Bydlení je sice základní lidské právo, pro mnoho lidí jde však o nedostižný sen. Politické strany se shodují na nutnosti výstavby sociálních bytů, zdůrazňují význam družstevního bydlení, potřebu přijetí zákona o dostupném bydlení atd. Bohužel, toto odhodlání jim většinou vydrží jen do vyhlášení výsledků voleb. Dále se téma dostupného bydlení objevuje většinou už jen v rétorice opozice.
Ušetřit si na vlastní nemovitost je pro Čechy čím dál obtížnější. Stoupající cena nemovitostí i horší dostupnost hypoték zvyšuje zájem lidí o městské byty. Ty ale nejsou. Situaci ohledně bydlení ještě zkomplikovalo loňské rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o zrušení takzvaných bezdoplatkových zón.
V bezdoplatkových zónách, které vyhlašovaly města či městské obvody, neměli noví přistěhovalci nárok na doplatek na bydlení od státu. Město se tak mohlo bránit vzniku míst s koncentrací problémových obyvatel. ÚS však loni tyto zóny zrušil. Zasahovaly podle něj do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a oběťmi problémů. Kritici zón uváděli, že omezení doplatků na bydlení situaci nepomáhá řešit, nežádoucí sociální jevy podle nich naopak prohlubuje. S tím ale, jak vyplývá z ankety ČTK, řada primátorů nesouhlasí.
Špatné rozhodnutí Ústavního soudu
»Bezdoplatkové zóny byly naší jedinou možností, jak částečně bojovat proti obchodu s chudobou. O tuto možnost jsme přišli a již nemáme jakýkoliv nástroj k regulaci obchodu s byty a zneužíváním státní podpory,« uvedl karvinský primátor Jan Wolf (ČSSD). Zrušení tzv. bezdoplatkových zón přineslo problémy také Orlové na Karvinsku. »My jsme od začátku říkali, že jako jedno z mála měst vidíme i ty pozitivní věci než jen, že se ti lidé nemohou přistěhovat, ale hlavně, že s lidmi, kteří tam jsou a péči potřebují, se dá pracovat,« řekl starosta města Miroslav Chlubna (nezávislý). V bezdoplatkových zónách se podle něj lépe řešily například záležitosti týkající se sociální správy nebo docházky dětí do školy.
Chlubna řekl, že problémy nejsou jen s ubytovnami a vyloučenými lokalitami, ale i s drobnými pronajímateli, kteří vlastní třeba dva nebo tři byty a nastěhují do nich kohokoliv, přičemž sami bydlí mimo město. »Ti dělají největší peklo. Stát tu situaci neřeší a nechává na holičkách lidi, kteří žijí v blízkosti bytů, které jsou takto pronajímány. Je to i o pronajímatelích, kteří bez skrupulí jenom chtějí vydělat bez ohledu na ostatní. Mám opravdu i takové případy, kdy soukromý majitel lidem vyhrožoval, že jestli si na něho budou stěžovat, nastěhuje tam ještě větší prevíty,« řekl Chlubna.
Rovněž Liberci chybí, že nemůže vyhlašovat bezdoplatkové zóny. »Očekával bych, že se zákonodárci po zrušení zón nějak posnaží a uzákoní jiné řešení, které by obcím mohlo pomoci, takto jsme úplně bezrucí. A to je dlouhodobě neudržitelné,« řekl náměstek primátora Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).
Nejvíce bytů v Libereckém kraji se staví v Liberci. Od roku 2018 se zde postavilo ročně mezi 144 až 307 byty. Město vlastní zhruba 1200 bytů. Za poslední roky přibylo 42 sociálních bytů, které vznikly rekonstrukcí čtyř bytových domů za více než 94 milionů korun.
Další dvě největší města v Libereckém kraji, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa, za poslední roky žádné nové byty nepostavila, jen některé opravila.
Města hledají nová řešení
Po zrušení bezdoplatkových zón hledají města v Ústeckém kraji nová řešení, jak zabránit takzvanému obchodu s chudobou. »Bezdoplatkové zóny přispěly k nižší míře stěhování osob v sociálně vyloučených lokalitách, podpořily zánik několika ubytoven a snížily atraktivitu města pro obchod s chudobou,« uvedl primátorův náměstek pro sociální oblast Tomáš Vlach (ANO). Po zrušení bezdoplatkových zón podle něj výrazně zdražily byty, což přilákalo spekulanty.
Po zavedení bezdoplatkových zón v Děčíně ubylo nově příchozích problémových občanů z jiných částí republiky. Omezení migrace podle mluvčí radnice Romany Silvarové snížilo nepořádek ve městě a pozitivně ovlivnilo i umísťování dětí z problémových rodin do škol. »Následné zrušení bezdoplatkových zón naštěstí nijak zásadní negativní vliv na život v Děčíně již nemělo, jelikož do té doby bylo ze strany města zahájeno mnoho aktivit, které se zaměřily na problémové domy a jejich majitele,« řekla Silvarová.
