oběhového hospodářství
»Základem celé práce na Evropské zelené dohodě je zevrubná znalost dané problematiky a pochopení možných dopadů zavádění konkrétních cílů nejen odděleně, ale rovněž s ohledem na jejich kombinovaný dopad. V opačném případě není možné vyloučit ohrožení české zemědělsko-potravinářské produkce, soběstačnosti, další růst cen potravin, ani možné negativní dopady na zdraví obyvatelstva,« říká zástupkyně PK ČR v Bruselu Adéla Paďourková.
Vysvětlila, že taxonomie představuje klasifikační systém, který by měl v budoucnu sloužit k hodnocení veškerých ekonomických činností. Za pomoci souboru kritérií by měly být ekonomické činnosti hodnoceny jako udržitelné či neudržitelné, což následně ovlivní přístup zemědělců či potravinářů k financování nových investičních záměrů.
Evropská komise aktuálně připravuje nový delegovaný akt pro biodiverzitu, který by měl stanovovat kritéria taxonomie pro udržitelné financování i pro oblasti živočišné výroby, rostlinné výroby, zpracování potravin či zpracování hnojiv. Pro účely přípravy delegovaných aktů založila Komise Platformu pro udržitelné financování, jejími členy jsou ale ve své podstatě pouze zástupci finančního sektoru a environmentálních organizací.
Současná živočišná výroba v doporučeních Platformy prakticky nemá místo. Platforma doporučuje řadu kritérií, která by měla téměř likvidační dopad na tento sektor nejen v ČR, ale v celé Unii. Doporučuje například, aby 75 % krmiv pocházelo z ekologického zemědělství, aby bylo v citlivých oblastech (zhruba 80 % zemědělské půdy v ČR) zakázáno hnojení či ustájení zvířat. Plnění kritérií pro hodnocení udržitelnosti rostlinné výroby navržených Platformou by bylo administrativě a finančně nezvladatelné pro zemědělce hospodařící konvenčně, vedlo by k rapidnímu propadu potravinové soběstačnosti. Platforma doporučuje kritéria týkající se velkých neprodukčních ploch nebo omezování oplocení pastvin. Kritéria v podstatě vylučují zahrnutí zpracování živočišné produkce do oblasti udržitelných praktik. Doporučení zcela ignorují principy cirkularity v zemědělské praxi, které jsou tradičním a možná nejstarším cirkulárním systémem užívaným naší civilizací. Jedinými živočišnými komoditami, které by bylo možné dále podporovat, je drůbeží maso, vejce a mléko z extenzivních chovů, a to jen při splnění dalších velmi přísných podmínek. Tento přístup může způsobit razantní útlum zpracovatelského průmyslu živočišných komodit se všemi jeho souvisejícími dopady.
Podmínky pro udržitelné financování chemického průmyslu, tak jak jsou uvedeny v doporučeních, nebudou moci splnit výroby, které používají klasifikované chemické látky a nesplňovala by je proto ani drtivá většina těžké výroby v EU, mimo chemie též hutnictví, těžké strojírenství, automotive či farmacie.
V době, kdy zemědělsko-potravinářský sektor potřebuje přístup k investicím víc než kdy dříve, nepovažuje PK tato vodítka za uspokojivá, ale naopak za alarmující, zejména s ohledem na riziko úplné závislosti Evropy na dovozu potravin ze třetích zemí (se všemi negativními důsledky) a na narušení tisícileté tradice zemědělské produkce v Evropě. PK chápe význam udržitelnosti a chce se podílet na posilování udržitelné produkce, takto obsáhlá, komplexní a vzájemně provázaná témata s obrovským potenciálním dopadem na sektor i spotřebitele ale žádají dostatečný čas k projednání. Kritéria musí být nastavena funkčně a realisticky.
Potravinářská komora ČR proto apeluje na odmítnutí současného návrhu technických kritérii pro taxonomii v oblasti zemědělství a potravinářství a vytvoření prostoru pro jejich přepracování v souladu se současným vědeckým poznáním a s využitím zkušeností odborníků na zemědělskou produkci a zpracování potravin.
(zmk)