Přijíždíme nočním rychlíkem do Varšavy. S námi se přesouvá vlna tropických veder. 33 stupňů ve stínu je hodně. V dalších dnech teploty klesají. Zatímco mnozí Poláci jsou vedry zmoženi, polští mainstreamoví novináři si vystačí s dopravními nehodami, požáry a dalším neštěstím a s vedením předvolební kampaně v malé závislosti na realitě.
Najít každý den pár atraktivních dopravních nehod či jiných neštěstí není problém. Tam je auto rozbité tak, jinde zase onak, o kus dál ještě jinak, tam je mrtvý, tam se někdo utopil, tam na přejezdu vlak smetl kamión. Hazard za volantem se platí krví, někdy i hazardéra.
17. července se před bouřkou schová do hangáru polního letiště Chrcynnie severně od Varšavy skupina lidí. Po nebezpečném manévru na hangár spadne letoun cessna. Na místě je pět mrtvých a osm zraněných. Jeden těžce zraněný později umírá v nemocnici. V Polsku působící soukromá americká televizní stanice TVN zruší všechny své programy včetně populárního, byť ne nestranného, satirického pořadu Szklo Kontaktowe ve prospěch pořadu o neštěstí. Místo pětiminutové zprávy vysílá do omrzení více než pět hodin. K tomu záběr hangáru, z kterého do výšky čouhá trup a ocas cessny. Kolem mnoho záchranných vozidel.
Požár nebezpečného odpadu v Zelené Góře
22. července ve vojvodském městě Zelená Gora vzplane nelegální skládka nebezpečného odpadu. Z mohutného požáru nad městem stoupá veliký černý mrak, z hořící skládky vyráží další a další černočervené ohnivé koule, sjíždějí se hasiči z celého vojvodství, ale obří požár se podaří uhasit až další den po vyhoření požářiště.
Protože se v říjnu 2023 budou v Polsku konat parlamentní volby, je to vděčné sousto do předvolební pranice. Kdybych nedělal celý život v ochraně životního prostředí, asi bych se v problému topil. A možná si i myslel, že tamním politikům jde o životní prostředí obecně a o odpady zvlášť. Jistě, požár je velký a nebezpečný. Je kolem něho ale i řada nejasností.
Politici (umírněné) Lewice žalují zelenogorského starostu, vojvodu a gestora ochrany vod. Čekal bych žalobu na gestora odpadů. Starosta vyhlásil evakuaci čtvrti ovlivněné obřím požárem, ale poté ji stáhnul, že situace není tak zlá, že stačí zavřít okna místností. Zda změnil názor na pokyn vojvody či Varšavy, se neuvádí. Mám za to, že Lubuské vojvodství a ministerstvo životního prostředí a klimatu Polska zde mají dost másla na hlavě.
Politici z opoziční Občanské platformy (OP) vinu za požár hází na politiky vládního Práva a spravedlnosti (PiS), ti na samosprávu. V Polsku je na 400 nelegálních skládek, většinou nebezpečného odpadu, které mohou kdykoliv začít hořet. Problém je, že na 150 jich bylo již za vlády OP a PSL (polští lidovci) v letech 2007-15. Nebezpečný odpad pochází vesměs ze sousedního Německa, s kterým byl vždy zadobře staronový předseda OP expremiér Donald Tusk. Soud před třemi roky nařídil zlikvidovat nelegální skládku nebezpečných odpadů v Zelené Goře. Vlastník skládky, společnost s ručením omezeným, jež takových skládek v Polsku vlastní víc, údajně nemá peníze. Sanace skládky se prý mohla platit z prostředků Evropské unie (EU), ta ale protiprávně zadržuje významné dotace Polsku, mimo jiné i na sanaci nelegálních skládek nebezpečných odpadů. PiS argumentuje, že jsou to neustálé stížnosti protipisovské opozice a zejména OP v Bruselu, které usnadňují vedení EU okrádat Polsko o nemalé dotace pod rouškou boje za právní stát, LGBT apod.
