Česká ekonomika do značné míry stojí a padá se zpracovatelským průmyslem. Dává práci téměř třetině zaměstnanců a v poměru k počtu obyvatel zaměstnává u nás více lidí než v okolních zemích. Vývoj tohoto odvětví v uplynulém desetiletí rozebírá v aktuálním čísle magazínu Statistika&My Karel Novotný z oddělení statistiky průmyslu Českého statistického úřadu.
Konstatuje, že zpracovatelský průmysl u nás v roce 2020 zaměstnával 1276 tisíc osob, tj. o 41 tis. méně než v přecházejícím roce. Jedná se o největší pokles od roku 2009, kdy v důsledku finanční krize opustilo zpracovatelský průmysl 145 tis. lidí. V roce 2008 zpracovatelský průmysl zaměstnával 1352 tis. osob a tento stav nebyl dosud znovu dosažen.
Význam zpracovatelského průmyslu podle Novotného podtrhuje také fakt, že mezi jednotlivými segmenty národního hospodářství dosahuje zpracovatelský průmysl nejvyšších tržeb. »Ty připadají především na největší podniky (s 250 a více zaměstnanci), které v roce 2020 dosáhly dvou třetin z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu, a od roku 2010 navýšily svůj podíl o čtyři procentní body,« upřesňuje statistik.
Klíčová odvětví prošla velkými změnami
»Tahounem zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel, která v roce 2020 zaměstnávala 14 procent osob a vytvářela 26 % tržeb. Tato dominance se průběžně prohlubuje. Ještě v roce 2010 dosahovala pouze 21 % z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu,« konstatuje Novotný. Za zmínku podle něj stojí odlišný dopad finanční krize v roce 2009 a pandemické krize (od r. 2020). V prvním případě sice celkové tržby průmyslu meziročně klesly, podíl výroby motorových vozidel na tržbách ve zpracovatelském průmyslu však vzrostl o 1,6 bodu. Naopak, v roce 2020 její podíl klesl o 0,8 bodu, a podle předběžných dat pokles pokračoval i v následujícím roce (o 1,7 bodu).
»Odvětvím zaznamenávajícím nárůst je výroba kovových konstrukcí a výrobků, která v roce 2020 zaměstnávala 15 % všech osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu, a oproti roku 2010 zde nalezlo práci dalších 28 tis. pracovníků. Podíl tohoto odvětví na tržbách se ve stejném období zvýšil z osmi na 8,4 %,« sděluje dále Novotný.
Velmi dobře se podle něj dařilo také výrobě elektrických zařízení. Její podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu vzrostl mezi roky 2010 a 2020 z 6,2 % na 7,2 %, tj. z 207 miliard na 330 mld. Kč, a podíl na počtu zaměstnanců ze 7,8 % na 8,3 %.
Potravinářský průmysl naopak takových úspěchů nedosahuje. »Ačkoli toto odvětví udržuje stabilní počet zaměstnanců a výši tržeb, v rostoucím zpracovatelském průmyslu poměrově ztrácí,« uvádí statistik. V roce 2010 podle něj tvořilo potravinářství 8,3 % z celkových tržeb, zatímco v roce 2020 pouze 7,1 %. »Je ovšem nutné zdůraznit, že výroba potravinářských výrobků reaguje na recesi se zpožděním (např. ve srovnání s výrobou motorových vozidel) a její největší pokles tržeb nastal (až) v roce 2010,« upozorňuje. Podle předběžných dat v roce 2021 klesl podíl na tržbách ve zpracovatelském průmyslu o další 0,4 bodu.
Nepříliš úspěšná byla podle Novotného i výroba základních kovů, jejich hutní zpracování a slévárenství. Podíl na celkových tržbách se mezi roky 2010 a 2020 snížil z 5,4 % na čtyři procenta.
Zpracovatelský průmysl v ČR
Zdroj – ČSÚ, graf – Statistika&My
Spolu se Slovenskem jsme nevíce závislí na výrobě aut
»Při pohledu přes hranice je nutné konstatovat, že zpracovatelský průmysl u našich sousedů je (minimálně z pohledu tržeb) lépe diverzifikovaný. Tedy s výjimkou Slovenska, kde výroba motorových vozidel dosahuje ještě vyššího stupně dominance než u nás. V roce 2020 tam tvořila 40 % z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu a její podíl v čase narůstá. Například v roce 2010 dosahoval ‚jen‘ 27 %,« uvádí Novotný a pro srovnání doplňuje údaje o našich dalších sousedech.
V Německu rovněž převládá výroba motorových vozidel, její podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2020 činil 21 %, tj. o 2,5 bodu více než v roce 2010. V Polsku převládá výroba potravinářských výrobků, která si mezi roky 2010 a 2020 udržovala stabilní podíl 16 až 17 % z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu. Nejvíce rozložené tržby v rámci jednotlivých odvětví mají v Rakousku. Největší podíl tržeb tam v roce 2020 připadal na výrobu strojů a zařízení, a to 13 %. V roce 2010 to bylo o jeden bod méně.
Zdroj – Eurostat, graf – Statistika&My
Tržby zatím díky inflaci rostly, produkce ale už stagnuje
»Rok 2021 byl pro zpracovatelský průmysl v celé Evropě ve znamení postupného vyrovnávání se s důsledky covidové pandemie a s výpadky v globálních dodavatelských řetězcích. Rok 2022 přinesl strmý nárůst cen a důsledky války na Ukrajině. První čtvrtletí letošního roku bylo ve znamení problémů s dodávkami dílů pro motorová vozidla na straně jedné, ale růstu naprosté většiny průmyslových odvětví na straně druhé. Ve druhém čtvrtletí se sice zlepšila situace ve výrobě automobilů, ovšem řada odvětví, která dříve pomáhala udržet celkovou průmyslovou produkci v růstu, začala vykazovat meziroční pokles. Zejména v některých energeticky náročných odvětvích se již projevila komplikovaná situace a rostoucí ceny,« rekapituluje současný vývoj Novotný a dodává, že v souhrnu za celé první pololetí letošního roku zaostala produkce zpracovatelského průmyslu za úrovní z první poloviny minulého roku o 0,3 %.
Zatímco produkce zpracovatelského průmyslu podle něj v posledních měsících stagnovala, hodnota tržeb z průmyslové činnosti a nově nasmlouvaných zakázek ve vybraných odvětvích vykazovala vcelku vysoká tempa růstu. »Tento rozdíl byl způsoben zejména prudkým růstem cen – produkce je o cenové vlivy očištěna, zatímco tržby a zakázky jsou sledovány v běžných cenách. Lze tak říci, že za nárůstem nestálo ani tak zvyšování objemu tržeb či zakázek, ale čistě jejich hodnoty. Zároveň ale platilo, že v řadě odvětví byla zakázková náplň dostatečná z minulých měsíců a trvala vcelku vysoká rozpracovanost,« uzavírá Novotný.
(ici)