Osm neúspěšných prezidentských kandidátů z roku 2018. Co dělají dnes?

»Moji milí, je to moje poslední politické vítězství, po kterém už nebude následovat žádná politická porážka,« řekl Miloš Zeman bezprostředně po vyhlášení neoficiálních výsledků druhého kola přímé volby hlavy státu v roce 2018. Obhájil nejvyšší ústavní funkci a porazil nejen Jiřího Drahoše, ale v prvním kole i dalších sedm vyzyvatelů. Protože již o příštím víkendu tu máme historicky třetí přímé prezidentské volby, pojďme si připomenout ty dosud poslední – hlavně pak s důrazem na to, jakou činnost poražení kandidáti z roku 2018 následně vyvíjeli či vyvíjejí.

Jiří Drahoš

Bývalý šéf Akademie věd ČR byl hlavním soupeřem stávajícího prezidenta v minulé přímé volbě. Protože mu – až na dvě výjimky – dali důvěru voliči ostatních nepostoupivších kandidátů z prvního kola, zdálo se, že Miloše Zemana porazí. Ve druhém kole ale získal »jen« 48,63 %, tj. 2 701 206 hlasů, a zklamal tak očekávání tzv. pražské kavárny. Po neúspěchu v prezidentské volbě předpovídali Drahošovi odpůrci, že jde o konec jeho politické kariéry. Ačkoli sám hned po vyhlášení neúspěšných výsledků z druhého kola prohlásil, že nic nekončí a že se jede dál, poukazovalo se na to, že jeho obrovský zisk v přímé volbě hlavy státu nebyl kvůli jeho schopnostem, ale protože byl Antizeman. A dokonce se objevil i ironický komentář, že stejně dobře by na tom byl i mokrý hard, kdyby kandidoval proti Zemanovi. Nakonec se ukázalo, že Drahoš přece jen má širší spektrum voličů, a to zejména těch pravicových. S podporou TOP 09, KDU-ČSL, Zelených a STAN se stal v roce 2018 senátorem v Praze 4 se ziskem 52,65 %, tj. 20 595 hlasů, již v prvním kole volby. V Senátu je od listopadu loňského roku jeho prvním místopředsedou.

Pavel Fischer

Diplomat, někdejší velvyslanec ve Francii a Monaku, a poradce bývalého prezidenta Václava Havla překvapil v prezidentské volbě 2018 třetím místem, a tím, že porazil i textaře Michala Horáčka, který byl v původních plánech pasován za největšího favorita na hlavního oponenta Miloše Zemana. V prvním kole se umístil na třetím místě se ziskem 526 694 hlasů (10,23 %) a stejně jako Drahoš i on si naplánoval, že s tímto potenciálem bude nadále pokračovat ve vysoké politice. A rovněž byl zvolen do Senátu – v roce 2018 v Praze 12, když jej podpořily ODS, KDU-ČSL, hnutí STAN, TOP 09 a ve druhém kole i Konzervativní strana, Koruna Česká a hnutí KAN. Porazil tak poměrně výrazně Evu Tylovou, nestraničku za Piráty (poměr hlasů 78,08 % : 21,91 %). Na Hrad kandiduje i nyní a průzkumy ho řadí na čtvrté místo, hned za médii skloňované trio Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Petr Pavel.

Michal Horáček

Svou kandidaturu ohlásil známý textař a hudebník mezi prvními už v listopadu 2016 a místo potřebných 50 000 podpisů občanů jich nakonec odevzdal skoro dvakrát více. Kampaň, která přišla na zhruba 40 milionů korun, platil Horáček ze svého, a nakonec skončil v prvním kole čtvrtý, když pro něj hlasovalo přes devět procent voličů. Na rozdíl od jiných kandidátů nevyužil získanou přízeň pro senátní volby, ale nasměroval své snažení jinam. Stal se šéfem české části mezinárodní environmentální nadace Plant for the Planet, jejímž cílem je zasadit po celém světě miliardy stromů. Kromě toho se Michal Horáček vrátil přímo i nepřímo do světa umění. Začátkem roku 2019 přišel do kin dokument Robina Kvapila a Radima Procházky s názvem Máme na víc, který zaznamenal průběh jeho předvolební kampaně, před dvěma lety pak Horáček představil průřezové trojalbum, jímž zmapoval více než třicetiletou kariéru.

