Kdo to nezkusil, neuvěří. Netřeba s sebou tahat na výlety láhve plynu s vařičem. Stačí malá ostrá sekyrka, nůž, zápalky, sůl, základní »sestava« koření (pepř, paprika, popřípadě kmín a pár kuliček nového koření). A suroviny na vaření, pokud si je nehodláte »ulovit« či »uloupit« poblíž vaší přírodní kuchyně nebo je cestou (lepší a rozumnější řešení) koupit.
Neuškodí dvě tři cibule a pár stroužků česneku. Některé čerstvé bylinky možná rostou přímo ve volné přírodě, berte jen ty, které spolehlivě znáte. To platí i o zdroji pitné vody. Ne v každé studánce s »křišťálovou« vodou je opravdu pitná voda, o potůčcích vody protékajících lesem či pasekou raději ani nemluvě. Několik lahví vody z domova je jistotou. Základní suroviny, včetně vody, unesete v batohu na zádech, zvláště při poctivé dělbě práce. Koření na cestu? Tábornický kotlík na vaření, ešus či jinou misku z kovu, a lžíce asi máte s sebou. To většinou k vaření v přírodě stačí. Není nutné hned vyrazit ven, a testovat svoje schopnosti ve volné přírodě, zahrada na chatě či chalupě bohatě stačí. Nechceme přec zničit přírodu požárem… A dětem, pokud je do vaření zapojíte, uděláte radost i tak.
Základem je oheň, pokud jeho přípravu zvládnete. Můžete na něm nejen opékat vuřty, ale i vařit. Na sádle v rozpáleném kotlíku zpěňte pokrájenou cibuli, přidejte na kostičky pokrájené oloupané buřtíky, krátce osmahněte, vmíchejte dvě lžíce sladké papriky, zamíchat, špetka pepře přidá chuti, zalijte vodou a uveďte do varu. Oloupané a pokrájené brambory vsypte do vroucí vody, přiměřeně osolte a vařte do jejich změknutí. Přidejte pár stroužku rozmačkaného česneku, slabší povahy mohou přidat k zahuštění rozkvedlanou hladkou mouku, pokud ji mají s sebou. Pokud vaříte opravdu v přírodě, co si sebou nepřinesete, to k vaření mít nebudete. Dosolit, přidat majoránkou a šup s polévkou do ešusů.
Setonův hrnec, poklad zálesáckého vaření a pečení bez použití nádobí. Nechte děti, ať se na jeho přípravě podílejí. Společně s nimi vykopejte jámu asi 600 až 700 mm hlubokou a širokou zhruba 500 x 500 mm. K jedné straně zatlučte silnější dřevěný kolík ze syrového dřeva, aby z jámy dostatečně vyčníval. Na vedlejším ohništi rozdělejte oheň. V něm rozpalte ploché menší kameny. Mezitím připravte plátky masa, nejlépe vepřového či drůbežího (to může být v menších kusech i s kostí) k pečení, asi 2000 g stačí. K tomu hrubě pokrájenou mrkev, tenké plátky středně velkého celeru, na silnější plátky pokrájené brambory, nezapomeňte na oloupanou a na plátky nakrájenou cibuli.
Na dno jámy dejte část rozpálených kamenů (jistěže ne rukama), na ně silnější vrstvu kopřiv, pak položte maso obložené zeleninou a přikryjte další vrstvou kopřiv. Na vrstvu pokrájené kořenové zeleniny dejte brambory. Uzavřete rozpálenými kameny, zasypte hlínou a udusejte. Asi za 40 minut kolík vytáhněte, do otvoru nalijte vodu a otvor zakryjte plochým kamenem nebo uzavřete udusanou hlínou. Maso musí zůstat v zemi nejméně dvě hodiny. Poté opatrně odstraňte hlínu, kameny i kopřivy. A užívejte si. Použít můžete i alobal. Maso s kořenovou zeleninou zabalte do kopřiv a alobalu. S bramborami udělejte to samé, ale vynechejte kopřivy. Houby? Pokud je máte, znáte a jíte, po očištění je na hrubé plátky pokrájejte a přidejte k masu.
Někteří rybáři to znají, tak proč nezkusit pečení ryb v hlíně. Stačí k tomu čerstvá, očištěná a vykuchaná ryba a sůl. Zprvu (jak jinak) ulovte rybu, a očistěte ji. Pečicí papír asi s sebou nemáte, proto ji balte do větších zelených listů a obalte ve vrstvě jílu silné asi 20 mm. Rozdělejte oheň a to tak, abyste měli k dispozici dostatek žhavého popele. Do něj vložte rybu zabalenou v hlíně a zakryjte ji zbytkem žhavých uhlíků. Pečte asi 50 minut! Obal rozbijte a jezte!
Maso pečené »na víku« nemá chybu. Buďte připraveni, osolené a okořeněné plátky masa přineste s sebou. Upřednostňujeme šťavnatou vepřovou plec. Pro šest až osm lidí bohatě stačí 1000 g.
Do ohniště položte několik plochých kamenů – na velikosti sice nezáleží, ale úplně malé raději nepoužívejte. Na nich rozdělejte oheň a trpělivě ho »živte« silnějšími borovými nebo bukovými větvemi. A to tak dlouho dokud nebudete mít dostatek žhavých uhlíků. Ty z kamenů opatrně stáhněte, na kameny položte víko z většího kotlíku nebo z domova přinesenou větší a hlubší pánev, kterou jste sice chtěli vyhodit, ale naštěstí nevyhodili. To kilo či dvě navíc v pohodě unesete i na výlet. Okolo pánve přihrábněte něco žhavých uhlíků, na pánev dejte připravené maso a smažte je společně se vším, co do vybraného pokrmu patří. Zeleninu přidejte asi po 30 minutách. Mírně podlijte vodou a máte-li s sebou i poklici či víko většího kotlíku, zakryjte pánev. Za 40 minut by mělo být hotovo. Není? Nevadí. Podlijte maso trochou piva, které stejně při vaření popíjíte, přihrňte další žhavé uhlíky a vařte do změknutí. Na vedlejším ohni uvařte v kotlíku pár brambor.
Je možné, že pokrm, který uvaříte v přírodě, či volně (skoro zálesácky) na zahradě poblíž chaty či chalupy bude jiný než ten připravený doma či na grilu. To nevadí. Hlad je nejlepší kuchař. Okouzlení strávníci ocení vaše čarování ve skromných podmínkách, pro které jste se dobrovolně rozhodli. A tak jim nabídněte pečeného hada! Možná ho znáte jako zálesácký chléb. Do kotlíku dejte 500 g polohrubé mouky, špetku soli, rozpuštěný tuk, dvě vejce, trochu vody, půl prášku do pečiva. Tyto ingredience většinou s sebou nenosíte na výlet, ale pokud víte, že budete pečeného hada dělat, určitě na ně nezapomenete. Těsto v kotlíku rukou vypracujte a nechte je mírně vykynout. Uválejte v ruce z těsta váleček a ten na hladkou větvičku namotejte do spirály. Začátek a konec dejte pod spirálu, aby se nerozmotala. Potřete vodou, mírně osolte případně i posypte kmínem a pečte nad žhavými uhlíky. Hotový (pečený) je had, pokud se na tenké dřívko bez kůry těsto nelepí.
Ano, je to nepohodlné, ale romantické, však to mnozí z našich čtenářů znají ze svého dětství…
(jan)
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay