Pod vedením této vlády se nejen naše zdravotnictví, ale i stát stává skanzenem, tvrdí Maříková

Plno prázdných slov a skutek utek. Tak hodnotí působení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) v čele resortu místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). V rozhovoru pro iportaL24.cz uvedla, že ministr je při řešení problémů českého zdravotnictví málo aktivní. Obává se, že za současné vlády hrozí komercializace zdravotnictví.

Už několik měsíců se pacienti potýkají s nedostatkem léků. Jedná se jak o volně prodejné léky, např. Endiaron, tak léky na předpis, a to i na závažné nemoci, nejnověji například lék na Parkinsonovou chorobu. Kde vidíte hlavní příčinu tohoto stavu?

Problém je to samozřejmě hlubší, velká část výroby byla přesunuta do zahraničí, a to především Asie. Další problémy jsou výrobního charakteru, kvóty pro průmysl, výkyvy v poptávce a nabídce a určitě výše úhrad, kdy se pro farmaceutické firmy, které chtějí vydělat, stává zajímavější trh jinde v Evropě, jelikož za lék dostanou zaplaceno více.

Jak si podle vás vede v tomto směru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek? Řeší tuto situaci dostatečně?

Ministr situaci dlouhodobě neřešil a stále sliboval termíny, do kterých léky budou dostupné. Naposledy, když přišel s tím, že to vyřeší teplé počasí, tak už muselo všem být jasné, že to je buď špatný vtip anebo situaci nezvládá. Nyní se dočítáme, že ministr pronesl, že některé léky prostě nebudou. To asi pacienti slyšet nechtějí.

Nedostatek léků by měla řešit novela o léčivech, kterou by měla na konci srpna projednávat Sněmovna. Co o navrhovaném řešení soudíte, je to dostatečné?

Farmaceutické firmy by nově byly povinné držet zásoby některých nedostatkových léků po dobu až dvou měsíců. Distributoři budou mít povinnost informovat bezprostředně Státní ústav pro kontrolu léčiv, kolik balení léků s omezenou dostupností mají na skladě. Do systému rezervních zásob by mohlo spadnout až šest tisíc různých léčiv. Podobně budou počty léků skladem hlásit i lékárny, tak aby lékárna, která obvykle vydává několik balení za týden, si v situaci s omezenou dostupností takové množství podržela a nezvyšovala množství vydaných léků jenom proto, že dochází k předzásobení.

Návrh zákona zavádí také pokuty za nedodržování nově stanovených povinností, pro lékárny až dva miliony, pro výrobce nebo distributory až pět milionů a za neoprávněné dodávání léku do zahraničí, takzvané reexporty, až 20 milionů.

Určitě vítám krok, který povede k dostupnosti léků, ale naděje, které do této novely ministr zdravotnictví Válek vkládá, jsou přehnané. Novela problém úplně nevyřeší. Neřeší například volně prodejné léky, kterých je kritický nedostatek. Nevyřeší ani to, že některá léčiva skladovat prostě nelze. Jsou to například individuálně připravované léky, které se připravují na míru konkrétním pacientům před podáním, nebo sezónní přípravky, například vakcíny, které se vyrábějí na konkrétní sezónu s konkrétním složením. Nevyřeší ani radiofarmaceutická léčiva, jež se musejí podávat pacientům v řádu dnů nebo hodin od výroby.

Předkládaná novela neřeší také závislost na mimoevropských producentech léčiv a potíže se zásobováním. Problém spočívá i v nedostatečných evropských výrobních kapacitách. Masivní výpadky léčiv ukazují, jak stát není schopen pružně reagovat na krizové momenty a strategicky plánovat a tím těmto situacím předcházet.

Budete v novele navrhovat nějaké změny?

Stále ještě novelu zákona konzultuji s lékárníky, kteří mají k některým částem výhrady. Prioritou je pro nás však pacient, který musí dostat svůj lék.

Zdravotnictví se nadále potýká s nedostatkem lékařů, sester i nelékařských zdravotnických pracovníků. Co je podle vás hlavním důvodem tohoto stavu?

Důvodem nedostatku lékařů je hlavně centralizace péče, kdy nejvíce lékařů působí ve větších městech, zřejmě z důvodu větší atraktivity a lepšího finančního ohodnocení. Nejhůře jsou pak na tom pohraniční regiony, kde dochází k odlivu lékařů do zahraničí.

