Pavel Janeček: Ceny energií vzrostou tak, že na to lidé nebudou mít

Pokud dojde k přerušení ruského plynu, tak si vůbec nedovedu představit, jak to současná vláda bude zvládat, protože to už je krizové řízení a já žádné krizové manažery ve vládě nevidím. V rozhovoru pro iportaL24.cz to řekl bývalý šéf Pražské plynárenské a expert platformy Energie není luxusní zboží Pavel Janeček.

Cena zemního plynu na středoevropské burze se během několika dní po vzniku války na Ukrajině téměř zdvojnásobila, i když dodávky plynu z Ruska do Evropské unie nebyly narušeny. Čím si to vysvětlujete? Kde vidíte příčiny současného cenového šoku?

Cena se skutečně zdvojnásobila v reakci na bezprostřední napadení Ukrajiny Ruskou federací, ale ona se zdvojnásobila už z dvojnásobené ceny, ke které došlo v létě a na podzim loňského roku. Takže jsme někdy i na čtyřnásobku toho, co lidé platili v tomto období před rokem.

Pokud jde o ten dlouhodobý růst cen zemního plynu, který začal někdy na podzim loňského roku, tak to bylo způsobeno primárně tím, že je špatně nastavena energetická politika vůbec v Evropě. Souvisí to s Green Dealem (Zelená dohoda pro Evropu) a s faktory Green Dealu, které zhusta popírají fyzikální zákony. Druhá věc je, že Rusko už tehdy bezpochyby spekulovalo s určitou formou nátlaku na Evropu po plánovaném ataku.

Je potřeba si uvědomit, že burza jako taková je velmi emotivní záležitost, to znamená, že někdy tam není žádný technický fundament, proč by cena měla vzrůst, ale na základě emoce klidně vzroste, anebo klesne.

Vlády jednotlivých států na cenové šílenství, které vzniklo na trhu s energiemi, a tedy i s plynem, určitými způsoby reagují. Jak si podle vás v tomto směru vede česká vláda? Reaguje dostatečně?

Česká vláda celou situaci nesmírně podceňuje, protože cena plynu zároveň determinuje cenu elektrické energie. Samozřejmě to souvisí i s tím, jaké zdroje v té soustavě jsou. V momentě, kdy se snížením výkonu plynových elektráren připojily elektrárny uhelné, to znamená, že se musí platit za emisní povolenky a podobně, tak ta cena roste skoro až exponenciální řadou.

Česká vláda naprosto nejmíň ze všech okolních zemí reaguje ve prospěch určité moderace ceny energií jako takových, to samozřejmě staví český průmysl a obyvatele do velmi složité situace.

Jaké kroky byste jí doporučil provést?

Tohle se vleče už od doby minulé, já tomu říkám tupé přebírání parametrů Green Dealu jako takového. Ti, kteří Green Deal prosazují, se dneska dostali tak trošku do defenzívy díky ataku Ruska na Ukrajinu, ale ta podstata tam stále zůstává. Pokud dneska někdo říká, že Green Deal je mrtvý, tak to vylučuji. Bylo do toho už investováno příliš mnoho peněz.

Opakovaně jsem upozorňoval na to, že nejenom česká, ale i evropská energetika je přeregulovaná a že je závislá na dotacích. Tím pádem tam v podstatě není vůbec žádné tržní prostředí, to znamená, že tam nejsou tržní mechanismy, které by tu cenu v podstatě samy regulovaly. Doporučoval jsem, když už máme takto rozhozené tržní prostředí, přistoupit k dalšímu netržnímu mechanismu, a to je určité zastropování ceny elektrické energie, čímž by vlastně došlo i k zastropování ceny plynu. Doporučoval jsem to už dávno a vsadil bych se, že k tomu stejně dojde, protože na podzim budou lidi platit takové ceny energie, že na to nebudou mít.

Je s podivem, že lidem nikdo otevřeně neřekl – nejezděte např. na dovolenou, nechte si peníze, zvažte, zda a jak utratíte vaše přebytky peněz, protože je fakt, že je budete potřebovat na zaplacení energií a základních životních potřeb.

