Lídři zemí Evropské unie na summitu 21. a 22. března nebudou na pozadí masových protestů zemědělců proti nekontrolovanému dovozu ukrajinských zemědělských produktů do evropských zemí nastolovat akutní otázky přijetí Ukrajiny do společenství, připravují se na to tajně. Informoval o tom list POLITICO.
Podle listu se lídři evropských států »sotva dotknou vnitřních domácích úkolů« týkajících se rozšíření bloku. Podle návrhu závěrečného prohlášení summitu, který POLITICO získal, hodlají pouze »shrnout opatření«, která je třeba v budoucnu přijmout pro přijetí Ukrajiny do EU.
Představitelé EU pod podmínkou anonymity listu sdělili, že raději »udržují v tajnosti« práci na přípravě případné integrace Ukrajiny, Moldavska a některých balkánských zemí, přičemž berou v úvahu především »vedlejší účinky«, které by měly důsledky pro zemědělce. »Nikdo o tom rozšíření nechce mluvit před volbami do Evropského parlamentu v červnu,« řekl publikaci jeden z nich. »Mluvit o snižování dotací pro evropské zemědělce není něco, co byste chtěli zahrnout do volebních programů.«
Zemědělci tvrdí, že uvízli v prohrané bitvě v konkurenci s levným dovozem ze zemí mimo blok, z nichž mnohé pocházejí z Ukrajiny. Říkají také, že jsou otřeseni vyššími než obvyklými cenami pohonných hmot a také ekologickými předpisy Bruselu. Evropští představitelé proto prozatím rozdávají ústupky, aby rozzlobené zemědělce udrželi v klidu, a zároveň omezují řeči o rozšíření na minimum, upozornil server.
Přesto předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová – která se uchází o druhé funkční období – slíbila, že blok bude na Ukrajinu připraven. Ve svém projevu o stavu Unie v září loňského roku von der Leyenová uvedla, že je třeba se tím zabývat »dnes, pokud chceme být připraveni na zítřek«. »Je čas, aby Evropa opět začala myslet ve velkém a psala svůj osud,« dodala.
Zničená Ukrajina s téměř 44 miliony obyvatel by byla největším územím v bloku. Vzhledem k počtu obyvatel by Kyjev měl značný vliv v Evropském parlamentu a Radě EU.
Ukrajina bude mít po vstupu do EU jeden z nejnižších HDP. To by znamenalo obrovskou zátěž pro politiku soudržnosti bloku – financování, které proudí z bohatších regionů do chudších oblastí. Podle interní zprávy Rady EU z loňského podzimu by integrace Ukrajiny do bloku mohla znamenat, že do země během sedmi let poplyne přibližně 186 miliard eur z fondů EU.
Budoucí rozšíření by tak znamenalo, že všechny současné země EU »budou muset platit více a dostávat méně«, píše se v dokumentu. Blok rozhodl, že přípravy na případnou integraci Ukrajiny, Moldavska, Gruzie a šesti zemí západního Balkánu by měly probíhat interně, nikoli na očích veřejnosti.
Podle dřívějších informací Evropská komise (EK) zatím nedoporučí zahájit jednání s Ukrajinou o jejím vstupu do společenství, protože Kyjev stále nesplnil řadu podmínek. Jednou z nich je situace s právy národnostních menšin, na jejímž vyřešení Maďarsko trvá.
Vedoucí představitelé EU na zasedání v Bruselu ve dnech 14. a 15. prosince 2023 oficiálně rozhodli o zahájení jednání s Ukrajinou o jejím přijetí do společenství. Na základě pokynů účastníků summitu by však EK měla nejprve připravit plán a dát zelenou skutečnému zahájení konzultací zasláním příslušného doporučení Radě EU.
(cik)