V Česku Vavrouškův zákon o odpadech z roku 1991 dovoz odpadu do Československa bez výjimek zakázal. Druhý zákon o odpadech z roku 1997 učinil v tomto zákazu výjimky. Ekonomičtí liberálové prosadili své idiotské. V roce 2001 se do třetího zákona o odpadech nepodařilo striktní zákaz dovozu odpadů prosadit. Proti tlačila pravicová opozice i vedení EU, do které se ČR i za špatných podmínek vstupu tolik tlačila. Připočteme-li neschopnost zákonodárců EU a ČR vymezit pojem »druhotná surovina«, nepřekvapily pak kravíny, v kterých místo ustájení skotu byly skládkovány textilní a další odpady coby druhotné suroviny, jež sem tam vzplály. Starosta jedné postižené obce řekl na mikrofon: »Věděli jsme, že to vzplane, pouze jsme nevěděli, kdy…« Z právního hlediska byly obce bezmocné. Protože v ČR byly protesty proti takové praxi silné, stalo se Polsko, známý to špindír EU, místem pro nelegální vyvážení nebezpečných odpadů, zákon nezákon. Inu, ochrana životního prostředí ala EU. Odpad se vyveze do zahraničí nebo také do členského státu.
Protipisovská opozice svolává odbornou konferenci k nelegálním skládkám nebezpečných odpadů. Je vyjmenováno přes 30 druhů nebezpečných látek, které při požáru unikly do ovzduší a vod. Neuvádí se ale, v jakém množství unikly a jaké jejich koncentrace byly naměřeny, což jsou parametry podstatné. Zřejmě větší problém, než látky uniklé do ovzduší, jsou látky uniklé do půdy a vodotečí přes hasební vodu, byť se většina vody odpařila dřív, než dopadla do plamenů. V závěrečné fázi hašení ale byla hasební voda »obohacena« o četné, nejednou i značně nebezpečné škodliviny. Tamní spodní vody se poroučely do toxična, jedy uniknuvší do tamní řeky otrávily určitý počet ryb.
Vláda PiS se rychle vzpamatuje ze svých přešlapů ve věci požáru skládky v Zelené Goře. Přichází s požadavkem na Německo, aby si své odpady vzalo zpátky a uhradilo škody vzniklé požárem v Zelené Goře. Že by ji vyhověla německá vláda s významnou účastí Zelených, se nepředpokládá. Pozornost veřejnosti odvádí leklé ryby, které do Polska začnou připlouvat po Odře z Česka. Dle Inspekce se udusily pro vedro, dle rybářů tam něco hodně zapáchalo.
Požáry ve Středomoří
3. – 6. července 2023 zaznamenali meteorologové čtyři dny po sobě světový teplotní rekord. Průměrná teplota povrchu Země překonávala 17 stupňů Celsia nad nulou. Důkaz oteplování klimatu na Zemi? I když je aktuálně v západní Evropě chladněji, rozhodně by se rekordní teploty neměly brát na lehkou váhu. Nedávno v Athénách padl řecký teplotní rekord – naměřili 46 stupňů Celsia tepla ve stínu. Taková teplota se blíží teplotám neslučitelným se životem – 50 stupňů. Vedra v celém Středomoří provází veliké sucho a zvýšené nebezpečí vzniku a šíření požárů.
Lesní požáry na řeckém ostrově Rhodos začaly 19. července. Do polských médií pronikly, až když vedly k evakuaci 1200 rekreujících se Poláků. Přijeli, ubytovali se v hotelu, po dvou hodinách byli vyzváni k evakuaci. O hodinu později již hotel zaplavila oblaka kouře, za další hodinu plameny. I tak vypadala rekreace některých. Evakuace probíhala pěšky po pobřeží. Ženy s dětmi později vzala na palubu záchranná loď, muži museli jít 10 kilometrů po kamenitých plážích. Reakce byly různé. Stará Polka na letišti je ráda, že přežila. Mladá Češka nadává, že musí spát na podlaze letištní haly. Vše, co měli, jim shořelo i s hotelem.
Letošní lesní požáry na Rhodu nejsou zdaleka první, leč jsou rekordní. 25. července již zachvátily desetinu plochy ostrova a stále se je nedaří lokalizovat. V nezasažených částech ostrova ale rekreace pokračuje, lidé se přijíždí i s rizikem, že rekreace potrvá jen dvě hodiny. Řecké úřady vyhlašují na Rhodu nouzový stav.
Nehoří jen na Rhodu. Obří lesní požár zuří i na ostrově Euvoia. Z Athén a řady dalších míst lze sledovat jeho pohlcování plameny. Athiku od Euvoii dělí jen úzký průliv. Hoří i na řadě míst Athiky, na poloostrově Peloponéz, na ostrovech Kréta a Korfu, hoří opět i na předměstí Athén. Tristní je smrt dvou hasičů v havarovaném hasicím letounu. Hasební letadla zdaleka nestačí. Řecko své poslalo na Ukrajinu, kde brzy skončily. Mohla by vypomoci ruská hasební letadla, ale v rámci bojkotu Ruska to prý nejde. Chce se říci: jen houšť a větší plameny.
