Srílanští zákonodárci dnes zvolili novou hlavou státu Ranila Vikremesingheho, úřadujícího prezidenta Srí Lanky a dosavadního premiéra. Úřad by měl zastávat po zbývající část mandátu svrženého prezidenta Gotabaji Radžapaksy, který končí v roce 2024. Výsledek dnešního hlasování však může znovu vyvolat nepokoje, protože Vikremesinghe je nepopulární mezi voliči, kteří ho považují za pozůstatek Radžapaksovy vlády, upozorňuje agentura Reuters.
Nově zvolený prezident v parlamentu strávil 45 let svého života a je podle svých slov rád, že se mu dostalo cti obsadit nejvyšší funkci. »Nemusím vám říkat, v jakém stavu se naše země nachází. Teď, když je po volbách, musíme zase zemi sjednotit a jsem připraven vést s vámi dialog,« řekl a požádal ostatní politické strany o spolupráci. Jako prezident má nyní Vikremesinghe možnost jmenovat nového premiéra podle vlastního uvážení.
Bývalý prezident Gotabaja Radžapaksa jmenoval Vikremesingheho premiérem v květnu v naději, že přinese stabilitu do země zmítané nejhorší hospodářskou krizí, jakou nezávislý stát pamatuje.
Třiasedmdesátiletý Vikremesinghe je zkušený politik s bohatou diplomatickou praxí. Vedl klíčová jednání o záchranném balíčku pro ekonomiku s Mezinárodním měnovým fondem a byl podporován členy roztříštěné vládnoucí koalice.
Avšak jen několik zákonodárců veřejně prohlásilo, že budou hlasovat pro Vikremesingheho vzhledem k tomu, že veřejnost jej nemá v oblibě. Desítky politiků loajálních Radžapaksovi, jejichž domy demonstranti v květnu vypálili, prohlásili, že podpoří Vikremesingheho pouze s ujištěním, že následně tvrdě potrestá pachatele a udrží v zemi pořádek.
Prezidenta na Srí Lance obvykle volí veřejnost. Odpovědnost připadá parlamentu pouze v případě, že se úřad uvolní před oficiálním ukončením funkčního období.
Při dnešním hlasování se Vikremesinghe díky 134 hlasům dostal před poslance Dullase Alahapperumu, který získal 82 hlasů. Třetí, levicový kandidát obdržel hlasy pouze tři. Všech 225 poslanců včetně předsedy parlamentu mělo právo hlasovat, dva poslanci se zdrželi hlasování a několik hlasovacích lístků bylo prohlášeno za neplatné.
V důsledku hluboké hospodářské krize se 22 milionů obyvatel Srí Lanky potýká s nedostatkem základních potravin, léků či pohonných hmot, zatímco vláda vyjednává s Mezinárodním měnovým fondem o finanční pomoci. Současná krize vyvolává obavy, zda bude nová vláda stačit na nápravu ekonomiky a uklidnění veřejnosti.
Hlavní události od vypuknutí rozsáhlých protivládních protestů
1. dubna – Srílanská policie zadržela desítky lidí, kteří se několik dní účastnili protestů poblíž domu prezidenta Gotabaje Radžapaksy. Demonstranti žádali prezidentovu rezignaci v souvislosti s rozsáhlou ekonomickou krizí. Radžapaksa kvůli pokračujícím protestům vyhlásil v zemi nouzový stav.
4. dubna – Všech 26 ministrů srílanské vlády a guvernér centrální banky podali demisi v reakci na pokračující demonstrace. Premiér Mahinda Radžapaksa a jeho bratr, prezident Gotabaja Radžapaksa, ale rezignovat odmítli.
12. dubna – Srí Lanka dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu. Podle agentury AP by měla země letos splatit sedm miliard z celkových 51 miliard dolarů.
9. května – Protestující na Srí Lance zapálili několik domů patřících vládnoucí rodině Radžapaksů i politikům vládní strany. Protesty, při kterých zemřelo podle AP osm lidí včetně jednoho zákonodárce a dvou policistů, vyústily v rezignaci premiéra Mahindy Radžapaksy.
12. května – Novým premiérem Srí Lanky se stal Ranil Vikremesinghe, který v minulosti vládu už vedl.
19. května – Srí Lanka se poprvé za 74 let, kdy funguje jako samostatný stát, dostala do platební neschopnosti.
6. června – Prezident Radžapaksa oznámil, že dokončí zbylé dva roky svého mandátu a nebude se ucházet o další.
7. června – Srílanští zákonodárci přijali půjčku 55 milionů dolarů od indické Exim Bank na hnojiva. OSN o dva dny později oznámila, že zemi poskytne finanční podporu 47 milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun). Podle OSN v zemi hrozí humanitární krize. Srí Lance poskytla pomoc také sousední Indie formou úvěru ve výši čtyř miliard dolarů.
9. června – Zemi ochromily rozsáhlé výpadky elektřiny poté, co odbory v energetice vyhlásily stávku na protest proti novým vládním nařízením. Výpadky se podařilo ukončit, když prezident Radžapaksa slíbil, že vyhoví podmínkám stávkujících. Odchod z parlamentu oznámil i bratr srílanského prezidenta a bývalý ministr financí Basil Radžapaksa.
14. června – Srí Lanka schválila čtyřdenní pracovní týden pro zaměstnance veřejného sektoru. Vláda tak chtěla lidem pomoci vyrovnat se s nedostatkem pohonných hmot a podpořit je v pěstování potravin.
22. června – Premiér Vikremesinghe, který působí zároveň jako ministr financí, prohlásil v parlamentu, že ekonomika Srí Lanky se po měsících nedostatku potravin, pohonných hmot a elektřiny zhroutila.
9. července – Prezident Radžapaksa uprchl ze své rezidence v Kolombu. Jen pár minut poté do budovy vtrhly tisíce rozhněvaných demonstrantů. Demonstranti vtrhli i do sídla premiéra, které zapálili. Prezident poté souhlasil, že rezignuje. Také předseda vlády Vikremesinghe informoval, že je ochoten odstoupit.
11. července – Bylo oznámeno, že srílanský parlament zvolí 20. července nového prezidenta.
13. července – Srí Lanka vyhlásila výjimečný stav. Prezident Gotabaja Radžapaksa brzy ráno zemi opustil ve vojenském letadle v doprovodu manželky a ochranky a přes Maledivy zamířil do Singapuru. Prezidentské pravomoci předal Vikremesingheovi.
14. července – Radžapaksa poslal svůj rezignační dopis předsedovi parlamentu.20. července – Srílanští zákonodárci zvolili novou hlavou státu Ranila Vikremesingheho.
(jb, čtk)