Proč máme nejdražší energie, nám vláda vysvětlit neumí, říká Vostrá

Česká vláda neumí podle bývalé předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) komunikovat. Jediné, o čem komunikuje, je pomoc Ukrajině a sankce vůči Rusku. To se dovíme každý den, co se v rámci této pomoci rozhodli udělat, ale nedovíme se, proč máme nejdražší energie, když jsme výrobci, jsme samostatní a máme přebytky, řekla Vostrá v rozhovoru pro iportaL24.cz.

Vládní koalice ve Sněmovně prosadila navýšení letošního státního rozpočtu včetně jeho schváleného schodku až na 375 miliard korun. Důvodem mají být dopady konfliktu na Ukrajině, a také výdaje na řešení vysokého růstu cen, hlavně energií. Jak byste ten proces změn letošního rozpočtu popsala?

Pokud jde o letošní rozpočet, kdy došlo dvakrát k navýšení schodku, řekla bych, že postup současných vládních představitelů se nelišil od toho, co dělala minulá vláda v období covidu. To znamená, že když vás něco překvapí, nepočítáte s tím, tak samozřejmě nedokážete odhadnout, jak dlouho to bude trvat, co všechno budete muset udělat atd. Takže ten samotný proces bych já osobně tak úplně neodsuzovala, spíš je otázkou, že vláda ty kroky dělá opět ad hoc, tak, jak tomu bylo při covidu, kdy ale tento způsob tehdejší vládě současné vládní strany vyčítaly. Tady se spíš ukazuje, že když je nějaká politická strana v opozici, že možná místo ideologie a osobních antipatií je někdy potřeba se vžít do té vládní role a říci, co bych na tom místě dělala já. Kladu-li si otázku, co bychom dělali my, jako KSČM, na jejich místě, musím říct, že si nejsem zcela jistá, že bychom nepostupovali stejně, takže ten samotný proces rozhodně nebudu v tuto chvíli odsuzovat.

Myslíte si, že je ta výše schodku konečná?

Tady si dovolím odcitovat bývalého ministra financí pana Kalouska – nemám křišťálovou kouli, nevím, jaký bude schodek. Minulá vláda postupovala způsobem, že dělala velký polštář, aby k novelizaci rozpočtu nedocházelo tak často. Tato vláda, vědoma si toho, jak naslibovala, že bude krotit veřejné finance, se snaží nedělat tak velký polštář. Když jim to ale nevychází, tak stejně musí novelizovat, takže ten výsledek je v podstatě naprosto stejný, akorát je jiný postup. Nejsem přesvědčena o tom, že schodek, tak jak byl schválen, to znamená -375 miliard, je udržitelný, vzhledem k tomu, komu chce vláda ještě pomoci. To jí opravdu nevyčítám, myslím si, že to je správně, možná by se ale spíš chtělo nad tím zamyslet dřív a připravit nějaké systémovější kroky, než to dělat ad hoc. Nicméně předpokládám, že tato pomoc v tom novelizovaném schodku ještě není, protože nemají zatím ještě vydiskutováno, jakým procesem ji chtějí provést. Jestli bude stejná jako pro občany, nebo budou mít podniky jinou cenu zastropování, to v podstatě ještě dohodnuté nemají a pokud ano, je otázka, zda to mají dopočítáno, protože nemůžou předpokládat, kolik firem už skončilo, kolik tu pomoc využije nebo kolik se jich rozhodlo přesto všechno ukončit svoji činnost. Myslím si tedy, že ten schodek bude těžko udržitelný.

Je ale třeba také říci, že úplný závěr dělají peníze z Evropské unie, které do poslední chvíle nejsou rozpočtovány. Nevíme, jaké vyúčtování či kolik peněz z Evropské unie dojde na projekty a programy, které už jedou, ale také mohou přijít finanční prostředky v rámci pomoci Ukrajině. Takže ten úplný závěr bude až podle toho, jak se rozhodne Evropská komise. Stávalo se, že za minulé vlády nám dopadly rozpočty lépe, protože přišlo z EU víc peněz, než se čekalo, takže na to, jaký ten výsledek ve finále bude, si opravdu musíme počkat až do konce roku.