Nedostatek sester a nelékařského zdravotního personálu je dán nízkým finančním ohodnocením na některých pracovištích, náročností profese na psychiku a fyzickou náročností, směnným provozem, systém vzdělávání a stejně jako u lékařů odchodem do zahraničí, kde dostanou mnohem lépe zaplaceno.

Co by mělo ministerstvo případně zdravotní pojišťovny udělat pro vyřešení situace?

V ČR chybí podle České lékařské komory okolo dvou až tří tisíc lékařů. Navíc stárnou, z fakult jich do praxe nepřichází dost. Je nutné navýšit počet studentů medicíny a zlepšit systém a financování postgraduálního vzdělávání.

U sester a nelékařského zdravotního personálu je to zcela jistě zlepšení finančního ohodnocení, pracovního prostředí a je nutné zapojit více jiných profesí do multidisciplinárního týmu.

Když zůstaneme u chybějících lékařů, Sněmovna se bude na zářijové schůzi opět zabývat novelou zákoníku práce, kterou jí vrátil Senát. Navzdory kritice České lékařské komory horní komora v novele ponechala ustanovení, které má znovu uzákonit možnost dobrovolné práce přesčas ve zdravotnictví. Jaký je na toto opatření váš názor? Je to cesta, jak řešit nedostatek lékařů?

Vzhledem k nedostatku personálu ve zdravotnictví a změnám, které přináší novela zákoníku práce, to je možné řešení. Ve zdravotnictví často dochází k řetězení DPP a DPČ, kdy třeba jen u jediného zaměstnavatele tyto dva druhy pracovních úvazků nahrazují standardní pracovněprávní vztah, protože zdravotnická zařízení nemají jak personálně pokrýt služby. Rozšíření přesčasové práce umožní zaměstnavatelům i zaměstnancům tyto hodiny odpracovat na standardní pracovní smlouvu.

Již probíhá pilotní projekt vyšetření pacientů na dálku. Jak vidíte budoucnost telemedicíny? Může to pomoci vyřešit situaci s chybějícími lékaři?

V některých případech to vidím jako budoucnost. Pamatuji, jak se mnozí bránili e-receptu nebo e-neschopenkám a dnes si to všichni pochvalují. Samozřejmě lze tak řešit vystavení žádanky na vyšetření nebo vystavení poukazu na léčebnou a ortopedickou pomůcku. Není to však řešení nedostatku lékařů a nerada bych se dočkala toho, že lékař vlastně pacienta ani fyzicky neuvidí.

Pokud jde o poplatky ve zdravotnictví, hrozí podle vás jejich opětovné zavedení? Premiér to sice odmítá, ale dá se mu věřit poté, co vláda nedodržuje vlastní programové prohlášení?

Premiér toho už namluvil hodně a realita se pak ukázala jiná. Pod touto vládou se obávám, že hrozí dokonce i komercializace zdravotnictví.

V uplynulých volebních obdobích bylo zdravotnictví poměrně často diskutováno na půdě Poslanecké sněmovny, nemáte pocit, že současný ministr je s předkládáním návrhů zákonů méně aktivní? Je situace taková, že není potřeba provádět změny?

Vzhledem k tomu, s čím se naše zdravotnictví potýká, od nedostatku personálu, nedostatku léků, nedostupnosti zdravotní péče, je zcela jistě nutné tyto problémy řešit, ale ministr je málo aktivní.

Jak byste zhodnotila dosavadní působení Válka v čele resortu?

Bohužel další hřebík do rakve našemu zdravotnictví. Jenom plno prázdných slov a skutek utek.

Patří podle vás zdravotnictví mezi priority současné vlády?

Podle mě nic z toho, co se týká České republiky, není prioritou této vlády. Pod vedením této vlády se nejen naše zdravotnictví, ale i stát stává skanzenem. Přitom zdravotnictví by mělo být prioritou každé vlády, protože jen zdravý člověk může chodit do práce, a tím odvádět daně do státního rozpočtu. Více nemocných občanů rovná se větší náklady pro stát. Jednou z priorit by tak měla být i prevence, o které se jen mluví.

Jana Dubničková