Marek Hilšer

Český lékař a pedagog se v prvním kole prezidentské volby 2018 umístil na pátém místě se ziskem 454 949 hlasů (8,83 %). Poté následoval »osudu« svých protikandidátů Drahoše a Fischera a také on usedl do senátorských lavic. Zvolen byl na podzim téhož roku, a to na Praze 2. Se ziskem 44,45 % hlasů vyhrál první kolo a v tom druhém porazil nestraníka za Piráty a hnutí VIZE Libora Michálka poměrem hlasů 79,75 % : 20,24 %. Již v roce 2019 oznámil, že bude znovu kandidovat na prezidenta a od té doby de facto nepřetržitě pořádá různá setkání s občany, besedy a přednášky. Sázkové kanceláře mu však šance na druhé kolo nedávají…

Mirek Topolánek

Podle představ pravice v čele s ODS mělo ve druhém kole prezidentské volby roku 2018 dojít na opakování pět let starého scénáře, jakkoli se začínalo jevit tradiční dělení na levici a pravici jako překonané. To znamená, že proti sobě stane ryze levicový kandidát (Zeman) a pak čistě pravicový (místo Schwarzenberga tentokrát Topolánek). Dokonce i lidé ze Zemanovy blízkosti tehdy kandidaturu Topolánka přivítali, protože si mysleli, že bude pro druhé kolo lehčím soupeřem než nějaký z tzv. nestraníků. Jenže expremiér v prvním kole propadl, když mu hlas dalo jen 4,30 % voličů a umístil se tak až na šestém místě. Po definitivním odchodu z politiky pracuje v Teplárenském sdružení České republiky, ale politické dění pravidelně komentuje, především na twitterovém účtu.

Jiří Hynek

Jiří Hynek byl v roce 2018 oficiálním kandidátem politické strany Realisté. Poslanci ho navrhli prostřednictvím zmocněnkyně Elišky Hynkové. V prvním kole volby hlavy státu se umístil na sedmém místě se ziskem 63 348 hlasů (1,23 %) a pro to rozhodující, druhé, podpořil stávajícího prezidenta Miloše Zemana. Zkušený manažer, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, i nadále zůstal v politice aktivně činný, a to i poté, co stranu Realisté v roce 2019 oficiálně rozpustil. Například ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval coby nestraník na prvním místě kandidátky hnutí Přísaha v Praze. Zvolen nebyl – občanské hnutí Roberta Šlachty nepřekročilo pětiprocentní hranici.

Petr Hannig

Zpěvák, skladatel a hudební vydavatel, mimo jiné objevitel Lucie Bílé, skončil před čtyřmi a tři čtvrtě rokem v první prezidentské volbě na osmém místě se ziskem 29 228 hlasů (0,56 %) a pro kolo druhé podpořil Miloše Zemana. S kandidaturou do ústavních institucí má bohaté zkušenosti, ale coby předseda Rozumných neuspěl ani v loňském roce, kdy kandiidoval do Zastupitelstva hlavního města Prahy i do Senátu na Praze 6. Jako levicový kandidát však nechce kandidovat jinde než v pravicové Praze, kde má bydliště, protože to považuje za politický faul. Jeho články patří mezi nejčtenější a nejocnovanější nejen na iportaL24.cz, ale třeba i na bloku iDnes.cz.

Vratislav Kulhánek

Manažer, který působil zejména v automobilovém průmyslu, a bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje, člen ODA, oznámil v říjnu 2017 podporu 24 poslanců v kandidatuře na prezidenta, z toho 10 jedinečných podpisů. Poslanci ho navrhli prostřednictvím zmocněnce Martina Vaice, ovšem Kulhánek skončil v prvním kole hlasování na poslední příčce se ziskem 24 442 hlasů (0,47 %). Od 1. listopadu 2007 působí jako předseda správní rady společnosti AAA Auto, dále jako prezident Czech Institute of Directors a též jako člen výboru Asociace exportérů. Dále je členem dozorčí rady Pojišťovny Kooperativa a ve Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze. Další aktivitu ve vysoké politice nezvažuje.

Petr Kojzar