Sněmovnou prošel v prvním čtení návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 295 miliard korun. Podle předsedy vlády Petra Fialy jde o rozpočet válečný a krizový, opozice mluví o paskvilu. Jak byste tento rozpočet charakterizovala vy?

Současná vládní koalice ten rozpočet podle mě pojala vyloženě ideologicky. Zcela pragmaticky musí předpokládat, že pokud se tento rok prohlubuje schodek státního rozpočtu neočekávanými záležitostmi kolem Ukrajiny, sankcí, růstu cen energií, s kterými momentálně neumíme jiným způsobem bojovat než zastropováním, nemůžou předpovídat, jaká bude zima od ledna, jestli ta spotřeba nebude vyšší a nebudou muset víc sáhnout do kapsy, takže já si myslím, že vláda vycházela z toho, že deklarovala, že chce šetřit, a proto udělala rozpočet takový, který svým voličům zdůvodní, ale myslím si, že v něm chybí řada nákladů.

Jsem také velmi skeptická k tomu, zda je opravdu na příjmové straně zohledněn záměr vlády k úpravě některých daní, hovořím o tzv. válečné dani, kde je ale otázka, jak budou velké firmy a banky optimalizovat. Nenašla jsem zatím názor jediného ekonoma, ať se řadí k levicovým nebo pravicovým, který by podpořil ten příjem z této daně. Každý z nich říká, že takový příjem, s jakým vláda počítá, rozhodně nebude, takže ta příjmová strana je podle mě trošku přeceněná. Určitě je tam počítána vysoká inflace, otázka ale je, jak se inflace bude pohybovat. A potom vím, že se vláda dostává k debatě, kterou jsme jako KSČM chtěli vést už před dvěma, třemi lety, a to je revize daňového systému, progresivita daní atd. To samozřejmě na příjmové straně není a ani být nemůže, protože pokud by vláda chtěla opravdu postupovat tak, jak se má, tak změny daní se vždy dělají buď v začátku roku nebo v pololetí, což evidentně tato vláda nestihne. Takže jsou tam různé věci, s kterými se počítá, ať už jde o sociální oblast, pan ministr Jurečka má spoustu nápadů, kde peníze vzít, kde naopak přidat, ale myslím si, že tento návrh rozpočtu, jak je předložen, toto neobsahuje, už vzhledem k tomu, že byl předložen do Sněmovny do 30. září.

Je podle vás navržený schodek reálný, anebo budou následovat novely rozpočtu, které ho budou navyšovat?

Jsem přesvědčená, že budou následovat novely, že tento schodek není reálný. Podle mě se ta realita bude pohybovat v tom lepším případě někde kolem čísel letošního roku, to znamená, že ten schodek bude kolem 370 až 400 miliard korun.

KSČM ve Sněmovně pravidelně kritizovala rozpočet ministerstva obrany a navrhovala jeho snížení. Příští rok by měl stát na obranu dávat 111,8 miliardy korun, téměř o 23 miliardy více než letos. Souhlasili byste s tímto navýšením, považujete ho za nutné?

My jsme chtěli ubírat armádě z toho důvodu, že armáda neuměla dělat výběrová řízení, ministerstvo obrany v podstatě neumělo zrealizovat nákupy, které si financovalo. Proto jsme prosazovali, aby se tam nedávalo tolik peněz, protože ty peníze tam leží a podle nás se daly použít v jiných oblastech. Samozřejmě, pokud by se nějaký nákup realizoval, mohla tam být státní záruka, že ty peníze se uvolní.

Teď je samozřejmě situace jiná. Všichni jsme určitě zaznamenali, jak vláda dává zbraně Ukrajině, takže když to řeknu laicky, vyprázdnili jsme sklady a je potřeba je doplnit. Podle mě je otázka, zda ty nákupy budou efektivní, zda nejsou dány spíše politickou příchylností k některým státům a zda opravdu ty věci, které se dějí, například, že dostaneme za nějakou cenu dvě letadla, ale musíme si je opravit, zda to ve finále nebude dražší, než kdybychom dodrželi kontrakty, nebo zakázky, které jsme už měli domluvené na výběrových řízení. Takže já mám spíš pochyby o efektivním využití těchto prostředků, abychom opravdu nakoupili to, co naše armáda potřebuje.

Vláda se zavázala, že nepřistoupí ke změně daní. Vy dlouhodobě říkáte, že změně daňového systému se nevyhneme. Jak byste si tuto změnu představovala?

