Evropa se už doslova třese na zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států, který by měl nahradit ten ruský. Protože ale chybí potřebná infrastruktura, některé evropské země chtějí dovoz LNG a jeho přijímání řešit pomocí plovoucích terminálů. Současně se připravuje stavba lodí, které také chybějí. Tento plán však vyvolává odmítavou reakci vědců, kteří varují před dlouhodobými dopady na životní prostředí. Napsala o tom agentura AP.
To, že dovážený LNG bude mnohem dražší a také investice do infrastruktury nebudou nijak malé, ponechme teď raději stranou…
První plovoucí terminály mají začít dodávat plyn do konce roku. Velká část LNG, který chce Evropa získat, má pocházet ze Spojených států. Podél Mexického zálivu v USA se rozšiřují vývozní terminály. Místní obyvatelé jsou přitom znepokojeni nejen růstem těžby zemního plynu a s tím souvisejícím úbytkem půdy, ale také extrémními změnami počasí spojenými se spalováním fosilních paliv.
Vědci se navíc obávají, že plovoucí terminály se nakonec stanou dlouhodobým dodavatelem plynu do Evropy. Takový trend by mohl zabrzdit úsilí o snižování emisí. »Vybudování této obrovské infrastruktury pro LNG uzavře svět do další závislosti na fosilních palivech a do dalšího poškozování klimatu na desítky dalších let,« řekl klimatolog z Massachusettského technologického institutu John Sterman.
Zemní plyn přispívá ke změnám klimatu při spalování, kdy se z něj stává oxid uhličitý, a také únikem metanu, který je ještě silnějším skleníkovým plynem. Evropská unie, která chce být se svým přehnaně ambiciózním Green Dealem lídrem v přechodu na čistší energie, teď paradoxně hodlá do svých přístavů umístit více než 20 plovoucích terminálů na plyn, jehož těžba už sama o sobě výrazně poškozuje životní prostředí.
Terminály, které jsou vysoké téměř 304 metrů, mohou skladovat zhruba 170 000 metrů krychlových LNG a přeměnit ho na plyn pro domácnosti a podniky. Podle Mezinárodní plynárenské unie (IGU) je lze postavit rychleji a levněji než pozemní dovozní terminály, jejich provoz je ale nákladnější.
Mnoho vědců zabývajících se životním prostředím tvrdí, že peníze vyčleněné na lodě pro dovoz plynu, kde výstavba jedné stojí asi 500 milionů dolarů (12,3 miliardy korun), by bylo lepší vynaložit na rychlejší zavedení čisté energie nebo snížení její spotřeby.
K největším zastáncům plovoucích terminálů v Evropě patří Německo. Očekává výstavbu až pěti lodí a vyčlenilo na tento projekt zhruba tři miliardy eur (73,7 mld. Kč). Schválilo i zákon, který urychluje výstavbu a pozastavuje požadavek na posuzování vlivů na životní prostředí. To přirozeně znepokojuje ekologické organizace. Vláda a energetický průmysl to obhajují, podle nich je potřeba naléhavě reagovat na ztrátu většiny ruského plynu.
Podle analytiků společnosti Rystad Energy mají v plánu jeden nebo více terminálů Itálie, Řecko, Francie, Nizozemsko, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Slovinsko a Británie. Jeden terminál by měl být poblíž polského Gdaňsku.
Ve Spojených státech, které jsou největším vývozcem LNG do Evropy, se stavějí tři nové vývozní terminály. Ve fázi plánování je jich tam dalších 11 a u čtyř se plánuje rozšíření. Analytik trhu s energiemi Ira Joseph upozornil, že zatímco některé vývozní terminály v minulosti měly problém získat peníze, teď je o jejich financování zájem.
Plovoucí LNG lodě jsou označovány za krátkodobé řešení, které má zajistit přísun plynu na nejbližší roky, než se vybudují čistší zdroje. Podle kritiků ale není pravděpodobné, že by loď postavená na desítky let trvale zastavila provoz po několika letech.
Jakmile se plovoucí terminály postaví, mohou se použít kdekoliv na světě. Pokud je evropské státy už nebudou chtít, protože přejdou na čistší energie, mohou tyto lodě odplout do jiného přístavu. Tím se v podstatě zajistí využívání zemního plynu na desítky let. A planeta je jen jedna. Ničemu nepomůže, když bude »čistší« Evropa a okolní svět pojede dál ve »starých kolejích«.
Navíc je zejména v Německu zřejmé, že některé z plovoucích terminálů připravují půdu pro terminály na pevnině, které by byly postaveny na 30 nebo 40 let. To je podle ekologů dávno za hranicí, kdy by státy měly skončit se spalováním fosilních paliv.
(ici)