Politico: Zapovězené téma? Vstup Ukrajiny do NATO

Toto téma se stalo tak výbušným, že se mu mnozí představitelé prostě vyhýbají. Pro mnoho úředníků je to téma, kterého se ani nedotknou. Když jsou politici dotlačeni, dávají zapamatované, stručné a robotické odpovědi. A jaké je to téma, které je zapovězeno? Potenciální členství Ukrajiny v NATO, napsal ve svém článku server politico.eu.

Server dále připomíná, že toto téma je tak potenciálně výbušné, že se o něm mnozí spojenci v NATO snaží vůbec nemluvit. Když totiž Ukrajina v září požádala o urychlený proces vstupu do vojenské aliance, NATO veřejně zopakovalo svou politiku otevřených dveří, ale konkrétní odpověď neposkytlo. A když se minulý týden sešli ministři zahraničí NATO, jejich závěrečné prohlášení pouze poukázalo na vágní slib z roku 2008, že Ukrajina jednou do klubu vstoupí.

Důvody jsou podle serveru různé. NATO je rozpolcené v otázce, jak, kdy (a v několika případech dokonce zda vůbec) by měla Ukrajina vstoupit. Velké metropole také nechtějí dále provokovat Kreml, vědomy si přecitlivělosti Vladimira Putina na rozšiřování NATO na východ. A především, členství v NATO by právně vyžadovalo, aby spojenci přišli Ukrajině na pomoc v případě napadení – což je perspektiva, kterou mnozí nechtějí připustit.

»Výsledkem je, že Evropa a Spojené státy od únorové invaze Ruska na Ukrajinu přeorávají jedno tabu za druhým – sypou do Kyjeva hory smrtícího vojenského vybavení, uvalují na Moskvu kdysi nemyslitelné sankce, odbíhají od ruské energetiky a vyhlídka na vstup Ukrajiny do NATO zůstává třetí kolejí mezinárodní politiky,« vyjmenovává server.

Francouzský prezident Emmanuel Macron o víkendu vyvolal pobouření, když řekl, že Západ musí zvážit bezpečnostní záruky pro Rusko, pokud se vrátí k jednacímu stolu – gesto, které rozzuřilo Kyjev a zdálo se, že je v rozporu s politikou otevřených dveří NATO. A v zákulisí čelili rozčileným kolegům i samotní ukrajinští představitelé poté, co veřejně požádali o rychlé členství. »Někteří velmi dobří přátelé Ukrajiny se více obávají kladné odpovědi na ukrajinskou žádost o členství v NATO než poskytnutí nejmodernějších zbraní Ukrajině,« řekl Dmytro Kuleba, ukrajinský ministr zahraničí.

Ukrajina v roce 2019 formálně přijala změnu ústavy, v níž se zavázala usilovat o členství v NATO. Ale přestože země v posledních několika letech provedla některé reformy, experti a partnerské vlády tvrdí, že Ukrajina musí udělat více, aby se Kyjev integroval do západních institucí. Ukrajinské vedení pak tvrdí, že pro všechny účely je Ukrajina již členem západní vojenské aliance – a zaslouží si tedy rychlou cestu k formálnímu členství v NATO. »Jsme de facto spojenci,« prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. »De facto jsme již dokončili naši cestu do NATO. De facto jsme již prokázali interoperabilitu s aliančními standardy,« dodal.

Nakonec však jen málo spojenců zpochybňuje dlouhodobé vyhlídky Ukrajiny na členství – alespoň teoreticky. Rozpory panují spíše v otázce, jak a kdy by měla být otázka členství Kyjeva řešena.

Řada východních spojenců se zasazuje o užší politické vztahy mezi Ukrajinou a NATO a chce konkrétnější plán, který by připravil půdu pro členství.

»Domnívám se, že je v podstatě nevyhnutelné,« řekl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis s tím, že »NATO bude muset mít způsob, jak Ukrajinu přijmout«. »Jedním ze zásadních bodů, které musíme řešit – jak vždy říkal prezident Vladimir Putin – je obava, že NATO přijde až ke dveřím, a rozmístí zbraně, které by mohly ohrozit Rusko,« oponoval ale Macron v rozhovoru zveřejněném v sobotu na francouzské televizi TF1.

Zde je verze generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, kterou nabídl minulý týden: »Nejbližším a nejnaléhavějším úkolem je zajistit, aby Ukrajina zvítězila jako suverénní, nezávislý demokratický národ v Evropě.« Velvyslankyně USA v NATO Julianne Smithová ale doplnila, že Ukrajinci jsou si vědomi, že musí udělat více, než se stanou členy. »Je třeba udělat ještě hodně práce, nemyslím si, že je to tajemství,« řekla Smithová.

Zůstává však nejasné, zda by západní partneři Ukrajiny byli ochotni poskytnout nějaké právně závazné záruky – nebo zda by se cokoli jiného než klauzule o kolektivní obraně podle článku 5 NATO ukázalo jako dostatečně odstrašující prostředek.

»Pokud Ukrajina uvízne v patové situaci, pak k členství v NATO nedojde,« konstatoval podle serveru Politico Max Bergmann, ředitel evropského programu Centra pro strategická a mezinárodní studia. »Ale pokud znovu získá své území a přijme své hranice – ať už budou jakékoli, ať už budou zahrnovat Krym, nebo ne, protože to je pro Ukrajinu zásadní otázka – pak si myslím, že se věci mohou pohnout velmi rychle,« dodal.

(cik)