V podstatě už před několika lety jsme se jako poslanci za KSČM snažili vyvolat debatu ohledně progresivního zdanění. Větší potřeba změny daňového systému vyvstala po zrušení superhrubé mzdy, bylo naprosto jasné, že výpadek 100 miliard korun se bude muset vyvážit buď škrtem nějakých výdajů, anebo zvýšením příjmů. Upozorňovali jsme, že je potřeba zaměřit se na daně komplexně a zrevidovat celý daňový systém. Daně jsou provázaný systém, a proto, když v nich chcete něco upravit, tak je potřeba to vzít v celém komplexu. Byli jsme přesvědčeni, že je potřeba tu diskusi zahájit již v minulém volebním období bez ohledu na ideologické záměry, protože bylo evidentní, že ten dopad do státního rozpočtu bude řešit jakákoliv vláda, která vzejde po nových volbách. Chtěli jsme mít určitý náskok, vydiskutovat si, kde by to šlo a kde by to nešlo.

Uznávám, že náš koncept progresivního zdanění pro některé nebyl úplně přijatelný, protože jsme tam volili několik pásem u příjmu fyzických osob. Nechtěli jsme, aby tyto schodky nesli na svých bedrech ti, kteří mají nejnižší příjmy, chtěli jsme to tak, aby se ta tíha rozložila v celém spektru ekonomicky činných občanů. Chápali jsme, že to pro některé nebude úplně přijatelné, byli jsme ochotni jít i na některé kompromisy, i co se týká progresivního zdanění korporací, právnických osob atd.

Nicméně před volbami nebyl zájem jakékoliv daně zvyšovat, všichni deklarovali, že daně se zvyšovat nebudou, i když ekonomicky to nedávalo smysl. Do toho přišly volby, ODS a koalice Spolu hlásily, jak jsou na tyto věci připraveny, takže se čekalo, s čím přijdou.

Zatím to ale spíš vypadá, že žádný promyšlený systém změny nemají…

Přesně tak. Všechny úpravy se zatím dělaly ad hoc, teď už ale zřejmě i vládní strany pochopily, že k nějaké úpravě dojít musí. Řekla bych, že se snaží jít tou nejjednodušší cestou, to znamená přes nepřímé daně, ať už je to spotřební daň nebo daň z majetku. Možná si někteří vzpomenou, když KSČM chtěla upravit daň z majetku, nazývali jsme to daň z luxusu, kolik bylo kolem toho křiku i ze strany ODS, KDU-ČSL atd. Teď najednou zjistili, že pokud chtějí ukočírovat schodek, tak jim v podstatě nezbyde nic jiného, než se zaměřit i na příjmovou stránku.

Nás může akorát mrzet, že se ta diskuse zbytečně oddálila o dva až tři roky, že už teď některé parametry mohly být diskutované tak, aby současné parlamentní strany, čímž myslím zejména největší opoziční hnutí ANO, měly s vládní koalicí ty změny vyjasněné a mohly být co nejrychleji provedeny. Tato diskuse bude teprve probíhat, určitě nebude jednoduchá, myslím si, že i mezi vládními stranami nebudou na všechno stejné názory. Tak v podstatě přicházíme o čas, který ten státní rozpočet potřebuje.

Kromě revize daňového systému jste ale navrhovali i revizi sociálního systému…

Požadovali jsme, aby se udělal přehled všech dávek, jejich využitelnost, efektivita, kde to stačí, kde nestačí, co je potřeba posílit atd. Chtěli jsme, abychom se zamysleli třeba i nad přenastavením dávek, protože jsme věděli, že některé nejsou zcela využívané, nejsou efektivní, ale ani na toto téma ani minulá vláda nechtěla slyšet. V ideologické předpojatosti, že to navrhovala KSČM, byli všichni proti, a teď najednou zjišťují, že ono to jinak nepůjde. Problém je, že se zase všechno řeší ad hoc, to znamená, že místo, aby se vzala dávka po dávce, začalo se to propočítávat, tak se zase dělají jednotlivé kroky, což moc nesvědčí o tom, že by tato vláda měla již dopředu nějaká systémová řešení, tak jak deklarovala.

