Jak dostat více lidí do uniformy, aby to tolik nebolelo? Evropští lídři hledají inspiraci ve švédském modelu branného systému.
Jedná se o model, který měl za cíl obnovit švédskou armádu, která se po skončení studené války vylidnila. A tento systém přitahuje pozornost velkých evropských metropolí, včetně Berlína, Londýna a Amsterdamu, kde se úředníci snaží najít způsob, jak posílit vlastní slabé síly, napsal server POLITICO.
Švédský ministr obrany Pål Jonson v řadě nedávných projevů zdůraznil hodnotu branné povinnosti. »Branná povinnost je základním předpokladem pro další růst ozbrojených sil,« řekl během nedávného parlamentního zasedání ve Stockholmu. »Potřeby naší armády nelze uspokojit pouze najatým personálem.«
Počet branců odvedených do švédské armády se letos zdvojnásobil na přibližně 8000 ze 4000 v roce 2017, kdy byla po sedmileté přestávce znovu zavedena povinná vojenská služba bez ohledu na pohlaví. Vláda uvedla, že v blízké budoucnosti chce tento počet zvýšit na 10 000 ročně, přičemž se zdá, že konstrukce systému umožňuje v případě potřeby rozšíření i nad tuto hranici. To navazuje na 14 850 osob na plný úvazek ve švédské armádě.
Švédský branný systém začíná dotazníkem zaslaným všem osmnáctiletým (mužům i ženám), který se ptá na zdravotní stav, vzdělání, osobnost, trestní bezúhonnost a postoj ke službě.
Pokud se armádě odpovědi líbí a nejsou zdravotní problémy, bude teenager povolán na testy. Každému, kdo odmítne odpovědět, hrozí pokuta nebo vězení.
Současně jsou všichni bombardováni informační kampaní zdůrazňující přínosy vojenské služby pro osobní rozvoj a celospolečenskou obrannou strategii země, známou jako »totální obrana«.
»Totální obrana Švédska existuje proto, aby chránila naši demokracii, naše zájmy a právo žít tak, jak chceme,« uvádí se v jedné z oficiálních brožur. »Jako branec jste pro Švédsko neocenitelným přínosem, protože se podílíte na zajištění této svobody.«
Každý, kdo je pozván k testování, začíná hodinovou zkouškou duševních schopností u počítačového terminálu. Ti, kteří neprošli mentálním testem, jdou domů. Ty, kteří projdou, pak čeká testování vytrvalosti na rotopedu a silové testování na takzvaném stroji Isokai – druhu činky.
Kbelíky na zvracení na okenních parapetech v hale pro fyzické testy a lůžko pro lidi, kteří omdlí, mohou vypadat znepokojivě, ale hesla na stěnách chodby mají utužit odhodlání:
»Mohl bys být příštím šéfem armády?« stojí na jednom z nich.
»Najděte své silné stránky,« říká další.
Po tom všem kandidáti absolvují podrobný rozhovor s psychologem a sérii testů sluchu a zraku. V tu chvíli je testování ukončeno a potenciální odvedenec se vydává domů, kde čeká, zda se náboráři rozhodnou zařadit ho do třetiny, která bude sloužit, nebo do dvou třetin, které budou vyřazeny.
U každého, kdo řekne, že nechce být nasazen, by se na to mohlo brát ohled, ale i když není zaručeno, že tomu tak bude. Ti, u nichž bude vyhodnocen vůdčí potenciál, budou 15 měsíců velet ostatním brancům. Řadoví odvedenci slouží pouze devět měsíců.
Tato změna přitom vyvolala otřesy ve společnosti, která již více než 200 let nevedla válku. Spolu s nedávným vstupem Švédska do NATO znamenalo oprášení vojenské služby vážnou mentální reorientaci teenagerů, kteří si nutně neuměli představit tankování paliva do stíhaček nebo práci v kuchyni ponorky jako součást svých kariérních plánů.
Isabella van Leeuwenová, začínající letuška, řekla, že se jí do toho tolik nechce. »Musím začít pracovat a přihlásit se do vzdělávacích programů,« řekla. »Nechci být v armádě tak rok nebo déle.«
Mladí lidé v dalších evropských státech by mohli brzy následovat kroky těchto švédských teenagerů.
Německý ministr obrany Boris Pistorius před několika týdny navštívil švédské náborové středisko a odjížděl s tím, že si z toho vzal ponaučení pro svůj domovský národ.
Pistorius již 12. června navrhl jako »první krok« selektivní vojenskou službu zaměřenou na dobrovolníky.
Do Švédska byli přitom již podle serveru vysláni také nizozemští úředníci a systém se líbí i britským představitelům.
(cik)