Problémy s přístupem k čisté vodě bude mít do roku 2050 více než 91 procent lidí

Problémy s přístupem k čisté vodě může mít podle klimatologů do roku 2050 více než 91 procent lidí. Vědci dospěli k závěru, že do roku 2050 bude třetina ze zkoumaných vodních nádrží v důsledku znečištění dusíkatými hnojivy pro člověka nepoužitelná.

K tomuto závěru dospěl tým evropských klimatologů pod vedením Van Menjoua, docenta na univerzitě ve Wageningenu, v rámci komplexní studie přibližně 10 000 povodí vodonosných hornin pokrývajících všechny obydlené kontinenty Země. V minulosti se vědci pokoušeli odhadnout, jak se změní dostupnost vodních zdrojů v těchto povodích, ale jejich výpočty nebraly v úvahu kvalitu vody a sledovaly pouze změny jejího objemu.

»Poprvé jsme analyzovali, jak znečištění vody ovlivní její dostupnost na celém světě do poloviny tohoto století. Naše výpočty ukazují, že zohlednění tohoto faktoru ztrojnásobí počet problematických vodonosných vrstev, což povede k problémům s přístupem k čisté vodě u přibližně 48 % vodonosných vrstev, které budou domovem pro více než 91 % světové populace,« uvedli ve studii vědci.

Jak upozorňují klimatologové, tím se množství dostupné pitné vody značně nadhodnocuje, protože tyto výpočty neberou v úvahu, že značné zásoby sladké vody se často stávají nepoužitelnými kvůli kontaminaci řek a podzemních vod dusíkatými hnojivy a dalšími lidem škodlivými látkami. Evropští výzkumníci tento nedostatek zohlednili ve svých výpočtech tak, že spočítali, kolik hnojiv a dalších znečišťujících látek se uvolňuje z polí do řek a dalších vodních ploch.

Tyto odhady vědci zkombinovali s existujícími údaji o stavu největších povodí, což jim umožnilo určit současné problémové oblasti a předpovědět, jak se budou v příštích třech desetiletích měnit. Z těchto výpočtů vyplynulo, že problémy s přístupem k čisté vodě jsou nyní charakteristické pro přibližně čtvrtinu (2517) povodí vodonosných hornin a do roku 2050 se jejich počet zvýší na třetinu (3061).

Jak vědci poznamenávají, většina těchto problematických vodonosných vrstev se soustřeďuje na Blízkém východě, v jižní a východní Asii a také v severní Africe a Evropě. Na tyto regiony připadá přibližně 48 % celkové rozlohy všech povodí a bude v nich žít většina světové populace, přibližně 91 % z celkového počtu. To znovu zdůrazňuje potřebu posílit boj proti znečištění vody, uzavřeli vědci.

Podle odborníků OSN je jednou z největších hrozeb pro lidstvo fenomén superrychlého vyčerpávání zásob podzemní a povrchové vody. Souvisí to se znečištěním řek a s tím, že lidé z poloviny známých artézských studní odebírají podstatně více vody, než kolik získávají vláhy z různých přírodních zdrojů. V zemích s obtížným přístupem k čisté pitné vodě žije již přibližně 2,4 miliardy lidí.

(cik)