Další systém, o kterém se zatím taktně mlčí, ale myslím si, že je otázka času, kdy půjde i toto téma na veřejnost, je financování zdravotní péče. Tady je podle mě třeba podívat se na platby státu za státní pojištěnce, ale pořád se nevzdáváme myšlenky sjednotit zdravotní pojišťovny, kde je hlavní a většinový akcionář stát, do jedné státní pojišťovny. Tento koncept jsme už měli připravený, bohužel se tak nestalo, ale myslím si, že pokud se hledají úspory, tak by se měly hledat i v efektivitě provozu pojišťoven tam, kde stát má své zastoupení a kde to může ovlivnit.

Jak se díváte na návrh ministra práce Mariana Jurečky snížit podporu v nezaměstnanost?

Myslím si, že to není tak jednoduché, jak to pan Jurečka řekl. Ono to sice zní líbivě pro řadu občanů, kteří chodí do práce a říkají si – nezaměstnaní jsou doma a berou dávky – už ale nezaznělo, že i ta podpora má svůj strop bez ohledu na to, jaký jste měla příjem. Nemyslím si, že je fér, aby lidem, kteří 20 i více let pracovali, odváděli odvody do systému, najednou, když se dostanou do situace, že ztratí zaměstnání, byly kráceny dávky. Jsem přesvědčená, že většina z nich tuto situaci nese špatně, protože jsou zvyklí pracovat. To, aby se jim po dvou měsících, když nenajdou práci, snižovala podpora v nezaměstnanosti, není podle mě správné, není to solidární a myslím si, že takhle by se postupovat nemělo.

Jaké budou detaily, podmínky, zda to bude platit pro všechny, nebo budou opět nějaké výjimky, to bohužel zatím nevíme. Na to si asi musíme počkat. Já bych spíš navrhovala to, o čem jsem již hovořila, vrátit se komplexně ke všem dávkám a zvážit jejich nastavení, využití a jejich efektivitu. Zase vytrháváme něco z kontextu. Pokud tohle chce pan Jurečka opravdu udělat, jsem velmi napjatá, jak to chce provést, aby nepoškodil lidi, kteří opravdu dlouhá léta pracovali a do systému přispívali.

Národní ekonomická rada vlády představila kabinetu své návrhy na dlouhodobé zlepšení salda veřejných financí. Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin, ale také zavést odložené školné na vysokých školách. Je to podle vás správná cesta?

Musíme to brát tak, že NERV tvoří ekonomové, kteří si sednou, napíšou čísla a udělají propočty. Nedělají politická rozhodnutí, nejednají s Tripartitou, nemají v popisu práce udržovat nějaký smír ve společnosti. Vládě předloží určitá čísla a pak samozřejmě záleží na tom, co s tím vláda udělá.

Pokud jde o poplatky za těžbu nerostných surovin, tomu bych se vůbec nebránila. Co se týče odloženého školného, myslím si, že už dnes je situace pro mnohé zájemce o studium na vysoké škole hodně komplikovaná – zvyšují se nájmy, koleje, náklady s cestováním a podobně. Nejsem si úplně jista, že odložené školné něco vyřeší tak, aby to s rozpočtem nějakým stylem pohnulo, to určitě ne. Koneckonců, kdo na školné má, chodí na soukromé školy. Nemyslím si, že by veřejná státní škola měla mít jakékoliv školné.

Pokud jde o zvýšení daní fyzických osob, to je to, o čem jsem hovořila na začátku, my jsme navrhovali celý systém progresívního zdanění, byla tam i pásma, která se týkala zdanění fyzických osob, ale tady si myslím, že je to dáno pouze jednou větou z toho důvodu, že spíš jde o ten objem finančních prostředků, který se vybral před zrušením superhrubé mzdy. To znamená, že vlastně nechávají naprostou volnost, jak by se s tím stát vypořádal, jestli by to bylo progresivní zdanění ve dvou, třech nebo čtyřech pásmech, akorát upozorňují na to, že by ta daň měla mít stejnou výtěžnost objemu, jako měla před zrušením superhrubé mzdy.

Myslím si, že jim tam trošku vypadly příjmy právnických osob, protože i tam má progresivní zdanění svůj význam. My jsme ho navrhovali, měli jsme tam dvě pásma podle obratu a myslím si, že vytrhávat jenom fyzické osoby, značí, že v podstatě chtějí řešit jenom ten výpadek po zrušení superhrubé mzdy. Takový postup podle mě není správný, když už něco dělám, měla bych to dělat komplexně.

