Pravidla u příspěvku na bydlení stejně jako pravidla vyplácení dávky mimořádné okamžité pomoci budou zřejmě jednodušší. Nově si také rodiče s nízkými výdělky budou moci zvýšit měsíční částku rodičovské, a to z nynějších nejvýše 10 000 korun na 13 000 Kč. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře a pomoci v hmotné nouzi, kterou dnes schválil Senát a podepsal prezident.
Příjemci příspěvku na bydlení budou podle novely dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoli každého čtvrt roku jako doposud. Úřady budou dávku přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením. Většina novinek by měla být účinná už od července.
Úpravy nastanou také v čerpání rodičovského příspěvku a v pravidlech vyplácení dávky mimořádné okamžité pomoci. Rodiče s nízkými výdělky si budou moci podle novely zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýše 10 000 korun na 13 000 Kč. Podle ministerstva práce a sociálních věcí si tak v době zdražování budou moci rodiny zvednout příjem, celkovou částku příspěvku pak ale vyberou rychleji.
Opozici se ve Sněmovně nepodařilo prosadit zvýšení celkové částky příspěvku o 100 000 korun na 400 000 Kč, jak navrhovalo ANO, ani na 360 000 Kč, jak chtělo hnutí SPD. Obě úpravy obsahovaly také odlišná pravidla automatické valorizace rodičovské.
Podle bývalé poslankyně KSČM a místopředsedkyně sociálního výboru Hany Aulické Jírovcové je škoda, že neprošel ani jeden z opozičních návrhů. »Určitě mělo dojít k navýšení rodičovského příspěvku minimálně aspoň o těch 60 tisíc, protože, když se to rozpočítá na měsíční částku, tak by to rodinám výrazně pomohlo. Všechno jde razantně nahoru, v září se očekává další velký nárůst cen a rodiny to už přestávají zvládat nyní, natož potom na podzim,« řekla pro iportaL24.cz. To, že rodiče si budou moci zvýšit měsíční částku rodičovské o tři tisíce korun, je podle Aulické Jírovcové správný krok, zároveň ale upozornila na to, že dojde k rychlejšímu vyčerpání celkové částky a rodiny stejně budou muset příjem řešit jinou cestou.
Stát by měl přicházet s návrhy, jak pomoci české ekonomice
Jednodušší budou také žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci, která patří mezi podpory v hmotné nouzi. Dostat ji mohou lidé bez příjmu a majetku, kteří nezvládnou situaci řešit sami. Jednorázovou podporu ve výši až 15násobku životního minima mohou získat oběti tornáda, povodní, požárů či havárií. Nyní je to 63 750 Kč. Nově by ji mohli pobírat i lidé, jimž by kvůli nedostatku peněz hrozila ztráta bydlení, nebo by zůstali bez základních potřeb. Celková částka v jednom roce podle novely nepřekročí dvacetinásobek životního minima, teď tedy 85 000 Kč.
Podle Aulické Jírovcové je dobře, že se čerpání dávek zjednodušuje. »Na druhou stranu ale naši občané nejsou zvyklí chodit na úřady práce, aby si pomohli tímto způsobem, pro řadu z nich to je ponižující. Myslím si, že tato cesta není šťastná, i když je pravda, že lidem často nic jiného nezbývá. Stát by měl přicházet s návrhy, jak pomoci české ekonomice tak, aby lidé nemuseli sahat k dávkám,« dodala Aulická Jírovcová.
Zaměstnavatelům se u části kratších pracovních úvazků sníží odvody
Horní parlamentní komora souhlasila také s novelou, která umožní zaměstnavatelům u kratších pracovních úvazků hradit v některých případech nižší odvody na sociální zabezpečení. Úleva bude činit pět procent z obvyklého pojistného 24,8 procenta. Opatření má zaměstnavatele motivovat k širšímu vytváření a nabízení zkrácených úvazků a podpořit obyvatele, kteří jsou na trhu práce zranitelní.
»Je zde velká poptávka po tom, abychom dokázali vytvořit prostředí, které motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ve větší míře nabízeli svým zaměstnancům částečné úvazky,« řekl senátorům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Sleva se bude vztahovat podle novely na úvazky osm až 30 hodin týdně u vymezených skupin zaměstnanců. Patří k nim lidé starší 55 let, rodiče či pěstouni dětí do deseti let, studenti, nezaměstnaní na rekvalifikaci a lidé se zdravotním postižením mimo chráněný trh práce. Úleva se bude vztahovat i na zaměstnávání lidí mladších 21 let, u nichž nebude podmínkou zkrácený úvazek. Cílem je podpora vstupu zejména absolventů středních škol a učilišť na trh práce.
Zaměstnanec, na kterého by zaměstnavatel žádal úlevu, by si podle novely nesměl vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu by nesměl mít víc než 1,15násobek průměru. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 138 hodin. Sleva by se neposkytovala při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.
Výpadek výběru pojistného bude podle ministerstva práce činit asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Díky zaměstnání více lidí by se příjem rozpočtu pak ale mohl zvýšit. Jurečka předpokládá, že přibude 30 000 až 50 000 zaměstnanců na zkrácené úvazky.
(jad)