Sokolov má podle starostky Renaty Ouhlehlové (ANO) dostatek městských bytů a většina je obsazená. Radnice byty postupně rekonstruuje a snaží se pořizovat i další. V poslední době ale naráží na to, že některé byty obývají jiní lidé než skuteční nájemníci. Město se je proto rozhodlo více kontrolovat.
Sokolov má v bytovém fondu 1240 bytů, z toho 330 je určeno pro seniory. Ačkoli město nemá vyčleněné startovací byty pro mladé, většinu bytů přidělí právě mladým rodinám, uvedla starostka. Sokolov podle ní nabízí i výhodné nájemné, jeden metr čtvereční nabízí v průměru za 65 korun, nízkonákladové byty zhruba za polovinu.
Zrušení zón nahrálo takzvaným obchodníkům s chudobou
Úpice na Trutnovsku s 5600 obyvateli byla jedním z měst v Královéhradeckém kraji, jejíž zástupci se ohradili proti zrušení tzv. bezdoplatkových zón. Podle úpického starosty Petra Hrona (bezp. Žít v Úpici) zrušení zón jen nahrálo tzv. obchodníkům s chudobou. V Úpici tvoří problémoví obyvatelé dlouhodobě asi deset procent z celkového počtu.
»Když u nás bezdoplatkové zóny fungovaly, příchod nepřizpůsobivých lidí se zastavil a některé dotčené domy se dokonce začaly vylidňovat. Bylo vidět, že zóny fungují. I když nejsou spásné, protože se problém přesune jinam, pro město, jako je Úpice, to řešením bylo,« řekl ČTK Hron. Poté, co byly bezdoplatkové zóny zrušeny, se problémy opět začaly vršit, uvedl starosta. »Do týdne od zrušení zón se prázdné domy, kterých se to týkalo, opět zaplnily. Obchod s chudobou ve městě od té doby opět vzkvétá,« řekl Hron.
Výstavba bytů v Královéhradeckém kraji v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesla o 23 procent. Investoři za letošní leden až březen zahájili stavbu 302 bytů.
Krok zpátky a hrozba růstu kriminality
O pronájem kladenských městských bytů, kterých je přibližně 2000, je podle mluvčího Víta Herala velký zájem. »Zejména v současné době, kdy se zvyšují nároky bankovních společností na přiznání hypoték a jejich stále se zvyšující úroky, tak zájem o městské byty narůstá,« uvedl. Zrušení bezdoplatkových zón kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) vnímá jako krok zpátky a hrozbu růstu kriminality.
Příbram má nyní 599 bytů v několika kategoriích, před čtyřmi roky mělo město 604 bytů. »Oproti konci roku 2018 jde o pohyb v řádech jednotek, kdy jde například o převedení bytové jednotky pod příspěvkovou organizaci, rekolaudaci účelu bytu nebo jeho výpůjčku neziskové organizaci jako nácvikový byt,« řekla mluvčí radnice Eva Švehlová. Připomněla, že Příbram měla kdysi 10 000 bytů a většinu radnice prodala v privatizaci. »Kdybychom nyní těmito byty disponovali, byla by bytová politika zcela o něčem jiném,« uvedla Švehlová.
Ubytovny vlastní lidé, kteří ve městě nežijí
Ve Větřní na Českokrumlovsku skončily díky bezdoplatkovým zónám dvě ubytovny v centru města. Necelý rok poté, co ÚS část zákona, která umožnila zóny zřídit, zrušil, ve městě stále pokračuje trend úbytku ubytoven.
»Dělali jsme vše, abychom některé z ubytoven do těchto zón dostali. Povedlo se to se dvěma, které máme přímo v centru. Mělo to velký přínos, protože obchodníci s chudobou, kteří ubytovny vlastní, najednou zjistili, že už pro ně není zajímavé, aby byt 1+0 nebo 2+0 pronajímali za nesmyslnou částku třináct, někdy i patnáct tisíc korun nájemného,« řekl ČTK starosta Větřní Antonín Krák (ČSSD).
Jednu ubytovnu přestavěl majitel na bytový dům, v druhé vzniká.
S ubytovnami se potýkají i Strakonice. »Všechny ubytovny vlastní lidé, kteří tady nežijí. Tito ‚podnikatelé‘ sem sestěhovávali sociálně nepřizpůsobivé z jiných sociálně vyloučených lokalit. Od zón jsme si slibovali, že sem přestanou přicházet noví. Když jsme zóny zavedli, zaznamenali jsme od dvou majitelů vzteklé reakce,« řekl místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost).
Strakonice vlastní 500 bytů, většina je obsazených. Město byty nestaví, vhodné pozemky ale poskytuje developerům za podmínky, že do pěti let začnou stavět a do sedmi let stavby zkolaudují. »Roste poptávka po nájemním bydlení,« řekl místostarosta.
Jana Dubničková