Palestinsko-izraelský konflikt provází masivní ostřelování a nárůst počtu obětí

Počet obětí válečných konfliktů na Blízkém východě roste. Projednává se otázka otevření humanitárních koridorů do pásma Gazy, které se v důsledku izraelské blokády ocitlo na pokraji humanitární katastrofy.

Mluvčí Evropské komise Eric Mamer uvedl, že EK nemůže odsoudit rozhodnutí Izraele o uvalení blokády, ale vyzývá k dodržování mezinárodního práva.

Oběti a zranění

• Počet Palestinců zabitých při izraelských úderech na pásmo Gazy přesáhl 1,4 tisíce, zraněných je 6,8 tisíce. Mezi oběťmi je nejméně 447 dětí.
• Počet mrtvých Izraelců stoupl na 1,5 tisíce, téměř 4 tisíce zraněných. Identifikována byla těla 854 civilistů a 222 vojáků.
• Pokračuje sčítání zahraničních obětí. V tuto chvíli je známo zejména 12 Francouzů zabitých při útoku Hamásu a nejméně 25 Američanů.

Boje

• Izraelské obranné síly zaútočily na více než 3,6 tisíce objektů radikálů v Gaze, v sektoru bylo svrženo 6 tisíc bomb. Izraelská armáda oznámila likvidaci dalšího vysokého člena Hamásu – Muhammada Abú Šamala. Zabit byl také jeden z vůdců radikální palestinské skupiny »Islámský džihád« Abdel Rahmán Šehab.
• Na jihu Izraele se rozezněly letecké sirény, Hamás údajně vypálil nejméně 50 raket na město Sderot na severu, na Kibbutzim Dafna, HaGoshrim a She’ar Yashuv a také do centrální oblasti.
• Militantní křídlo radikální palestinské skupiny Islámský džihád, brigády al-Quds, oznámilo masivní útok 130 raket na Jeruzalém, Ašdod, ​​Beerševu, Aškelon, Netivot a Sderot.
• Izrael rovněž provedl raketové útoky na přistávací dráhy syrských letišť v Damašku a Aleppu, přičemž obě letiště byla vyřazena z provozu, uvedla syrská tisková agentura SANA.

Prohlášení obou stran

• Izraelský prezident Jicchak Herzog uvedl, že izraelské operace jsou v souladu s mezinárodním právem. Izraelský velvyslanec Alexander Ben Zvi poznamenal, že zničení palestinského hnutí Hamas neznamená likvidaci pásma Gazy. Jak však zdůraznil, Izrael nebude souhlasit s příměřím, dokud nebude zničena celá infrastruktura radikálů.
• Izrael má důkazy, že do útoku na Hamás ze 7. října byli zapojeni bojovníci Islámského státu, uvedl izraelský velvyslanec v Indii Naor Gilon.
• Zástupce šéfa politbyra Hamásu Sálih al-Arúrí uvedl, že útok byl preventivním úderem proti Izraeli, který údajně plánoval zaútočit na příznivce Hamásu po skončení izraelských židovských podzimních svátků.

Situace v regionu

• Evakuace cizinců z Izraele pokračuje. Francie tak připravuje další lety, Německo vyslalo první let, Nizozemsko vyzvedlo téměř 200 osob, do Česka se vrátilo zhruba 120 občanů, rodinám britských diplomatů bylo doporučeno opustit zemi.
• Počet obyvatel pásma Gazy, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli konfliktu, přesáhl podle OSN 330 000 osob. Egypt vyzval, aby humanitární pomoc pro pásmo Gazy byla zasílána na egyptské letiště El-Arish. Plánuje se, že odtud bude pomoc dopravena přes jediný přechod Rafáh na hranici mezi Egyptem a Pásmem Gazy, jehož provoz byl kvůli izraelskému ostřelování pozastaven.
• Izraelský ministr energetiky uvedl, že dokud se unesení Izraelci nevrátí domů, nebudou obnoveny dodávky elektřiny, vody a pohonných hmot do pásma Gazy.
• Odborníci OSN na izraelskou blokádu kolem pásma Gazy vyzvali k otevření humanitárních koridorů. Izraelský velvyslanec Ben Zvi informoval o kontaktech s Káhirou ohledně stažení civilistů z pásma Gazy.

Situace s rukojmími

• Palestinský prezident Mahmúd Abbás prohlásil, že odmítá brutální zacházení s civilisty ze strany Izraele i palestinských frakcí, a vyzval k propuštění zajatců. Evropská unie vyzvala Hamás k propuštění rukojmích.
• Militantní křídlo islámského hnutí Hamás, Brigády Izz al-Dín al-Kassám, oznámilo propuštění izraelské rukojmí se dvěma dětmi. Izrael tento krok označil za neobratný pokus o změnu image Hamásu.
• Velvyslanec Ben Zvi uvedl, že Izrael s Hamásem o propuštění rukojmích nevyjednává a že je třeba nejprve zjistit, zda jsou naživu.

Hrozba eskalace konfliktu

• Existuje riziko, že Hizballáh bude vtažen do palestinsko-izraelského konfliktu, ale reakce by v tomto případě byla tvrdá a narušila by »celý libanonský život«, řekl Ben Zvi. Dodal také, že Izrael se nechystá zahájit válku proti Íránu, ale pokud se íránské síly přiblíží k izraelskému území, bude následovat úder.
• Ministři obrany NATO na zasedání vyjádřili Izraeli podporu a ujistili, že země »nezůstane osamocena«.
• Šéf Pentagonu Lloyd Austin uvedl, že USA aktivně pracují na předání zbraní Izraeli, včetně munice a stíhaček pro systém protivzdušné obrany Iron Dome.
• Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že Německo poskytne Izraeli dva bojové drony na obranu území. Uvedl také, že ze strany Izraele byly vzneseny požadavky na munici pro lodě.

Mezinárodní reakce

• Washington bude nadále spolupracovat se spojenci, aby zajistil, že Izrael bude mít vše, co potřebuje »k ochraně občanů a měst«, uvedl americký prezident Joe Biden. Ministr zahraničí Anthony Blinken, který přijel do Izraele, uvedl, že nové dodávky vojenské pomoci jsou na cestě.
• Německé úřady rovněž zaslaly Izraeli poselství solidarity. Německý kancléř Olaf Scholz vyjádřil názor, že útok Hamásu na Izrael by nebyl možný bez podpory Íránu v posledních letech.
• Íránský prezident Ebrahim Raisi zase prohlásil, že Izrael se během konfliktu dopustil těžkých zločinů. V rozhovoru se syrským vůdcem Bašárem al-Asadem vyzval všechny arabské a islámské země, aby se dohodly na jednotném postoji k ochraně práv palestinského lidu a obyvatel pásma Gazy.
• Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vedl se Scholzem telefonický rozhovor, během něhož vyjádřil názor, že jedinou cestou k urovnání problému je uznání palestinské nezávislosti.
• Moskva doufá, že po uzavření příměří se Izrael a Palestina vrátí k plnění rezolucí OSN, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ministr poukázal na to, že rozhodnutí OSN »vytvořit palestinský stát bylo po desetiletí sabotováno«, a to především ze strany Spojených států.

(jb, TASS)