V Řecku těchto dní propuká na 50 lesních požárů denně. Přichází zpráva, že vzplála téměř celá Sicílie, bez přičinění sopky Etny. Třetina požárů tam zuří kolem metropole Palerma. Tamní kmotři si vyřizují účty? Sotva. Na cestovním ruchu vesměs vydělávají, takže zpeněžit tamní lesy jejich pojištěním a následným spálením se nerentuje. Velké lesní požáry vypukly i v jihoturecké Antalyi, u Dubrovníku, u Lisabonu a zejména v Alžírsku, kde si plameny vyžádaly i desítky lidských životů. Tristní.
Volební kampaň v médiích běží
Kromě různých tragédií je druhou hlavní náplní polských mainstreamových médií kampaň do voleb. Rozhodně se nevede v rukavičkách. Hrubé osočování, překřikování, lež tluče lež, témata se vybírají přísně účelově, jak to mediálně vlivným politickým stranám vyhovuje. Chudák čtenář, posluchač či divák, pokud to sleduje z nepracovních důvodů. Tedy, na neurvalost mediální kampaně si stěžují i profíci. Chce to hodně silný žaludek.
Nejsilnější politickou stranou v Polsku zůstává pravicově konzervativní PiS – sjednocená pravice, vládnoucí v Polsku od listopadu 2015, s asi třetinovou voličskou podporou, lze-li věřit průzkumům voličských preferencí. Od listopadu 2019 jí k většině v horní komoře polského parlamentu Senátu sice chybí jeden mandát, ale při většině v dolní komoře Sejmu se i tak dá poměrně pohodlně vládnout. Navíc ovládá i ústavní soud a má svého prezidenta. Hlavní slabinou PiS je prosazení zpřísnění beztak velmi přísného protipotratového zákona v Polsku, přes velké protesty polských žen (podpora PiS ze strany katolické církve není zadarmo), a nákladná účast Polska v ukrajinské válce.
První slabinu nemůže opozice využít. Zákaz potratů až na tři výjimky v Polsku prosadila pravicová vláda Hany Suchocké v roce 1993 coby »historický kompromis«. »Historický hnus,« říkám. Postkomunistická Strana demokratické levice (SLD – sloučením s dvěma menšími levicovými stranami se později změnila na Lewici) sice v roce 1996 prosadila zrušení zákazu potratů, ale toto zrušení o rok později zrušil Ústavní soud. Svůj předvolební slib zrušit zákaz potratů z roku 2001 SLD zobchodovala s katolickou církví za její podporu vstupu Polska do EU, čímž se vážně zkompromitovala. Jiné politické strany se zde o nic ani nepokusily. Ač je požadavek zrušení zákazu potratů oprávněný, jeho vyslovením polští opoziční politici prokazují hlavně své pokrytectví. Nejspíš ho nemyslí vážně.
Druhou slabinu PiS může využít jen pravicová, euroskeptická, prý fašizující Konfederace, která jediná z parlamentních stran nepodporuje polskou účast na ukrajinské válce a na tomto nesouhlasu u voličů boduje. Chápe, že je pro Polsko zničující.
Nejsilnější opoziční stranou zůstává pravicově liberální Občanská koalice, jejímž jádrem je OP, do jehož čela se nedávno vrátil expremiér D. Tusk. Lewice – svůj bronz (13,5 % v roce 2019, nyní má preference jen 7 %) zřejmě postoupí Konfederaci, které průzkum koncem června přiřknul 15 % hlasů voličů, což zneklidňuje proevropskou OP, Lewici a PSL. Nespojí se s ní po volbách nakonec PiS? Do Sejmu se snad probojuje i PSL. OP pohltila silně pravicově liberální Nowoczesnu. Někdejší pravicové hnutí Pavla Kukize se rozpadlo. V polském parlamentu se pohybuje i vícero poslanců, kteří ze svých stran dezertovali. Jedna poslankyně mění politickou stranu už pošesté. Soustrast těm, kdo ji přijali. Někteří poslanci – dezertéři – si založili i vlastní politické strany. Nyní z nich utíkají k silným. Inu, žádné ideje, ale o koryto, o koryto, o koryto jde až na prvním místě.