Je ale hodně rodin, které o dovolené ani neuvažují, protože si ji jednoduše nemohou dovolit…

Právě tam musí podle mě pomoct vláda adresnými dávkami, nicméně víme, jak to s těmito dávkami je, jak dlouho trvá jejich vyřízení, jak to je administrativně náročně a podobně, ale já tam jinou šanci nevidím. Měl by to být komplex řešení, která ovšem, jak vidíme, jsou přijímána velmi pomalu a se zpožděním.

Jaký bude podle vás další vývoj na trhu s plynem?

Na tuhle otázku je každá odpověď špatná. Já nemůžu odhadovat, nevím, jak se vedou politická jednání. Vidíme, že téměř všechny státy okolo České republiky mají dlouhodobý kontrakt s dodavatelem plynu, v tomto případě s Gazpromem. Česká republika je jediná, která takový kontrakt nemá, to znamená, že její manévrovací schopnost je velmi zúžená. Pokud bude tok ruského plynu pokračovat, tak máme ty možnosti, o nichž jsem hovořil, to znamená zastropování ceny, adresná pomoc apod. Pokud ale dojde k přerušení ruského plynu, tak si vůbec nedovedu představit, jak to tato vláda bude zvládat, protože to už je krizové řízení a já žádné krizové manažery v současné vládě nevidím.

Rusko Evropě dodává ročně zhruba 155 miliard metrů krychlových plynu. Jak se díváte na návrh Evropské komise nahradit tento objem plynu z 50 či 60 procent »zelenými« plyny, ať už to bude vodík, nebo biometan?

To množství je loňský objem, bývalo to i více, vždy to záleží na počasí, ale jedná se asi o 40 procent celkové spotřeby Evropy. K návrhu Evropské komise se nechci vůbec vyjadřovat. Tohle je možná »přání otcem myšlenky«, když to řeknu slušně, ale je to úplný nesmysl. Možné to je snad za pět nebo deset let, ale kde ten bioplyn vezmou, z čeho ho vyrobí? Kdysi jsem slyšel, že soustavu naplníme bioplynem z exkrementů našich krav. Uvědomme si ale jednu věc, že ten bioplyn vzniká primárně kvašením chlévské mrvy, případně kvašením zemědělských reziduálních produktů, ale hlavně v létě, když je teplo. V zimě, kdy ho nejvíc potřebujeme, tam musíme topit, aby vůbec k tomu kvasnému procesu došlo. Je to pro mě spíš jakoby ideologická záležitost. Dlouhodobě říkám, že energetiku v posledních patnácti letech řídí a rozvíjejí ne energetici, ale environmentalisté, a tohle je jedna z těch věcí.

Je podle vás vůbec reálné v dohledné době ukončit dodávky plynu z Ruska a zabezpečit takový objem z jiných zdrojů?

Pokud se bavíme o zastavení dodávek ze strany Ruska, myslím si, že Rusko nebude mít zájem to udělat, protože by se na trh Evropy s plynem už nikdy nedostalo. Navíc zakonzervování zdrojů stojí velké peníze a divergovat je někam jinam, je velmi složité.

Kdyby měla ukončit dodávky z Ruska Evropská unie, tak by to znamenalo v podstatě vystavení těch zemí, které jsou mj. i více než z devadesáti procent závislé na ruském plynu, do naprosto neřešitelné situace, a to po období více let. Tak to je a je potřeba si také uvědomit, že kolem 70 procent toho plynu je technologický plyn, to znamená pro průmysl, zemědělství a podobně a jenom ten zbytek je na vytápění.

Proč potom podle vás tyto názory zaznívají?

Jak jsem říkal, Green Deal jako takový je postavený na ideologii, na ohýbání fyzikálních zákonů, a to je podstata celé věci. Ale samozřejmě tím, jak tu ideologii tlačíte do lidí, tak vzniká autentická poptávka po obnovitelných zdrojích. Už více než 15 let do energetiky ingerují lidi ze životního prostředí, to znamená, že tady v podstatě máme už jednu generaci, která, promiňte, je trošku zblblá.

Podle některých odborníků lze dodávky ruského plynu postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí. Jak se na to díváte?

