Píše se devátý březen 2023. Den inaugurace nového prezidenta Petra Pavla. S koncem mandátu dnes již bývalé hlavy státu Miloše Zemana končí i »služba« ředitele Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky a jeho tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ten v rozhovoru pro iportaL24.cz uvedl, že svět politiky a žurnalistiky hodlá nyní opustit. Jaké jsou jeho další plány? Bude se i nadále stýkat s Milošem Zemanem? A jak hodnotí uplynulé prezidentské volby? Možná vás v lecčems jeho názory a postoje překvapí, ať už pozitivně či negativně…
V červencovém rozhovoru pro iportaL24.cz jste vyzval lidi, aby v prezidentské volbě 2013 nevolili novou hlavu státu podle přání médií. Jak velkou roli média v lednu sehrála? A dopadla volba skutečně podle přání médií?
Média byla jednou z důležitých součástí prezidentské volební kampaně. Byli jsme svědky aktivismu, který byl až na hraně adorace jednoho z kandidátů. A tento kandidát také zvítězil. Ale pozor, to není hlavní příčina výsledku voleb. Vítězství Petra Pavla by nebylo možné bez chyb protikandidáta a bez změněné společenské atmosféry. Lidé v mimořádně neklidné době projevili touhu po klidně se vyjadřujícím politikovi. Jde o pocit, že když se politik nebude vyjadřovat burácivě, vše se uklidní. To je ovšem šalba, realita nás všechny dožene. Proto říkám, že Petr Pavel to bude mít těžší než Miloš Zeman.
Pan prezident prohlásil a vy jste to i naznačil v první odpovědi, že Andrej Babiš udělal řadu chyb. Co bylo tou největší chybou?
S panem prezidentem souhlasím, ale nechci být nespravedlivý. Andrej Babiš byl pod mimořádným tlakem, mnohdy už za hranou. To by skoro nikdo nevydržel. Největší chybu vidím v nedostatečné řečové ústrojnosti. Tedy příliš mnoho slov, příliš mnoho témat. Naproti tomu byl Petr Pavel se svou úspornou rétorikou.
Prozraďte, jakých to bylo deset let? Na který moment budete vzpomínat nejraději a který byste, kdyby to bývalo šlo, vymazal?
Bylo to báječných deset let, často dramatická doba. Ale v pomyslném boji jsme nepadli, ač nás mainstream nešetřil. Rád budu vzpomínat na setkání s občany po celé republice. Jsem hrdý, že pan prezident vždy upřednostňoval ochranu lidského života, podporoval rodinu, venkov. To tu bude chybět.
Vymazat nechci nic, život je třeba brát jako celek, není to textový editor, kde mohu cokoliv vymazat.
Jednal jste vždy v souladu s panem prezidentem? A dal si někdy od vás i poradit? Či jste ho dokázal přesvědčit?
Pokud bych nejednal v souladu, brzy bych na Pražském hradě skončil. Měl jsem ale velmi široké mantinely pro vyjadřování, jak jsme se s panem prezidentem dohodli. Mnohokrát jsme o řadě témat diskutovali, pan prezident se vždy zajímal o názory blízkých. Ale finální rozhodnutí činí vždy sám. Není loutka, je skutečným státníkem, kterého docení historie. Prezidenty si dodnes pamatujeme, ale kdo zná novináře a komentátory, kteří hrubě útočili na T. G. Masaryka, Edvarda Beneše nebo Václava Havla? Nikdo.
Jak jste vybírali média, kterým poskytl nebo poskytoval pan prezident rozhovory? Bylo to ve vaší »agendě«, nebo se rozhodoval Miloš Zeman zcela sám?
Bylo to vždy na rozhodnutí pana prezidenta, ale samozřejmě jsem dával doporučení. Klíčem byl dosah médií, jejich svobodomyslnost, to je přeci základ novinářské práce, a profesionální přístup. Aktivistická média k takovým nepatří.
Vynadal vám někdy za těch deset let Miloš Zeman za něco? Označil nějaký váš krok za zjevnou chybu?
Ano, stalo se, opravdu několikrát, že mne pan prezident upozornil třeba na nepřesnost. Byla to cenná zpětná vazba pro mou práci.
Bavili jste se s panem prezidentem jen čistě pracovně, nebo jste probírali i soukromé záležitosti, kulturu či třeba sport?
Jako přátelé jsme se bavili i o soukromých záležitostech, politice, historii, víře, zajímavém dění. Byl jsem vždy rád, když se třeba po rozhovoru pro média taková chvilka našla.
