V bytové nouzi se v České republice nachází přibližně 161 000 lidí včetně 62 000 dětí. Dohromady má nějaký druh závažných problémů s bydlením 1,6 milionu obyvatel ČR. Vyplývá to ze Zprávy o vyloučení z bydlení za rok 2024, jejíž závěry představila Platforma pro sociální bydlení a iniciativa Za bydlení. Zpráva také přibližuje, jak z bytové nouze, chybějící prevence a stávajícího legislativního vakua profitují obchodníci s chudobou.
Bytová nouze je chápána jako stav vyloučení ze standardního bydlení. Kromě lidí bez střechy nad hlavou se bytová nouze týká také domácností přebývajících v azylových domech a na ubytovnách nebo v extrémně přelidněných či nevyhovujících bytech.
Hlavní příčinou bytové nouze a byznysu s chudobou je podle odborníků faktický monopol obchodníků s chudobou na poskytování bydlení lidem, kteří nemají jinou možnost. To umožňuje obchodníkům s chudobou parazitovat na systému dávek na bydlení a vykořisťovat tak znevýhodněné lidi. Čím více lidí se do bytové nouze dostane, tím výhodnější to pro obchodníky s chudobou je.
V Česku jde dlouhodobě o závažný problém, výsledky, které zpráva přinesla ale ukazují, že je potřeba ho začít řešit systémově. »Problémy s bydlením už se zdaleka netýkají jen nejchudší části naší společnosti. Energetická krize a další faktory ovlivnily náklady nájemního bydlení, které se stává nedostupným, nebo špatně dostupným pro stále větší počet lidí. Dnes je 300 000 lidí ohroženo ztrátou bydlení, žijí převážně v nájmu, a 100 000 z nich tvoří děti do 18 let. Ta čísla jsou alarmující. Politici by se tomu problému měli postavit čelem a schválit zákon o podpoře bydlení. Bez něj se tento problém nevyřeší,« upozornil spoluautor analýzy z iniciativy Za bydlení Jan Klusáček. Zdůraznil, že zákon o podpoře bydlení by dostal lidi ze spárů obchodníků s chudobou a pomohl by jim dostat se do standardního bydlení, které je základem normálního způsobu života.
Samotné omezování dávek téměř nic neřeší
Ze zprávy také vyplývá, že ve 160 obcích v Česku žije výrazně víc lidí v hmotné nouzi než v ostatních částech země. Chudých obyvatel, kteří pobírají dávky, v nich za posledních 15 let přibylo násobně víc než jinde.
Zpráva vychází z údajů o vyplácení příspěvku a doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí. V Česku se podle zprávy mezi lety 2008 až 2023 zvedl počet osob v domácnostech, které pobírají příspěvek na živobytí, 1,14krát. Ve 160 obcích ale vzrostl pětkrát. Příjemců doplatků na bydlení přibylo v republice 1,38krát, ale ve 160 obcích 8,1krát.
»Překvapilo mě, že jsme identifikovali 160 obcí, kde se populace s doplatkem na bydlení zosminásobila. Když slyšíme z obcí, že je tam nějaký byznysový projekt, tak to není výmysl,« uvedl Klusáček.
Ve 160 obcích mělo doplatek na bydlení v průměru 12 lidí na tisíc obyvatel. Ve 40 obcích s nejvyšším nárůstem počtu chudých to bylo 18 obyvatel z tisíce. V celé ČR to bylo pět osob na tisícovku. Příspěvek na živobytí mělo v zemi 13 obyvatel z tisíce, ve 160 obcích 31 z tisíce a ve čtyřech desítkách nejzasaženějších míst pak 44 na tisíc lidí.
Podle Klusáčka lidé v bytové nouzi s dávkami často žijí v předraženém a nevyhovujícím bydlení, jiné nemohou sehnat. »Za 20 000 korun měsíčně má rodina pokoj na ubytovně se společnou kuchyní a koupelnou na patře, nebo plesnivý byt či byt bez oken. Platí se stejná cena jako za standardní bydlení. Ve výsledku se inkasuje za nájem 1+kk jako jinde ve městě za 3+1,« uvedl Klusáček.
Zpráva ukazuje, že samotné omezování dávek na bydlení téměř nic neřeší. Lidé, kteří nemají jinou možnost bydlení, se tím ze spárů obchodníků s chudobou nedostanou. Problém byznysu s chudobou by měl řešit zákon o bydlení. Normu slibovaly už předchozí vlády, zatím ale žádná nedospěla do finálního schvalování. Zákon předložil i nynější kabinet Petra Fialy (ODS). V jaké podobě ho prosadí, není zatím jasné.
(jad)