Během dvou tří let to není v žádném případě možné. Evropa řekla, že je možnost snížit potřebu ruského plynu do letošní zimy o dvě třetiny, to je úplně vyloučená záležitost. Tam prostě pořád chybí někde sto miliard kubíků.

Můžete porovnat kvalitu zemního plynu z jednotlivých zemí, myslím tím výhřevnost, spalné teplo atd.

Dá se to porovnat. Zemní plyn je v podstatě metan a má různé etanové číslo podle toho jakou má výhřevnost. Například norský plyn má vyšší výhřevnost než třeba ruský plyn, u zkapalněného plynu se to trošku liší, ale v podstatě to je komplementární, může se to plnit do stejných trubek.

Pokud jde o cenu, můžete odhadnout rozdíl mezi ruským plynem a zkapalněním plynem?

Z logiky věci, když bychom se bavili o tom, že bází je cena dlouhodobého kontraktu s Ruskou federací, to znamená kolem sedmi korun za metr krychlový, což znamená asi 270 dolarů za tisíc metrů krychlových, tak ten zkapalněný plyn je i trojnásobně dražší. Ovšem v současné době, pokud se bavíme o spotových cenách zemního plynu, které jsou na 25 a více korunách za metr krychlový, tak potom ten zemní plyn z USA vypadá konkurenceschopně. Ale zamysleme se nad tím, co znamená zemní plyn LNG například z Ameriky, Alžírska nebo Kataru. To znamená, že se musí metodou frakování vytěžit, to znamená, že se musí použít chemikálie, pak ho je potřeba zkapalnit, tedy podchladit, na což se vynaloží velké množství energie, a pak se musí při mínus 160 až 170 stupňů Celsia transportovat na místo. Tam ho je potřeba znova zplyňovat a pak napojenými infrastrukturami dostávat ke konečnému spotřebiteli. Takže je jasné, že musí docházet k obrovským ztrátám energie na cestě, a z logiky věci musí být dražší. Samozřejmě ta cena závisí i na dalších faktorech, ale rozhodně bude vícenásobně dražší.

Mezi důležité aspekty energetické bezpečnosti určitě patří zásobníky plynu. Proč se je podle vás stát nesnaží odkoupit?

Ten tendr stále ještě běží. Stát by ale měl stoprocentně zásobníky odkoupit. Upozorňujeme na to už od podzimu a je s podivem, že stát k tomuto nepřistupuje. Je zcela zřetelné, že je to strategická záležitost. Divím se, že stát nesleduje třeba příklad Německa, kde v první řadě znárodnili Gazprom Germania, což je vnukovská společnost firmy Gazprom, ale vlastnící zásobníky na území Německa s tím, že to je strategická infrastruktura. Je zvláštní, že když se stále ohlížíme na Německo, náš stát to v tomto aspektu nekopíruje.

Jako bývalý šéf Pražské plynárenské jste určitě postřehl, že hl. m. Praha poskytlo společnosti významnou finanční částku. Také došlo k tomu, že první odběratelé s fixací cen byli požádání, aby od fixace odstoupili. Má Pražská plynárenská možnosti, jak k tomu zákazníka donutit, nebo musí jít o dohodu?

Je pravda, že Praha společnosti poskytla příspěvek ve výši dvou miliard korun, který se podle mých informací vracet nebude, a pak ji dala ještě patronátní ručení za další úvěry, které si Pražská plynárenská vezme na nákup plynu, podle vyjádření manažerů na pořízení zásob z důvodu povinnosti plnit zásobníky.

Pokud jde o dopis o mj. fixaci cen, k odstoupení od ní musí dojít jen na základě dohody. Ten dopis, o kterém mluvíte, považuji za naprosto neakceptovatelnou věc, a to navíc u firmy, která je stoprocentně vlastněná městem. Ten dopis je podle mě vyděračský, protože v druhé sentenci se tam hovoří o tom, že v případě, že nebudou akceptovat zrušení fixace, tak v dalším období už jim Pražská plynárenská nemusí plyn dodávat. To na úrovni městské firmy opravdu považuji za dno.

Jana Dubničková