Německo, které zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2011, nyní intenzivně diskutuje o jejím obnovení. Podpora této myšlenky mezi veřejností stoupá, realizace je ale v nedohlednu.
»Jsem přesvědčen, že Německo potřebuje nějaký druh vojenské branné povinnosti,« řekl minulý týden ministr obrany Boris Pistorius posluchačům na Univerzitě Johnse Hopkinse ve Spojených státech a označil rozhodnutí bývalé kancléřky Angely Merkelové o ukončení branné povinnosti za »chybu«. »Časy se změnily,« řekl.
Myšlenka obnovit určitou formu národní vojenské služby sice získává na popularitě, ale její realizace by mohla vyžadovat změnu ústavy a získání miliard na pokrytí dodatečných nákladů na svolávání, stravování, výcvik, vyzbrojení a ubytování desítek tisíc nových rekrutů, napsal server POLITICO.
Pistoriusův tým strávil několik týdnů přípravou návrhů, jak by takový systém mohl fungovat, a podle úředníků plánuje zahájit veřejnou debatu na toto téma ještě před letními parlamentními prázdninami.
Dne 22. dubna představili plánovači ministerstva obrany zprávu se třemi variantami: Zachovat armádu v současné podobě, ale zvýšit úsilí o zvýšení náboru; obnovit odvody pro osmnáctileté muže a selektivně vybírat až 40 000 mužů ročně, kteří budou sloužit, jak je tomu ve Skandinávii; nebo jít až na konec a zavést povinnou vojenskou službu pro všechny muže a ženy.
»Ministerstvo v současné době vyjasňuje, zda má smysl všeobecná povinná služba nebo vojenská služba,« uvedl mluvčí ministerstva a dodal, že ačkoli »není na ministerstvu, aby rozhodlo, zda dojde k návratu k branné povinnosti«, cílem je připravit půdu pro veřejnou debatu.
V úterním projevu ve Stockholmu kancléř Olaf Scholz uvedl, že k návratu k masovým odvodům nedojde. »To by už nefungovalo,« řekl. »Bylo mnohem více vojáků, bylo mnohem více kasáren, bylo mnohem více infrastruktury, která byla pro tento účel vybudována.«
Během studené války vydávalo Německo na obranu asi 4 % HDP a mělo 400 000 vojáků spolu s 2500 těžkými tanky. Nyní má přibližně 180 000 vojáků a poprvé po letech dosahuje pouze dvouprocentního cíle výdajů NATO díky speciálnímu fondu ve výši 100 miliard eur, který bude pravděpodobně vyčerpán do roku 2028.
Návrat k odvodům je součástí širšího přehodnocení armády. Pistorius předložil novou vojenskou doktrínu, jejímž cílem je proměnit Bundeswehr v sílu, která dokáže »vést válku« a je vhodnější pro teritoriální obranu.
Pistorius se chce inspirovat ve Švédsku. Tam je ke službě vyzváno jen několik osmnáctiletých, což z vojenské služby činí prestižní záležitost. Totéž se děje v Norsku, zatímco v Dánsku budou v budoucnu v rámci genderově neutrálního výběrového řízení odváděny i ženy.
Pro zavedení všeobecné branné povinnosti by bylo nutné změnit německou ústavu, což vyžaduje složitou dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu.
Pistorius také čelí výzvám zevnitř kabinetu, a to díky ostražitosti liberálních Svobodných demokratů (FDP) a Zelených, kteří jsou rovněž součástí koalice.
Sara Nanni, mluvčí Zelených pro bezpečnostní politiku, řekla deníku Die Welt je potřeba »diskuse o obranyschopnosti naší země«. Mluvčí FDP pro obranu Alexander Müller však uvedl: »Parlamentní skupina FDP odmítá povinnou vojenskou službu nebo službu v armádě. Jsme připraveni diskutovat o všech modelech většího a úspěšnějšího náboru, které jsou založeny na dobrovolnosti volby povolání.« Začátkem tohoto měsíce podpořili opoziční křesťanští demokraté návrh na znovuzavedení branné povinnosti jako součást vlastního programu.
Průzkum veřejného vysílání ukázal, že většina podporuje návrat státní služby. Ačkoli se debata pravděpodobně rozproudí přes léto, znovuzavedení nějaké formy odvodů bude téměř jistě otázkou pro vládu, která vzejde po příštích federálních volbách v roce 2025.
Bundeswehr chce do roku 2031 dosáhnout stavu 203 000 vojáků, ale má potíže s tím, aby stávající vojáci neodcházeli. »Nejde jen o nábor, ale i o udržení,« řekl Christian Mölling z Německé rady pro zahraniční vztahy, který debatu o branné povinnosti sleduje. »Jak přesvědčíte lidi v roce 2024, že je dobrý nápad zůstat v ozbrojených silách?« dodal.
Přeměna armády z malé profesionální jednotky dobrovolníků na mnohem větší armádu založenou na odvodech vyžaduje přepracování všeho, od výcvikových metod a vojenské doktríny až po zacházení s tisíci branců a jejich užitečné zaměstnávání.
Eva Höglová, poslankyně za SPD, která působí jako parlamentní koordinátorka pro ozbrojené síly, odhaduje, že modernizace kasáren a zařízení, která by pomohla zatraktivnit službu v ozbrojených silách pro čerstvé rekruty i zkušené vojáky, bude stát 50 miliard eur.
Pak jsou tu širší společenské důsledky odlákání mladých lidí od vzdělávání, stáží a civilní pracovní síly. »Nemyslím si, že lidé začali skutečně přemýšlet o nákladech branné povinnosti,« řekl podle serveru Guntram Wolff, vedoucí pracovník think tanku Bruegel. Poukázal na cenu rozvoje infrastruktury pro nábor, registraci, výcvik, výživu a ubytování branců, ale také na chybějící pracovní sílu v již tak stárnoucí společnosti.
(cik)