Jak se díváte na návrhy NERVu, jak zajistit úspory na výdajové straně rozpočtu?

Co se týká výdajů, tam je velmi omezený prostor. Řada výdajů je mandatorních, to znamená, že se v tom rozpočtu musí objevit, a těch, které nejsou, zase tolik není. Takže oni vybrali v podstatě ty, které se dají jednoduchou legislativní úpravou zrušit.

Mě se samozřejmě nelíbí ani jeden z těchto návrhu, protože nejsem přesvědčena o tom, že budou-li takhle vytrženy z kontextu, budou natolik významné, aby schodek státního rozpočtu zachránily. Dokonce jsem se dočetla, že chtějí snížit počet vězňů, to mi přišlo dost humorné. O tom rozhoduje soud na základě nějaké legislativy, muselo by dojít k úpravě trestního kodexu a tak dále. Proto říkám, že u některých nápadů, které zaznívají, není vůbec bráno to, jestli je v tuto chvíli možné jejich převedení do praxe.

Často se mluví o snížení počtu státních zaměstnanců. Když si vezmete složení státních zaměstnanců, tak úředníků je v tuto chvíli 75 000, ale jsou to zaměstnanci sociálních služeb, úřadů, na které lidé běžně chodí, a omezit je bez toho, aniž by fungoval online systém, aby nepadal a byl funkční, aby byla provázanost, to si myslím, že v tuto chvíli vůbec není reálné.

A pokud jde o slevy na jízdném?

Tyto návrhy podle mě společnost hodně rozvrací. V podstatě staví lidi v produktivním věku proti seniorům, kteří mají tyto výhody. Problém je, když zůstane v bytě jeden senior a má si platit všechny energie, náklady s bydlením, k tomu ještě léky, tak proč mu tu slevu na cestu vlakem neponechat? Ten člověk celý život pracoval, odváděl do systému, proč mu tímto nezjednodušit život?

Stejně tak nesouhlasím s rušením podpory u stavebního spoření. Jsem spíš toho názoru, že jestli nám nevyhovuje, na co všechno ta podpora je použitá, tak to změňme tak, ať se týká opravdu jenom pořízení vybavení bytu nebo rodinného domu. Ty parametry se dají upravit, ale rozhodně bych nerušila státní podporu.

Veřejnost v současné době trápí vysoké ceny energií. Jak hodnotíte postup vlády a její pomoc?

Co mi nikdo dosud nevysvětlil a co opravdu nechápu, je otázka,jak je možné, že když jsme výrobci energie, máme jí dostatek a prodáváme ji, tak v rámci Evropské unie je u nás jedno z největších zdražení. Když se pak z médií dovím, jak ve Francii znárodnili firmu, aby zajistili nějaké zastropování, v Německu to samé, a u nás to nejde, tak si spíš kladu otázku, proč to nejde. Vláda podle mě neumí komunikovat a neumí nám vysvětlit, proč se tyto věci dějí. Možná by to člověk pochopil, kdyby řekli ano, energie máme nedostatek a cena jde nahoru, ale my jí nemáme nedostatek, my ji máme akorát drahou. A to není ekonomická zákonitost, to není zákon nabídky a poptávky, tady prostě přišla politická rozhodnutí, která mají svůj ekonomický dopad. Vláda není podle mě schopna nám vysvětlit, proč to takto je, a to, co já vidím jako ještě daleko horší, je, že ani nedokáže říct svoji představu do budoucna, aby člověk aspoň viděl to světýlko v tunelu.

Takže já nechápu vládu a nechápu ani její vysvětlení. Normální občan, který má své starosti, který nemá čas neustále sledovat různé výroky, tak prostě nemůže pochopit, co vláda dělá. Jediné, o čem česká vláda komunikuje, je pomoc Ukrajině a sankce vůči Rusku. To se dovíme každý den, co se v rámci této pomoci rozhodli udělat, ale nedovíme se, proč máme nejdražší energie, když jsme výrobci, jsme samostatní a máme přebytky. To nám nikdo nevysvětlil.

Jana Dubničková