Parlament by se měl důchodovou reformou zabývat na přelomu roku

O důchodové reformě mluví každá vláda, zatím se ji ale nikdy nepodařilo prosadit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prý chce tento trend zvrátit. O základních parametrech reformy má jasno, ne na všem je ale zatím koaliční shoda. Opozice návrhy, které zatím ministr představil, ostře odmítá.

Ministr v dnešním rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že jeho plánem je mít konkrétní podobu reformy v polovině května. Parlament by jí podle něj mohl projednávat na přelomu roku 2023 a 2024 tak, aby změny byly účinné od roku 2025.

»Blížíme se do finále, vedeme jednání se sociálními partnery a opozičními partnery a máme jasno o naprosto drtivé většině opatření, která bychom chtěli realizovat,« uvedl Jurečka.

Důchodová reforma se podle něj současných důchodců dotkne jen okrajově, rozhodně prý nehrozí snižování penzí, pouze dojde ke zpomalení růstu. To je způsobeno změnou valorizačního vzorce.

Řádné valorizace penzí by nadále měly být k 1. lednu, a to o inflaci a nově pouze o jednu třetinu průměrné mzdy. Mimořádné valorizace nahradí měsíční příspěvek k důchodu. S tím zásadně nesouhlasí opozice.

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové má mimořádná valorizace chránit koupěschopnost důchodců a vzhledem k »brutální inflaci« by tedy měla zůstat v původní výši.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odmítl jakékoli snižování a krácení řádných i mimořádných valorizací oproti současnému stavu. »Požadujeme, aby valorizace důchodů probíhala vždy o plný růst inflace tzv. důchodcovského spotřebního koše u mimořádných valorizací a u řádných valorizací ještě navíc o polovinu růstu reálných mezd, jako je tomu teď,« uvedl. Nahrazení mimořádné valorizace příspěvkem by podle něj znamenalo markantní zhoršení příjmové a existenční situace desítek tisíc nízkopříjmových a středněpříjmových důchodců.

Se změnou valorizací nesouhlasí ani expert KSČM na důchodovou problematiku, bývalý poslanec Miroslav Opálka. »Vláda chce hojit státní rozpočet na úkor důchodců, přitom jsou možnosti, kde se dají peníze vzít, nabízí se stamiliardové částky řešením šedé ekonomiky, daňových úniků, vývozu značného objemu finančních prostředků do zahraničí formou dividend, omezením politických trafik atd.,« uvedl před časem pro iporftaL24.cz. Hledat cestu jenom prostřednictvím důchodců je podle něj nemorální.

Přísněji na předčasné penze

Největší změna se ale připravuje v oblasti předčasných důchodů. Nově bude možný pouze tři roky před běžnou hranicí, podmínkou bude 40 let sociálního pojištění. Penze by se navíc krátily víc než dosud. »Předčasný důchod je určen pro lidi, kteří dělali fyzicky náročné profese a odcházejí do důchodu z důvodu fyzického nebo psychického opotřebení,« uvedl Jurečka.

Až o pět let dříve a bez krácení penzí by mohli do předčasného důchodu podle ministra odcházet lidé v náročných profesích. Jde o princip zavedený od letošního roku pro hasiče nebo zdravotnické záchranáře, provázaný s tím, že u fyzicky náročných profesí zaměstnavatel odvádí vyšší pojistné.

Kdo bude mezi pracovníky s vyšší mírou zátěže patřit, zatím není jasné. Obecně jde podle Jurečky o pracoviště, kde náročné prostředí nelze zlepšit kompenzačními pomůckami, třeba místa se zvýšenou teplotou nebo s velkou fyzickou námahou. »Na přesném výčtu těchto profesí pracujeme s ministerstvem zdravotnictví,« řekl ministr. Nedávno po jednání se zaměstnavateli zmínil, že by se dřívější penze ale neměly týkat ani statisíců, ani desetitisíců pracovníků. Zpřísnění podmínek pro předčasný důchod je podle něj potřeba pro dlouhodobost a udržitelnost důchodového systému.

Jurečka ustoupil od původního návrhu, aby se do důchodu odcházelo v 68 letech. Věk odchodu do důchodu by podle něj měl být navázán na dobu dožití. »Zakotvíme dobu pobírání starobních důchodů, která je dnes 21,5 roku v průměru k době dožití. Pokud se bude doba dožití měnit, tak se případně bude měnit tento parametr, pokud ne, tak bude situace, jaká je dnes,« uvedl ministr. Do výpočtu by se podle něj mělo promítnout to, jak dlouho je člověk na pracovním trhu aktivní. Je podle něj rozdíl mezi tím, zda někdo začal pracovat v 17 letech a tím, kdo začal pracovat až po ukončení vysoké školy. »To jsou věci, které se parametricky musí promítnout do toho, kdy ten člověk potom bude odcházet do důchodu,« míní ministr.

(jad)