Podle studie, o které informoval deník The Guardian, by se počet úmrtí v důsledku veder v Evropě mohl do konce století ztrojnásobit, přičemž počet úmrtí by neúměrně vzrostl v jihoevropských zemích, jako je Itálie, Řecko a Španělsko.
Chlad zabíjí v Evropě více lidí než teplo a někteří tvrdí, že změna klimatu bude pro společnost přínosem, protože sníží počet těchto úmrtí. Studie zveřejněná v časopise Lancet Public Health však zjistila, že počet úmrtí bude na oteplování reagovat pomalu a může se dokonce zvyšovat v důsledku stárnutí lidí, kteří jsou vůči nebezpečným teplotám zranitelnější.
Vědci dospěli k závěru, že pokud globální oteplení dosáhne katastrofální teploty 3C nebo 4C, nárůst úmrtí v důsledku horka výrazně převýší pokles úmrtí v důsledku chladu.
Vědci uvedli, že výsledky naznačují, že změna klimatu může představovat »bezprecedentní výzvu« pro systémy veřejného zdraví, zejména během vln veder.
»Očekává se, že s oteplováním klimatu a stárnutím populace dojde k mnohem většímu počtu úmrtí v důsledku horka, zatímco úmrtí v důsledku chladu klesnou jen nepatrně,« uvedl David García-León ze Společného výzkumného střediska Evropské komise, spoluautor studie.
Úmrtí v důsledku teplého počasí by mohla zabít 129 000 lidí ročně, pokud teplota stoupne na 3C nad předindustriální úroveň. V současné době je počet úmrtí v důsledku horka v Evropě 44 000. Studie však uvádí, že roční počet úmrtí v důsledku chladu a horka v Evropě může vzrůst ze současných 407 000 na 450 000 v roce 2100, a to i v případě, že světoví lídři splní svůj cíl globálního oteplování ve výši 1,5C.
Studie zjistila, že dokonce i v Evropě, která je nejchladnějším obydleným kontinentem, budou ztráty na životech způsobené silnějším horkem vyváženy ztrátami na životech, které zachrání mírnější chlad. Země v Asii, Africe, Oceánii a Americe se pečou v ještě smrtelnějších teplotách.
Madeleine Thomsonová, vedoucí oddělení dopadů klimatu a adaptace v charitativní organizaci Wellcome, která se na výzkumu nepodílela, uvedla, že předpokládané ztrojnásobení přímých úmrtí v důsledku horka v Evropě »není ani úplným obrazem«, a poukázala na výzkum, který spojuje extrémní horko s potraty a horším duševním zdravím. »A pak jsou tu nepřímé dopady. Již jsme viděli, jak extrémní vedra mohou způsobit neúrodu, ničivé požáry, poškodit kritickou infrastrukturu a zasáhnout ekonomiku – to vše bude mít následné dopady na naše životy.«
Výzkumníci modelovali údaje o 854 městech, aby odhadli počet úmrtí v důsledku vysokých a nízkých teplot na celém kontinentu. Zjistili, že horko bude zabíjet více lidí ve všech částech Evropy, ale největší zátěž dopadne na jihoevropské země, jako je Španělsko, Itálie a Řecko, a také na části Francie.
Předpokládali, že počet úmrtí v důsledku nepříjemných teplot vzroste o 13,5 %, pokud se planeta oteplí o 3 °C, což je úroveň klimatického zlomu o něco vyšší, než se očekává, že způsobí politika, což povede k 55 000 úmrtím navíc. Většina zemřelých bude starší 85 let.
Gary Konstantinoudis, epidemiolog z Centra MRC pro životní prostředí a zdraví, který se na výzkumu nepodílel, uvedl, že studie je velmi kvalitní a poskytuje cenné poznatky, ale upozornil, že předpovídání úmrtí souvisejících s teplotou je složité a vždy bude obsahovat nejistotu.
Analýza vycházela z předchozí studie, která předpokládala, že vliv teploty na míru úmrtnosti je v letech 2000 až 2019 konstantní, uvedl, ale jiné studie uvádějí pokles v důsledku faktorů, jako je zlepšení zdravotní péče a změny v infrastruktuře. »Při nezohlednění těchto skutečností se očekává nadhodnocení budoucího vlivu tepla na úmrtnost,« uvedl.
Studie také extrapolovala údaje o úmrtnosti na horko z měst na venkovské regiony, které čelí menšímu tepelnému stresu.
Elisa Gallo, environmentální epidemioložka ze společnosti ISGlobal, která studovala úmrtnost v důsledku horka v Evropě a která se na studii nepodílela, uvedla, že je »stále důležitější« přizpůsobit se rostoucímu teplu.
Vědci vyzvali vlády, aby zvážily opatření ke snížení počtu úmrtí, jako jsou investice do nemocnic, vytvoření akčních plánů a izolace budov. Zdůraznili, že předpokládaný nárůst počtu úmrtí je způsoben změnami ve struktuře evropské populace a klimatu.
Výzkumníci dospěli k závěru, že úsilí o přizpůsobení by se mělo zaměřit na regiony s vysokou nezaměstnaností, chudobou, strukturálními ekonomickými změnami, emigrací a stárnutím populace. Uvedli, že takové oblasti jsou méně schopné přizpůsobit se škodám způsobeným klimatem a jsou také více zasaženy nárůstem úmrtí v důsledku horka.
(cik)