S fungováním demokracie spokojena jen třetina lidí. Politici nenaslouchají lidem

Pouze 31 % české populace je spokojeno se stavem demokracie v České republice. Jen 18 % pak má pocit, že volení zástupci naslouchají tomu, co si myslí obyčejní lidé. Ukázal to výzkum agentury Ipsos, který byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) na reprezentativním vzorku české populace starší 18 let.

Výzkum byl realizován 11.-16. května na reprezentativním vzorku 1047 respondentů v ČR a 16.-19. května na reprezentativním vzorku 1004 respondentů populace na Slovensku. Nástrojem sběru dat byly Ipsos online panely Populace.cz a Populacia.sk. Výzkum mapoval více témat. Kromě spokojenosti se stavem demokracie v obou zemích byla respondentům položena otázka na vnímání informační války ze strany Ruské federace, a zároveň byla testována uvěřitelnost několika dezinformací, které se dnes v obou zemích vyskytují ve veřejném prostoru.

Spokojenost s fungováním demokracie je na Slovensku výrazně nižší

V České republice je spokojeno s fungováním demokracie 31 % obyvatel, 42 % je nespokojeno a dalších 27 % udává, že není ani spokojeno ani nespokojeno. Na Slovensku se však čísla výrazně liší. Zatímco spokojeno je pouze 18 % populace, nespokojenost vládne u nadpoloviční většiny obyvatel, a to konkrétně u 55 %. Klíčovým faktorem v obou zemích je vzdělání. Lidé s vysokoškolským vzděláním jsou obecně se stavem fungování demokracie spokojenější, v ČR pak navíc lze pozorovat i zřetelnější rozdíly mezi generacemi. Lidé do 44 let jsou s fungováním demokracie spokojenějšínež lidé nad touto věkovou hranicí.

Jak jste spokojen/a s fungováním demokracie v ČR/SR?

(Pozn: T2B vyjadřuje součet hodnot Zcela spokojen/a a Spíše spokojen/a)

Opomíjení obyčejných lidí i pocit, že volby toho nemohou příliš změnit

Součástí výzkumu byla i sada otázek týkajících se fungování demokratického systému a role společnosti. Pouze 18 % Čechů má pocit, že volení zástupci naslouchají tomu, co si myslí obyčejní lidé. 53 % pak souhlasí s výrokem bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, se situace příliš nezmění. Třetina populace si poté myslí, že soudní systém jedná s každým spravedlivě. Na Slovensku opět potom platí, že je většina výroků týkajících se stavu demokracie v zemi z pohledu populace hodnocena hůře než v ČR.

»Jako Ipsos pravidelně monitorujeme politické klima v ČR i na Slovensku a tyto rozdílné výsledky zapadají do dlouhodobých trendů. Na Slovensku pozorujeme obecně větší skepsi k fungování demokracie, které je často posilováno silnou pozicí antisystémových stran či stran, které zpochybňují geopolitické ukotvení Slovenska a často veřejně tlumočí současné proruské narativy. Situaci nepomáhá ani velká politická nestabilita a fragmentace stran,« uvedl Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Do jaké míry podle Vás popisují následující tvrzení situaci v ČR?

(Pozn: T2B vyjadřuje součet hodnot Velmi dobře a Docela dobře)

Více než polovina Slováků připouští možnost zfalšování voleb

53 % Slováků a 46 % Čechů souhlasí, že možnost zfalšování parlamentních voleb je v ČR/SR vysoká, proto by měl být přijat zákon o zveřejňování protokolů okrskových komisí obcemi. 38 % Slováků poté věří tomu, že prezidentka Zuzana Čaputová konzultovala složení nové úřednické vlády s velvyslanectvím USA v Bratislavě. Podobnému procentu v obou zemích přijde uvěřitelný výrok: »Čínský prezident Si Ťin-pching se prostřednictvím videa obrátil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vyzval jej ke složení zbraní. Odmítnutí výzvy čínského prezidenta přitom může mít pro Ukrajinu vojenské následky.« V ČR toto tvrzení přišlo věrohodné 31 % populace, na Slovensku poté 34 %.

Do jaké míry považujete následující zprávy za nevěrohodné, nebo naopak věrohodné?

(Pozn: T2B vyjadřuje součet hodnot Zcela věrohodné a Spíše věrohodné)

»V České republice je přibližně třetina populace, která obvykle považuje různé nepravdivé zprávy, jež se nezakládají na faktech, za pravdivé. Na Slovensku jsou pak tato čísla ještě o něco vyšší, přičemž často se současné dezinformace týkají politické situace v zemi. Mezi lidmi panuje velká obava z možnosti zfalšování voleb, což může být záměrná taktika některých stran, jak v případě neúspěchu tyto volby znevěrohodnit,« říká koordinátor výzkumného konsorcia CEDMO Václav Moravec z Univerzity Karlovy.

V informační válce jsme podle 4 z 10 Čechů

V České republice 40 % populace souhlasí s výrokem, že ČR je součástí informační války, kterou vede Ruská federace, vůči západním zemím. Toto číslo je podobné předchozí vlně výzkumu realizované v letošním březnu, nicméně je stále nižší, než tomu bylo na jaře loňského roku. 23 % populace se domnívá, že informační válka je pouze záminkou západních vlád k omezování slova a nepohodlných médií, 28 % na to nemá žádný názor či to nedokáže posoudit.

Že je ČR součástí informační války vedené Ruskem si častěji myslí voliči současných vládních stran, ale také voliči ČSSD. Naopak až 6 z 10 voličů SPD vidí informační válku pouze jako záminku západních vlád. Častěji s tímto názorem souhlasí také voliči KSČM a voliči s nižším vzděláním.

Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Váš pohled na válečný konflikt na Ukrajině, resp. jeho dopady na ČR?

Výsledky za Slovensko jsou i v této otázce odlišné. Pouze 31 % Slováků si myslí, že Slovensko je součástí informační války, kterou vede Ruská federace, vůči západním zemím. 27 % poté souhlasí s tvrzením o zámince západních vlád k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Podobně jako v ČR, i na Slovensku je 28 % obyvatel, kteří na toto téma nemají jasný názor.

Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Váš pohled na válečný konflikt na Ukrajině, resp. jeho dopady na Slovensko?

(zmk)

GRAFIKA – ipsos.cz