Z úst mnoha, především levicových politiků, jsem slyšel, že se Miloš Zeman v průběhu druhého funkčního období změnil, a dokonce i že »popřel sám sebe«. Co byste uvedl na jeho obhajobu?
Nesouhlasím s touto tezí. Miloš Zeman má řadu zásad, které jsou pro něj nepřekročitelné. Příkladem budiž ruská agrese proti Ukrajině. Tím byla překročena červená linie, o které hovořil Miloš Zeman již v roce 2014. Vychází z životní zkušenosti s okupací v roce 1968. Tedy nejde o překvapující postoj.
Mluvčí, který odmítal a dehonestoval významná tuzemská média, rád hovořil s proruskými médii, před nimiž varovala i tajná služba. Tak vás zhodnotil redaktor webu Forum24 Pavel Šmejkal po rozhovoru pro Seznam Zprávy. Jak byste zareagoval?
Na ideologické hodnocení se nedá věcně reagovat, protože ideologické hodnocení nepočítá s reakcí toho, kdo je hodnocen. Ideologicky hodnotící zná jen varianty politicky vyspělý/zrádce lidu. Je to zničující manicheismus, který má v české politice, žel, historickou tradici. A vždy vedl ke zkáze tohoto národa.
Vy i pan prezident jste byli v mainstreamu kritizováni za to, že jste byli »proruští« a že jste prozřeli pozdě. Opravdu si ale myslíte, že Rusko je jediným viníkem konfliktu, který započal přesně před rokem?
Víte, agresi proti nezávislé zemi nelze ničím ospravedlnit. Jestliže jsem protestoval proti bombardovaní Jugoslávie, protestuji i teď proti útoku na Ukrajinu. Žádná myšlenka, ať už je třeba vydávána za velkou, nemůže ospravedlnit agresi. Žádná.
Často se skloňuje, že národ je rozdělený. Dalo se na tom vůbec něco změnit? A je to reálné v příštích dnech, měsících a letech?
Demokratická společnost je vždy rozdělená. A skutečný demokrat respektuje rozdílné názory a snaží se v dialogu přesvědčovat. Totalitní společnost vyžaduje jednotu. A totalitář si tuto jednotu vynucuje represí.
S ohledem na onen rozdělený národ a hlavně na drsnou kampaň před letošními volbami, nesmyslíte, že přímá volba prezidenta byl chybný, a tak trochu populistický krok?
Přímá volba dala lidem do rukou přímý demokratický prostředek, svobodnou volbu prezidenta republiky. Chyba není v přímé volbě. Potíž tkví v ideologizaci politiky a z toho plynoucího českého manicheismu. Onoho neštěstí, kdy se v politice lidé označují za dobro, nebo naopak za zlo.
Zajímalo by mě, jaké máte plány od 9. března 2023? Souhlasíte s tím, že vaše šance k návratu do médií je vzhledem k určité nálepce nyní omezená?
Rád bych pracoval v soukromém sektoru a po jednadvaceti letech se rozloučil s politikou i žurnalistikou. Uvidíme, co se podaří.
Budete se i nadále stýkat s »občanem Milošem Zemanem«?
S Milošem Zemanem budu v kontaktu, budeme se setkávat, a k tomu plánuji pomáhat s mediálními aktivitami.
Při působení na Hradě jste to nemohl říci naplno, ale nyní už byste mohl. Prosím, která politická strana je nejblíže vašemu »světonázoru«?
Zklamu čtenáře. Taková politická strana u nás není. Stále čekám na dobu, kdy posílí konzervativní levice, aby v dějinném okamžiku spojila síly s konzervativní pravicí. Ne účelově, ale s cílem návratu ke kořenům v moderní době. Propojit zdrojnici naší civilizace se současností.
A jak poznáme, že se ta doba blíží? Třeba podle toho, že politici začnou seriózně hovořit o podpoře rodiny, venkova a lidí práce obecně.
Petr Kojzar
Zeman byl vždycky jen slouha amerického režimu, nikdy nebyl levicový. A Ovčáček se ani teď nestydí lhát.
Je to tak, roli Miloše Zemana jednou docení historie a dá ho na roveň TGM a Edvarda Beneše.
Nebýt toho Zemana, byl by Ovčáček docela dobrá volba 🙂
Toho Ovcacka bude škoda. Jeste se nám po něm zasteskne, uvidíte!
Zajímavý a užitečný text, díky. Oběma aktérům. Se závěrem plný souhlas.