České veřejné finance se nacházejí ve výrazné nerovnováze. Důvodem jsou nezodpovědné kroky v době covidové krize. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada (NRR). »Po bitvě je každý generál,« reagovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která byla v dané době ministryní financí.
Zvrátit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu může podle rady vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému. Změny ale musí být podle ní realizovány tak, jak jsou navrženy.
Strukturální deficit veřejných rozpočtů se v roce 2022 mírně zlepšil, stále se ale pohyboval nad dvěma procenty hrubého domácího produktu, uvedla rada. Na nerovnováze veřejných financí se podle ní podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky z doby pandemie, loni ji ještě prohloubila jednorázová opatření reagující na zdražení pohonných hmot a energií.
»Dochází k určitému zlepšení oproti covidovým letů, nedochází ale k návratu na tu úroveň udržitelnosti, na kterou jsme byli zvyklí před covidovými lety,« uvedl předseda rady Mojmír Hampl.
»Po bitvě je každý generál,« reagovala v ČT na kritiku NRR Schillerová. Připomněla, že tehdejší vláda bojovala s nákazou, o které nikdo nevěděl, co bude znamenat. »Pomáhali jsme téměř uzavřené ekonomice,« zdůraznila Schillerová s tím, že za všemi kroky, které byly v době covidové krize učiněny, si stojí.
Bývalá ministryně podotkla, že covid byl zátěží pro všechny země světa, ale zatímco všechny ostatní země vyspělého světa stoupají a ekonomický růst se tam pohybuje kolem tří procent, tak v Česku se potýkáme s recesí. »To znamená, že současné vládě se nepodařilo nastartovat ekonomický růst,« uvedla Schillerová. Mrzí ji, že NRR se víc nevěnuje úsporám na výdajové straně, ke kterým se nynější vláda zavázala. Osobně jim prý nevěří. »Možná se konsolidační úsilí smrskne pouze na zvyšování daní,« obává se exministryně.
Automatické valorizace jsou jednosměrná cesta
Problém strukturálního schodku se podle rady nevyřeší pouze hospodářským růstem. Uvítala proto vládní balíček i úpravu penzijního systému jako kroky správným směrem. Podle ní oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení 55 procent HDP. »Pokud by zadlužování České republiky pokračovalo podle našeho základního scénáře, na dluhovou brzdu by veřejné finance narazily do pěti či šesti let. Ve scénáři s reformními opatřeními se dluhové brzdy dotkneme až kolem roku 2032,« uvedl člen rady Petr Musil.
Podle rady bude nutné i po vládním balíčku, který nyní projednává Sněmovna, dál konsolidovat veřejné finance. Jinak by veřejný dluh narostl tolik, že by ho bylo podle rady těžké ufinancovat.
»Vláda bude fakticky konsolidovat své vlastní hospodaření. Až dosud jsme totiž měli automaticky valorizovánu pouze jednu velkou výdajovou položku, a to důchody. V roce 2024 přibydou další tři: platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, platy učitelů v regionálním školství a výdaje na obranu, jež mají vzrůst na úroveň dle našich závazků plynoucích z členství v NATO. Na tyto dodatečné výdaje vláda musela najít dodatečné příjmy,« uvedl Hampl. Zároveň připomněl, že žádná země v Evropě to nemá tak, že by automatické valorizace po jejich spuštění jednou skončili. »To je jednosměrná cesta a jeden z nepříjemných důsledků inflace, který s námi zůstane i až inflace zmizí,« dodal Hampl.
Současná konsolidace podle něj nebude napravovat nerovnováhy z minulých let, ale z větší části povede pouze k nezhoršení současného stavu veřejných financí.
(jad)