Ekonomické problémy Polska
Léta 1980-2001 byla v Polsku z řady důvodů krizová. Poté zažívá Polsko konjukturu. Bylo jediným státem EU, který za velké krize 2008-09 nezaznamenal ekonomický pokles. Ten ho stihl až za pandemie koronaviru v roce 2020. V letech 2001-05 vládla v Polsku SLD, v letech 2005-07 PiS a kol., v letech 2007-15 OP a PSL, poté PiS.
Z vysokého ekonomického růstu většina Poláků, zvláště pak na venkově, mnoho neměla. Tak se stalo, že vládu OP a PSL v říjnu 2015 převálcoval PiS slibem silné euroskeptické sociální politiky, preferující místo velkých měst venkov. Těžké rozdělení Polska trvá, byť jej před vládou PiS proevropští politici a novináři zakrývali.
Také Polsko zle zasáhla pandemie koronaviru v letech 2020-21. Také Polsko si situaci silně zkomplikovalo politikou rusofobie, zbrojením a značnou účastí na ukrajinské válce, kterou léta pomáhalo rozpoutat. Válka přinesla smrt mnoha polských dobrovolníků, obrovské náklady na vojenskou i civilní pomoc Ukrajině a na enormní zbrojení. Chybný byl souhlas s tranzitem ukrajinského obilí za účelem vývozu, který se vzápětí změnil v jeho nezákonný prodej a ruinování zemědělců EU včetně polských, o mizerné kvalitě ukrajinského obilí nemluvě. Došlo k němu s podporou proevropských politických stran, resp. v těchto věcech jedou proevropské strany spolu s PiS. To samozřejmě neznamená, že se nesnaží na takto způsobených problémech vládní PiS utopit. Náklady na běžence nesou především polské samosprávy, pomáhající neziskovky a občané. Nepřekvapuje, že počáteční nadšení podporovat Ukrajinu v Polsku vyprchalo. Dochází k zatajování demonstrací proti polské účasti na ukrajinské válce. Organizuje je údajně Konfederace.
Válka na Ukrajině také Polsko silně vyčerpává. Náklady na obranu Polska míří ke třem procentům hrubého domácího produktu (HDP), přitom byl vysloven požadavek na 4 % HDP. Na rozdíl od české zůstává polská armáda bojeschopná. Otázkou je, zda je použitelná pro případnou intervenci na Ukrajině. Vyhnutí se polských tankistů nasazení na Ukrajině hromadnou výpovědí z pracovního poměru v lednu říká, že v Polsku nezešíleli všichni. Tankisté sice přišli o vysoké platy, ale zůstávají naživu, jsou zdraví a bez válečných traumat. Problémem je i struktura zbrojení v Polsku – na místo potřebné protiraketové, protiletecké a protidronové techniky nakupuje útočné letouny F35, tanky, houfnice… Inu, nejen v Česku vedou generálové minulé války.
Polsku tak utíká vyrovnanější státní rozpočet a inflace, jež je jen o 1-2 procentní body nižší než v ČR. Trvá ekonomický růst. Loni polský HDP převyšoval asi o 10 % předcovidový rok 2019, což dává vládě větší manévrovací možnosti. Fialova protičeská vláda k obřímu deficitu státního rozpočtu a k vysoké inflaci přidala stagnaci HDP pod úrovní roku 2019, jako jediná v EU. Kombinace ekonomické stagnace a inflace je velmi nebezpečná.
Polsko citelně poškozuje svévole vedení EU, které mu významné dotace z fondů EU, na něž má nárok, upírá. O právu ale rozhoduje vedení EU včetně politicky rozhodujících soudů, nikoliv platné směrnice EU. Jinak by nešlo Polsko trestat i za věci, které směrnice a nařízení EU neřeší (odmítání přijímání migrantů, kde ČR nedávno podtrhla Visegradskou čtyřku, jak si trpce postěžoval polský premiér Morawiecký při návštěvě svého českého protějšku v Katovicích).
Zamberk z Lewice neúnavně pátrá po skrytých státních dluzích Polska, jež měla nadělat vládní PiS. Oficiální státní dluh Polska činí asi 1,9 bilionu zlotých. Realitu odhaduje na 2,5 bilionu zlotých. Zajímavé, ale chce to dokázat. Vím, není to jednoduché.
