Politici si své platy nezmrazí. Vyplývá to z doporučení, které plénu Sněmovny dal její rozpočtový výbor. Návrhy opozičních hnutí ANO a SPD na zmrazení platů politiků do roku 2029 výbor nepodpořil. Souhlasné stanovisko naopak dal k pozměňovacímu návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který ohraničuje meziroční růst platů vrcholných politiků na nejvýše pět procent. Závěrečné schvalování čeká spornou platovou novelu ve středu.
Připomeňme, že ministr Jurečka původně navrhoval zvýšení platů politiků o téměř 14 procent. Po následné ostré opoziční kritice přistoupil ke snížení této částky na polovinu a nyní přišel s návrhem na omezení meziročního růstu na nejvýše pět procent. Svou úpravu zdůvodnil záporným postojem veřejnosti k razantnějšímu zvyšování platů politiků.
Koalice neschválení návrhu na zmrazení platů politiků odůvodňuje tím, že po uplynutí dané doby by došlo k jejich skokovému navýšení. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové tomu ale lze předejít, navrhovaných pět let považuje za dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby se politici shodli na »rozumném automatu s ohledem na ekonomiku«. Výbor k návrhu ANO na pětileté zmrazení platů nepřijal stanovisko, k prakticky stejné úpravě předsedy SPD Tomia Okamury se výbor postavil záporně.
Bez stanoviska výboru zůstal také návrh předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka na šestiprocentní hranici pro meziroční růst platů ústavních činitelů.
Je tedy téměř jisté, jak hlasování na plénu Sněmovny dopadne. Opoziční návrhy s tím, že by uspěly, počítat nemohou.
Peníze také pro manželku hlavy státu
Bez stanoviska garančního výboru budou poslanci hlasovat také o některých dalších pozměňovacích návrzích. Patří k nim úprava Miloše Nového (TOP 09), která by krátila poslancům a senátorům platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu, a Michálkův návrh na snížení náhrad na dopravu zákonodárců až o čtvrtinu.
Rozpočtový výbor doporučil už koncem listopadu schválit pozměňovací návrh Jana Kuchaře (STAN), který upravuje účinnost z původně plánovaného 1. ledna na den následující po vyhlášení novely ve sbírce. Přechodné ustanovení pak má zajistit, že se podle ní budou počítat již lednové platy.
Sněmovna by mohla podle stanovisek výboru schválit i jednu z několika úprav, které by politikům důsledněji omezily platy při hromadění některých funkcí.
Součástí novely je také zavedení paušální náhrady pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Měly by dostávat třetinu peněz z paušální náhrady hlavy státu.
Z výpočtu z předlohy vyplývá, že by se plat například řadového zákonodárce zvýšil letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než loni.
Sněmovna začne předlohu projednávat v závěrečném čtení na mimořádné schůzi ve středu, počítá se s tím, že se jednání protáhne i na pátek. Poté, co předlohu Sněmovna schválí, musí ji projednat Senát a podepsat prezident.
(jad)
A co takhle provázat procentní růst platů politiků s procentním růstem důchodů. Tzn. např. při průměrném důchodu 20.000 by oněch 5% dělalo 1.000 Kč. Při 14% růstu by to bylo navýšení o 2.800 Kč. Vždyť oni jen dokazují, že tam nejsou proto aby dělali něco pro občany tohoto státu, ale především proto aby se sami napakovali. Jak jinak si vysvětlit jejich POTŘEBU růstu platů s NEPOTŘEBOU, alespoň stejného procentního růstu u důchodců.