Omlouváme se, že vás v tomto jarním čase »nutíme« zabývat se tak nehezkou věcí, jakou je plíseň na nohou, ale s jarem toto téma úzce souvisí. V zimě jsme tak říkajíc i preventivně chodili v botách pevně uzavřených, mnohdy i celý den. Ne v každém zaměstnání je možné přezout se do lehké obuvi. A s příchodem jara jsme zjistili, že naše nohy mají problém. Naši předci tuto nepříjemnost zvládali i v době, kdy nebyl »k ruce« kožní lékař a jeho moderní, pravda, velmi účinné mastičky…
Je-li kůže infikována mykózou, vznikají na ní nežádoucí procesy, především nepříjemné svědění nebo pálení, kůže je na první pohled zarudlá. Dalším příznakem je suchá, šupinkatá kůže, na které se objevují někdy i puchýřky. Mezi prsty a v záhybech na chodidle se objeví bolestivé praskliny. Kožní mykóza v oblasti chodidel a meziprstí se může také projevovat nepříjemným zápachem. Pokud se plíseň nohou neléčí, šíří se dál a po určité době dochází i k napadení nehtů. Postižené nehty ztloustnou, jsou matné, šupinaté, někdy zhnědnou a často výrazně vystupují nad nehtové lůžko.
Plíseň na nohou je prostě nepříjemná! Navíc je snadno přenosná. Ani každodenní mytí nohou, což je základní prevence, mnohdy nepomáhá, zvláště když v některých rodinách je k otírání nohou po umytí »vyčleněn« jeden společný ručník, aby se (tak říkajíc) ušetřilo. Mluvit o tom, že ponožky a punčochy třeba měnit každý den je někdy zbytečné. Stejně jako to, že boty, v nichž hodláme strávit celý den, musí být suché nejen zvenčí, ale i zevnitř! To a mnohé jiné si babičky uvědomovaly a snažily se hříšníkům a hříšnicím v jejich jarním trápení pomoci.
Například nehty poškozené plísní potíraly a potírají (protože to funguje!) rozříznutým stroužkem česneku. Některé věřily a věří jedlé sodě. Večer potíraly nehty kašičkou jedlé sody rozmíchanou s trochou vody. Po pěti minutách opláchnuly nohy vlažnou vodou, pečlivě je osušily a pak »poprášily« kukuřičnou moukou. Ano tou, kterou doma používáte k zahuštění omáček. Ta je ostatně dobrým řešením pro všechny, a to i preventivně, kterým se potí nohy více než je zdrávo.
Pokud máte problémy s plísní nohou, po jejich omytí a důkladném osušení, zasypte místa mezi prsty trochou jedlé sody. Ta nejen pohlcuje vlhkost, ale zbaví nohy zápachu a navíc je osvěží.
Na nožní plísně prý také spolehlivě zabírá šalvěj. Stačí tři lžíce sušené bylinky na litr vroucí vody. Nevařte, jen šalvěj horkou vodou přelijte a nechte asi 15 minut odstát. Do ještě teplého odvaru ponořte nohy a koupejte je za občasného promnutí rukama do vychladnutí vody. Poté je důkladně osušte a zasypte již zmíněnou kukuřičnou moukou.
Když už je řeč o šalvěji, zkuste hrst šalvěje vylouhovat půl hodiny ve dvou litrech horké vodě s hrstí levandule. Přeceďte, a v ještě teplé lázni koupejte plísní napadené nohy dvakrát týdně tak dlouho, dokud plíseň nezmizí. Po každé koupeli nohy pečlivě osušte a zasypte, ano – jak jinak než kukuřičkou, opravdu osvědčenou, moučkou.
A je tu opět oblíbený ocet, který v »babských« radách v různých souvislostech často zmiňujeme. Nohy poškozené plísní koupejte v roztoku octa a teplé vody v poměru 1:1 nejméně 10 minut. Poškozené nehty potírejte octem neředěným. Poté nohy omyjte, osušte a zasypte kukuřičnou moučkou. Mezi ověřené a oblíbené tradiční prostředky proti plísni patří jablečný ocet. Opět řeďte s teplou vodou v poměru 1:1 a na čtvrt hodiny do ní namočte postižené nehty. Po lázni si nohy či ruce pořádně osušte. Jablečný ocet je obecně řazen mezi velmi kvalitní přírodní antimykotika.
Od plísně nohou, podle starého receptu prý pomůže i přeslička rolní, přesněji – olejový odvar z ní. Tato rostlina je jednou z nejstarších na naší planetě. Najdete ji podél břehů řek a potoků, lesních cest a jiných vlhkých míst s kyselou půdou. Na zahradách a v jejich okolí je vnímána jako plevel, což ovšem nic nemění na její kráse, ba ani na léčivých účincích. Přeslička rolní se v lidovém léčitelství užívá proti zánětlivým onemocněním, při chorobách močového ústrojí a též jako desinfekční prostředek k léčbě zánětlivých onemocnění. Obsahuje kyselinu křemičitou. Babičky pokrájely 10 až 15 lodyh přesličky rolní (pozor, nezaměňovat s přesličkou lesní!), vložily ji do kastrolu a zalily 500 ml oleje, nejlépe slunečnicového. Pozvolna zahřívaly až skoro do varu, poté stáhly plamen a po mírném vychladnutí znovu zahřály. Pozor! Nikdy se nesmí vařit! To opakovaly pětkrát až šestkrát. Poté nechaly nejméně jeden den odstát. Místa postižená plísní natíraly opakovaně až do vymizení plísně. Olejový »vývar« též přidávaly do koupele na nohy. Ať již k léčení či jako prevenci. Velmi účinné!.
Jiří Janouškovec