Potenciální plán Izraele zaplavit síť tunelů Hamásu mořskou vodou hrozí »zničením základních podmínek pro život v Gaze«, což je jeden ze znaků trestného činu genocidy, řekl deníku Guardian vysoce postavený hydrolog.
Odborníci na životní prostředí varovali, že tato strategie – k níž se Izrael zatím nezavázal – hrozí ekologickou katastrofou, která způsobí, že Gaza nebude mít pitnou vodu a zničí i to málo zemědělství, které je na území o rozloze 141 km2 možné.
Zvláštní zpravodaj OSN pro právo na vodu Pedro Arrojo-Agudo ji přirovnal k legendě o tom, jak Římané zasypali Kartágo solí, aby učinili území svého starověkého rivala neobyvatelným. Zpravodaj pro lidská práva a životní prostředí David Boyd uvedl, že poškození jediného zdroje vody v Gaze by mělo »katastrofální dopad« na životní prostředí a lidská práva.
Zprávy médií, fotografie a satelitní snímky naznačují, že Izraelské obranné síly (IDF) zřídily v uprchlickém táboře al-Šatí na východním pobřeží pásma Gazy čerpadla, která by mohly využít k přečerpání milionů litrů mořské vody do tunelů používaných militantní skupinou.
Izraelští vojáci údajně začali minulý týden zkoušet čerpání mořské vody do podzemní sítě ve snaze vytlačit bojovníky Hamásu nad zem a odepřít jim významný strategický nástroj.
Důsledky pro životní prostředí by mohly být dalekosáhlé. Podle studie americké vojenské akademie West Point bylo na začátku války v říjnu v Gaze 1300 tunelů, které se táhly v délce více než 310 mil (500 km). Odhaduje se, že k jejich úplnému zaplnění by bylo zapotřebí 1,5 milionu metrů krychlových vody.
Mark Zeitoun, ředitel Geneva Water Hub a profesor na Geneva Graduate Institute, uvedl, že mořská voda čerpaná do stovek kilometrů tunelů protínajících porézní písčitou půdu v Gaze by nevyhnutelně pronikla do vodonosné vrstvy, na níž je 2,3 milionu obyvatel Gazy závislých a která jim zajišťuje asi 85 % vody.
Zeitoun, který pracoval jako vodohospodářský inženýr pro OSN na okupovaných palestinských územích, uvedl, že vodonosná vrstva je již značně znečištěna odpadními vodami a infiltrací mořské vody v důsledku dlouholetého nadměrného čerpání.
»Pokud přidáte více mořské vody přímo přes písek do zvodnělé vrstvy, neproměníte vysoce kvalitní zdroj ve zranitelný zdroj, ale ze zranitelného zdroje se stane katastrofální,« řekl Zeitoun.
Kontaminace by podle něj byla taková, že současné metody odsolování reverzní osmózou na úrovni čtvrtí, které Palestinci v Gaze používají k úpravě vody, by již nebyly proveditelné.
»Zničilo by to životní podmínky všech lidí v Gaze,« řekl. »Říkám životní podmínky, protože si myslím, že to je jeden z prvků genocidy v rámci úmluvy OSN, částečné nebo úplné fyzické zničení podmínek nezbytných pro život jakéhokoli národa.«
»Nevíme, co je v tunelech uloženo,« varoval před dalšími nebezpečími Wim Zwijnenburg, výzkumný pracovník nizozemské nevládní organizace Pax for Peace, který zkoumá dopady války na životní prostředí.
»Kolují zprávy, které nejsou ověřené, ale některé zdroje je citují, že v tunelech je uloženo asi 20 000 galonů paliva. Takže tu máme všechny tyto druhy uhlovodíků, které mohou potenciálně ovlivnit i půdu a dostat se do vodonosné vrstvy a podzemních vod.«
Zaplavení tunelů by rovněž představovalo riziko pro celistvost půdy, na níž jsou postaveny obce v Gaze, nejhustěji osídleném území na světě, varoval Zwijnenburg. Pokud by se propadly pod zastavěnými oblastmi, mohlo by to strhnout i všechny budovy, které nad nimi zůstaly.
Program OSN pro životní prostředí uvedl, že zaznamenal zprávy o tom, že Izrael začal pumpovat vodu do tunelů v Gaze. V reakci pro deník Guardian uvedl jeho mluvčí podobné hodnocení možných dopadů.
»Jakákoli metoda používaná bojujícími stranami během konfliktu musí přijmout veškerá opatření, aby nedošlo k poškození civilního obyvatelstva, včetně dopadu na přístup k vodním a potravinovým zdrojům,« uvedl mluvčí.
(jb)