Konfederace versus ostatní
Pro blížící se volby je podstatné, že jen Konfederace odmítá polskou účast na válce na Ukrajině, což je základní podmínkou sociálně ekonomického ozdravení Polska, dále členství Polska v EU a snad i v NATO. Ostatní parlamentní politické strany podporují válku na Ukrajině až do úplné porážky Ruska, reálně do kolapsu Polska a EU. Podporují členství Polska v NATO, byť nejsou tak horlivé jako vládní PiS. Euroskeptická je Konfederace a vládní PiS. Angažmá na Ukrajině hrozí zatažením Polska a NATO do světové jaderné války, ruská válka na Ukrajině odzbrojila většinu členských států NATO. Řadě členských států, euru i samotné EU hrozí státní bankrot, který lze odvrátit jen vysokou inflací. V roce 2019 EU neměla žádné dluhy. Dnes je povážlivě zadlužená obřími úvěry na nákup předražených vakcín proti koronaviru a na vojenskou i civilní podporu Ukrajiny.
Problém Lewice
Polská umírněná Lewice má zásadní problém: vládnoucí pravicově konzervativní PiS silným sociálním programem bere Lewici voliče. Před osmi lety přišel PiS s programem 500plus, sociální dávkou 500 zlotých za každé druhé a další dítě a měsíc. Tehdy PiS získal absolutní většinu v parlamentu a SLD z něj vypadla. Později tuto dávku rozšířil i na každé první dítě. PiS významně zvyšoval starobní a invalidní důchody ad. Neruinoval tím ekonomiku, jak tvrdila zejména Nowoczesna a OP, protože sociální dávky se rychle mění v tržby a pomáhají udržet konjukturu. Konečně, ekonomiku ČR drtí nejvíce ožebračování širokých vrstev obyvatel pravicovou pětidemoliční vládou Pera Fialy (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, piráti), vedoucí ČR k nejvyššímu poklesu spotřeby v rámci EU, asi o 9 %. Vláda PiS sociálně slabým občanům výrazně kompenzuje vysokou inflaci. Propad životní úrovně je v Polsku mnohem menší než v ČR. Inflací trpí nejvíc část středních vrstev. Letos PiS prosadil program 800plus, tj. 800 zlotých na každé dítě a měsíc, k nevoli OP. Ano, polské ceny citelně poskočily. Rusofóbní politika stojí hodně. Vysoký deficit státního rozpočtu stimuluje mimo jiné inflaci.
Problém OP
OP sází na kritiku údajné nekompetentnosti, korupci a euroskepticismu vlády PiS. Není těžké najít leccos ve vládním rybníku, zpřísněním beztak tvrdého zákazu potratů či štědrosti vůči katolické církvi a Polské státní televizi počínaje. Kritizuje hrubost politiků PiS, odmítání politiky LGBT včetně manželství osob stejného pohlaví a ratifikace špatné istanbulské úmluvy. Negativní přístup k politice LGBT je ale zcela na místě. Kritikou tohoto přístupu PiS si proevropská opozice střílí do vlastních nohou. Boj za údajná práva osob LGBT, tolik prosazovaný polskými zelenými, Lewicí i OP, je útokem na rodinu a snahou odvést pozornost od podstatných problémů Polska. Problém je též, že protikorupční policie sem tam chytne někoho z OP. Nedávný zásah policie na radnici Varšavy – Pragy Poludnie vedl k odvolání tamního místostarosty z OP pro korupci.
Jestliže vládní PiS bere sociální témata Lewici, ještě hůř je na tom OP. Při stupňující se krizi EU je orientace na ni mimořádně problematická. Kladu otázku, zda je OP připravena hájit polské národní zájmy. Solidní sociálně ekonomický program OP nemá. PiS tvrdě útočí na šéfa OP a exprezidenta EU D. Tuska. Vyčítá mu silnou proevropskou orientaci, přátelské vztahy s Německem a nedostatečné zbrojení v době, kdy vládl. Slogan »Za všechno špatné může Tusk«, užívaný PiS, solidní není, za chyby PiS Tusk nemůže.
Špinavá role polských prostitutek
Špinavou roli hraje polský novinářský mainstream. Polská státní televize tvrdě kope za PiS, opoziční televize TVN a deník Gazeta Wyborcza za OP, přitom kromě PiS a Konfederace se snaží topit i proevropskou Lewici. Objektivní informování? Nenechte se vysmát! Ostatní politické strany jsou zásadně znevýhodněny slabým mediálním krytím.
Jan Zeman
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay